Počasí na Bali po měsících: proč je nejtepleji v dubnu
Počasí na Bali překvapí hlavně tím, jak málo se během roku mění teplota a jak moc se mění voda. Rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším měsícem je menší než pět stupňů, zatímco mezi nejdeštivějším a nejsušším měsícem je poměr srážek zhruba čtrnáctinásobný. A nejteplejší měsíc není ten, který by čekal Evropan.
Ve zkratce
- Nejteplejším měsícem je duben, ne leden ani srpen.
- Rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším měsícem je necelých pět stupňů.
- V lednu spadne zhruba čtrnáctkrát víc vody než v srpnu.
- Deštivých dní je ale v lednu jen zhruba sedmkrát víc, déšť je tedy vydatnější.
- Pět měsíců na přelomu roku nese tři čtvrtiny roční vody.
- Srážky mají denní vrchol podvečer, ne v poledne.
Teplota se skoro nemění
Tohle je první věc, která rozbíjí evropskou představu o dovolené. Roční rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším měsíčním maximem je na Bali necelých pět stupňů. Neexistuje tam sezona, kdy by bylo chladno, a neexistuje sezona, kdy by bylo výrazně tepleji.
Překvapivější je pořadí. Nejteplejším měsícem je duben, s průměrným denním maximem přes čtyřiatřicet stupňů. Nejchladnějším je naopak srpen, tedy měsíc, kdy Evropa vrcholí v horku. Kdo si vybírá měsíc podle teploty, vybírá si mezi hodnotami, které se liší méně, než kolik dělá rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími dny.
Duben je nejteplejší proto, že leží na konci deštivé části roku, kdy už ubývá oblačnosti, ale slunce ještě stojí vysoko. Srpen je nejchladnější v době suché sezony s převažujícím prouděním od jihu.
Voda dělá celou sezonu
Zatímco teplota je plochá, srážky mají velmi výrazný roční chod. V lednu spadne kolem tří set pětačtyřiceti milimetrů, v srpnu kolem pětadvaceti, tedy zhruba čtrnáctinásobek.
Zajímavější než samotný poměr je ale rozdíl mezi množstvím a četností. Deštivých dní je v lednu jen zhruba sedmkrát víc než v srpnu. To znamená, že lednový déšť není jen častější, ale zhruba dvakrát vydatnější na jeden deštivý den. Období dešťů nepřidává drobné mrholení, přidává intenzivní srážky.
Koncentrace do roku je rovněž vysoká. Pět měsíců na přelomu roku, tedy zhruba od listopadu do března, nese asi tři čtvrtiny ročního úhrnu. Zbývajících sedm měsíců si dělí poslední čtvrtinu.
Prší podvečer, ne celý den
Druhá věc, která zásadně mění praktické plánování. Srážky na ostrově mají výrazný denní chod s vrcholem v podvečerních hodinách, zhruba mezi šestou a devátou večer. Dopoledne bývá i v deštivé sezoně častěji použitelné.
Kdo tedy jede v lednu, nedostane pět set hodin deště. Dostane většinu vody v úzkém podvečerním okně a přizpůsobí tomu program: výlety dopoledne, večeře pod střechou.
Sezony se nevyhlašují podle kalendáře
Věc, kterou cestovní texty vynechávají skoro vždy. Indonéská meteorologická služba nevymezuje deštivou a suchou sezonu podle měsíců, ale podle srážkového prahu vyhodnocovaného po desetidenních obdobích. Sezona začíná tehdy, když úhrn po několik takových období překročí nebo klesne pod stanovenou hranici.
Důsledek je dvojí. Za prvé, začátek sezony se rok od roku posouvá a nedá se dopředu určit z kalendáře. Za druhé, ostrov není jednou klimatickou jednotkou: služba na něm rozlišuje kolem dvaceti sezonních zón, které nemají stejné termíny nástupu.
Pro plánování to znamená, že hraniční měsíce, tedy zhruba duben a listopad, jsou nejméně předvídatelné. Kdo chce jistotu, nemá je volit.
Šest věcí, které o balijském počasí neplatí
- Že je nejtepleji v lednu nebo v srpnu, je v dubnu.
- Že se teplota přes rok výrazně mění, rozdíl je necelých pět stupňů.
- Že v deštivé sezoně prší celý den, vrchol je podvečer.
- Že je lednový déšť jen častější, je i zhruba dvakrát vydatnější.
- Že sezony začínají k prvnímu dni měsíce, vyhlašují se podle srážkového prahu.
- Že platí pro celý ostrov stejné termíny, zón je kolem dvaceti.
Moře a rizika, o kterých mluví úřady
Teplota mořské hladiny se kolem ostrova drží zhruba mezi osmadvaceti a devětadvaceti stupni po celý rok. Koupání tedy není otázkou sezony vůbec, na rozdíl od Středomoří, kde je právě teplota vody hlavním omezením.
Ministerstvo zahraničních věcí u Indonésie upozorňuje na sopečnou činnost, zemětřesení a riziko vln tsunami. K moři výslovně upozorňuje na silné mořské proudy a doporučuje plavat pouze ve vymezených a hlídaných oblastech. To je riziko, které se srážkovou sezonou nesouvisí a platí po celý rok.
Sopečná činnost má navíc dopad, který se počasí týká nepřímo: popel v ovzduší může vést k uzavření letiště nezávisle na tom, jaké je meteorologické počasí. Zda takové přerušení dopravy krytí zahrnuje, je věcí konkrétní smlouvy a rozebírá to text o tom, jak vybrat cestovní pojištění. Formality před odletem shrnuje přehled o tom, jaké je potřeba cestovní povolení mimo Evropskou unii.
Kdy tedy jet
Nejjistější okno je zhruba od června do září. Srážky jsou nejnižší v roce, teploty jsou v tomhle období naopak ze všech nejnižší, což při vlhkosti pomáhá, a sezona je stabilně rozběhnutá, takže se nespoléhá na hraniční termín.
Kdo chce menší nápor návštěvníků, může zkusit květen nebo říjen, ale musí počítat s tím, že nástup a konec sezony se posouvají a že se termíny na severu a na jihu ostrova liší.
Leden a únor jsou nejdeštivější, ale nejsou nepoužitelné: teplota je prakticky stejná jako v ostatních měsících a voda přichází soustředěně v podvečer. Duben je nejteplejší měsíc roku a zároveň hraniční, což je nejméně vhodná kombinace.
Kdo se rozhoduje mezi asijskými destinacemi, najde srovnání v přehledu počasí v Thajsku po měsících, které má výrazně komplikovanější rozložení srážek než Bali.
Časté dotazy
Kdy je na Bali nejtepleji?
V dubnu, s průměrným denním maximem přes čtyřiatřicet stupňů. Nejchladnějším měsícem je naopak srpen. Rozdíl mezi nimi je ale necelých pět stupňů, takže teplota není rozumným kritériem pro výběr termínu.
Jak velký je rozdíl mezi deštivou a suchou sezonou?
V lednu spadne zhruba čtrnáctkrát víc vody než v srpnu. Deštivých dní je ale jen zhruba sedmkrát víc, takže lednový déšť je i zhruba dvakrát vydatnější na jeden deštivý den. Pět měsíců na přelomu roku nese asi tři čtvrtiny ročního úhrnu.
Prší v deštivé sezoně celý den?
Neprší. Srážky mají výrazný denní chod s vrcholem v podvečerních hodinách, zhruba mezi šestou a devátou večer. Dopoledne bývá i v deštivé sezoně častěji použitelné, takže se program dá přesunout do první poloviny dne.
Kdy přesně začíná suchá sezona?
Nedá se to říct dopředu. Indonéská meteorologická služba vymezuje sezony podle srážkového prahu vyhodnocovaného po desetidenních obdobích, ne podle kalendáře, a začátek se rok od roku posouvá. Ostrov navíc dělí na zhruba dvacet sezonních zón s odlišnými termíny.
Je moře teplé po celý rok?
Ano, teplota hladiny se drží zhruba mezi osmadvaceti a devětadvaceti stupni celoročně. Koupání tedy není otázkou sezony, na rozdíl od Středomoří, kde je teplota vody hlavním omezením podzimních a jarních termínů.
Jaká rizika kromě počasí na Bali hrozí?
Ministerstvo zahraničních věcí upozorňuje na sopečnou činnost, zemětřesení a riziko vln tsunami. U moře výslovně varuje před silnými mořskými proudy a doporučuje plavat jen ve vymezených a hlídaných oblastech. Tato rizika se sezonou nesouvisejí a platí celoročně.
Do plánu ale patří i den ticha a pravidla chování vydaná provinční správou, které shrnuje text o tom, co vidět na Bali.
Srovnání s ostatními cíli nabízí přehled počasí v dalších destinacích, včetně toho, kde se moře otepluje se zpožděním za vzduchem.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k srpnu, kdy byl text naposledy ověřen podle klimatologických podkladů.
Zdroje: dlouhodobé klimatologické průměry pro stanici na jihu ostrova, ze kterých pocházejí měsíční teploty, srážkové úhrny a počty deštivých dní, metodické materiály indonéské meteorologické, klimatologické a geofyzikální služby k vymezení deštivé a suché sezony podle srážkového prahu po desetidenních obdobích a k rozdělení ostrova na sezonní zóny, práce o denním chodu srážek v oblasti a informace Ministerstva zahraničních věcí k Indonésii. Do textu se záměrně nedostaly tabulky s čísly ani výčty teplot po měsících, protože se čísla píšou slovy a poměry, dále ceny a předpovědi počasí. Nedostaly se do něj klimatologické rozdíly mezi jednotlivými částmi ostrova v konkrétních číslech ani vliv nadmořské výšky ve vnitrozemí, protože měření z odpovídajících stanic se z povolených zdrojů doložit nepodařilo. Údaje pocházejí z jedné stanice na jihu ostrova a nepopisují celý ostrov, u kterého sama služba rozlišuje zhruba dvacet sezonních zón.
