Bolest paty a patní ostruha: co pomáhá a co si nechat vyšetřit
Bolest paty se automaticky přisuzuje patní ostruze, jenže nález ostruhy na rentgenu sám o sobě diagnózu nestanoví a odborné zdroje se v otázce, jak velký podíl na bolesti má, neshodují. Nejčastější příčinou je zánětlivé postižení úponu vazivového pruhu na plosce. Existuje ale i skupina případů, kde je bolest paty prvním projevem zánětlivého revmatického onemocnění, a právě na ni se má aktivně myslet. Text shrnuje doložené příčiny a hranice toho, co lze o ostruze říct.
Ve zkratce
- Nejčastější příčinou bolesti paty u dospělých je plantární fasciitida.
- Typická je bolest při prvních krocích ráno a po delším sezení.
- Rentgenový nález patní ostruhy sám diagnózu nestanoví.
- Odborné zdroje se v podílu ostruhy na bolesti rozcházejí.
- Bolest pat může být prvním projevem zánětlivého revmatického onemocnění.
- Před úvahou o zákroku se počítá s několika měsíci konzervativní léčby.
Nejčastější příčiny
Odborný přehled uvádí jako příčiny bolesti paty u dospělých v pořadí podle četnosti plantární fasciitidu, zánět Achillovy šlachy, únavové zlomeniny patní kosti, syndrom tarzálního tunelu, ztenčení tukového polštáře pod patou, vzácněji zánět kosti, kostní odchylky a nádory, a dále celková onemocnění.
Základem je podrobná anamnéza a důkladné vyšetření dolní končetiny. Zobrazovací metody se přidávají při podezření na infekci nebo na zlomeninu, ne rutinně. Jinak je tomu u otoku lýtka, kde je ultrazvuk při podezření na trombózu nutný urgentně, jak popisuje text o tom, co znamená bolest pod kolenem.
Plantární fasciitida
Jedna z nejčastějších příčin bolesti plosky a paty, která postihuje sportovce i lidi s běžným pohybovým režimem. Bolest je typicky v místě, kde se vazivový pruh na plosce upíná na patní kost, tedy na vnitřní straně paty.
Charakteristický je průběh během dne. Bolest je intenzivnější při začátku chůze, typicky ráno při prvních krocích, během dne se zmírňuje a večer se se zátěží znovu zvyšuje. Pacienti ji popisují i po postavení se po delším sezení. Nejčastěji se objevuje mezi čtyřicátým a šedesátým rokem, ale vyskytuje se ve všech věkových kategoriích.
Za zmínku stojí, že se odborné názvosloví posouvá. V novějších textech se místo označení fasciitida používá název fasciopatie, protože zánět nemusí být hlavním mechanismem. Pro pacienta se tím nic nemění.
Rizikové faktory
Uváděny jsou obezita, cukrovka zejména druhého typu, opakované drobné přetěžování, nevhodná obuv a strukturální odchylky nohy, tedy ploché nohy a zkrácená Achillova šlacha. Vyšší riziko je popisováno u tanečníků. Nadváha a přetěžování se přitom podepisují i na dalších částech nohy, například u bolesti palce u nohy.
Co lze a nelze říct o patní ostruze
Tady je potřeba být opatrný, protože se běžně tvrdí víc, než je doloženo.
Doložitelné je, že plantární fasciitida se často objevuje současně s patními ostruhami, ale příčinná souvislost není jasná. Rentgen navíc u plantární fasciitidy diagnózu ani nepotvrdí, ani nevyvrátí, jeho úlohou je vyloučit jiné příčiny bolesti. Přehled příčin bolesti paty u dospělých ostruhu mezi samostatnými příčinami vůbec neuvádí.
Proti tomu stojí ortopedická literatura, která popisuje takzvaný syndrom plantární ostruhy jako tři současně přítomné složky, tedy zánět vazivového pruhu, samotnou ostruhu a zánět okostice, a uvádí, že se na bolesti pacienta podílejí všechny tři. Novější práce označuje ostruhu za častý zdroj bolesti nohy.
Poctivý závěr tedy zní: nález ostruhy na rentgenu sám o sobě diagnózu nestanoví a odborné zdroje se v otázce jejího podílu na bolesti rozcházejí. Rozšířená čísla o tom, kolik lidí má ostruhu bez obtíží, pocházejí z komerčních webů a v odborných zdrojích oporu nemají, proto je tu neuvádíme.
Achillova šlacha
Potíže v oblasti úponu Achillovy šlachy vznikají při nerovnováze mezi zatížením šlachy a jejími možnostmi. Nadměrná zátěž vede ke změnám tkáně a jejího úponu na patní kosti.
Projevuje se zbytněním šlachy a bolestivostí zejména při stoji na špičkách a při fyzické zátěži. U zánětu Achillovy šlachy bývá místní otok a bolestivost při pohybu i v klidu, která se zhoršuje při natažení nohy. Příčinou bývá úraz nebo revmatické onemocnění.
Kdy jde o revmatické onemocnění
Tohle je nejcennější část textu a v laických článcích chybí.
Doporučený postup pro praktické lékaře uvádí, že zánět v místě úponu šlach, vazů nebo kloubního pouzdra do kosti je charakteristickým a někdy i prvním projevem skupiny zánětlivých onemocnění páteře a kloubů. Projeví se bolestí v místě úponu, ztuhlostí a někdy otokem.
Zásadní věta zní: nejčastější je právě zánět Achillovy šlachy a plantární fasciitida, a proto se u nemocných aktivně pátrá po anamnéze bolestí pat. Zánět úponů na patách je dokonce přímo součástí klasifikačních kritérií jedné z těchto chorob a plantární fasciitida je uváděna mezi projevy spojenými s lupénkou a s nespecifickým střevním zánětem.
Prakticky to znamená, že bolest pat, zvlášť oboustranná, u mladšího člověka, provázená ranní ztuhlostí, zánětlivou bolestí zad, lupénkou, střevním zánětem nebo zánětem oka, patří k revmatologovi, ne k dalšímu páru vložek.
Co má oporu z konzervativních opatření
Uváděny jsou odpočinek, chlazení, protizánětlivé léky, protahovací cviky, fyzikální terapie, vložky, tejpování a noční dlahy.
Poctivé je dodat, co doložené není: pořadí účinnosti. České zdroje uvádějí výčet možností, ale nikoli jejich srovnanou účinnost, takže tvrzení typu protahování je nejúčinnější nebo vložky prokazatelně pomáhají tu nenajdete. Konkrétní sestavu cviků má smysl nechat si předvést fyzioterapeutem, ne ji odhadovat z textu. Stejné omezení platí i u skoliózy, kde cvičení také nenahradí odbornou léčbu.
Když to nestačí
Při selhání konzervativního postupu přicházejí v úvahu rázová vlna nebo obstřik, případně operační řešení. Podstatné je, s jakým odstupem: v souborech operovaných pacientů předcházela konzervativní léčba nejméně tři až šest měsíců, u jiného souboru minimálně šest měsíců, přičemž obtíže trvaly měsíce až roky. Před úvahou o zákroku se tedy počítá s několika měsíci důsledné konzervativní léčby.
Šest situací, které mění postup
- Bolest je oboustranná a objevila se u mladšího člověka.
- K bolesti se přidává ranní ztuhlost trvající déle než chvíli.
- Bolí i záda a bolest se zlepšuje pohybem, ne klidem.
- Člověk má lupénku, střevní zánět nebo prodělal zánět oka.
- Objeví se necitlivost nebo brnění na vnitřní straně chodidla.
- Bolí pata u dítěte nebo dospívajícího v období rychlého růstu.
Kdy vyhledat lékaře
Když bolest paty trvá i přes klidový režim a úpravu zátěže, protože podklad je potřeba určit klinickým vyšetřením. Při podezření na infekci nebo na zlomeninu, kdy jsou namístě zobrazovací metody. A vždy, když má člověk cukrovku, revmatologické nebo nádorové onemocnění, protože je potřeba hledat celkovou příčinu.
Samostatným důvodem je bolest pat provázená ztuhlostí, otokem úponu, zánětlivou bolestí zad, lupénkou, zánětem oka nebo střevním zánětem, případně otokem celého prstu. To patří k revmatologovi.
K vyšetření patří i necitlivost, brnění nebo vystřelující bolest na vnitřní straně chodidla, které odpovídají útlaku nervu, a bolest paty u dítěte nebo dospívajícího ve fázi rychlého růstu, kde je nejčastější příčinou přetížení růstové části patní kosti, ale odlišení patří lékaři.
Časté dotazy
Způsobuje patní ostruha bolest?
Odborné zdroje se rozcházejí. Doložitelné je, že se ostruhy často objevují současně s plantární fasciitidou, ale příčinná souvislost není jasná, a že rentgenový nález diagnózu ani nepotvrdí, ani nevyvrátí. Ortopedická literatura naopak popisuje ostruhu jako jednu ze tří složek podílejících se na bolesti.
Proč bolí pata nejvíc ráno?
Bolest při plantární fasciitidě je typicky intenzivnější při začátku chůze, tedy ráno při prvních krocích a po postavení se po delším sezení, během dne se zmírňuje a večer se se zátěží znovu zvyšuje. Mechanismus téhle startovací bolesti se z českých odborných zdrojů doložit nepodařilo.
Co na bolest paty pomáhá?
Uváděny jsou odpočinek, chlazení, protizánětlivé léky, protahovací cviky, fyzikální terapie, vložky, tejpování a noční dlahy. Pořadí účinnosti jednotlivých opatření ale české odborné zdroje neuvádějí, takže tvrzení o tom, co pomáhá nejvíc, nemá oporu.
Kdy je bolest paty projevem revmatického onemocnění?
Když je provázená ztuhlostí, otokem úponu, zánětlivou bolestí zad, lupénkou, střevním zánětem nebo zánětem oka, zvlášť u mladšího člověka a při oboustranném postižení. Zánět v místě úponu na patě je součástí klasifikačních kritérií zánětlivých onemocnění páteře a kloubů.
Jak dlouho trvá, než se bolest paty upraví?
Konkrétní dobu odborné zdroje neuvádějí, ale nepřímé vodítko nabízí praxe u zákroků: v souborech operovaných pacientů předcházela konzervativní léčba nejméně tři až šest měsíců. Před úvahou o zákroku se tedy počítá s několika měsíci důsledné konzervativní léčby.
Musím na rentgen?
Ne rutinně. Zobrazovací metody se přidávají při podezření na infekci nebo na zlomeninu. U plantární fasciitidy rentgen diagnózu ani nepotvrdí, ani nevyvrátí, jeho úlohou je vyloučit jiné příčiny bolesti. Základem zůstává anamnéza a klinické vyšetření.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k červenci, kdy byl text naposledy ověřen podle doporučeného postupu Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, odborných časopisů a časopisu České společnosti pro ortopedii a traumatologii.
Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Neobsahuje dávkování, konkrétní cvičební sestavy ani doporučení konkrétních pomůcek. Diagnostiku i léčbu vede lékař.
Zdroje: doporučený postup Revmatologie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, přehled diagnostiky bolestí paty u dospělých v odborném časopise, práce publikované v časopise České společnosti pro ortopedii a traumatologii, materiály Revmatologického ústavu v odborném časopise. Do textu se nedostala čísla o četnosti patní ostruhy u lidí bez obtíží, protože pocházejí z komerčních webů a v odborných zdrojích oporu nemají. Nedostalo se do něj ani pořadí účinnosti konzervativních opatření, které české zdroje neuvádějí, ani mechanismus startovací bolesti.
