Daňové přiznání OSVČ: kdo ho podávat nemusí a co hlídat

Daňové přiznání OSVČ se každý rok řeší jako povinnost, kterou má úplně každý podnikatel. Přitom část lidí ho podávat nemusí a část naopak netuší, že se jich týká, protože si přivydělává vedle zaměstnání. Text vysvětluje, kdo přiznání podává a kdo ne, jaké lhůty platí a proč jsou přehledy pro pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení samostatná věc.

Ve zkratce

• Základní lhůta pro podání je tři měsíce po skončení zdaňovacího období.
• Při elektronickém podání se lhůta prodlužuje na čtyři měsíce, se zpracováním daňovým poradcem na šest měsíců.
• Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona, musí podávat elektronicky. Papírové podání se v takovém případě považuje za neúčinné.
• V režimu paušální daně se přiznání při splnění podmínek nepodává.
• Přehled pro zdravotní pojišťovnu a pro správu sociálního zabezpečení jsou samostatné povinnosti s vlastními lhůtami.
• Limity, sazby i slevy se každý rok mění, takže se vždy ověřují pro konkrétní zdaňovací období.

Kdo přiznání podávat nemusí

Existují dvě hlavní situace, kdy povinnost nevzniká, a obě se v praxi pletou.

Režim paušální daně

Kdo je v režimu paušální daně a splní jeho podmínky po celé zdaňovací období, daňové přiznání nepodává a nepodává ani přehledy. To je hlavní praktická výhoda tohohle režimu. Jakmile ale podmínky během roku porušíte, například překročením limitu příjmů nebo příjmem, který do režimu nepatří, povinnost podat přiznání se vrací. Srovnání režimů rozebírá text o tom, co se vyplatí u paušální daně a výdajového paušálu.

Nízké příjmy

Povinnost podat přiznání nevzniká, pokud roční příjmy nepřesáhnou zákonem stanovenou hranici. Ta se každý rok mění, takže se ověřuje pro dané období. Pozor na to, že se posuzují příjmy, ne zisk. I ztrátová činnost s vysokými příjmy tedy povinnost založí.

Zvláštní pozor si dejte u souběhu se zaměstnáním. Zaměstnanec, který si přivydělává, má vlastní pravidla a zaměstnavatel mu v takovém případě obvykle nemůže udělat roční zúčtování. Podrobněji to rozebírá text o tom, co obnáší podnikání při zaměstnání.

Lhůty a jak se prodlužují

Základní lhůta je tři měsíce po skončení zdaňovacího období. Podáním elektronickou cestou se prodlouží na čtyři měsíce. Když přiznání zpracuje a podá daňový poradce nebo advokát, prodlouží se na šest měsíců, podmínkou je ale včasné uplatnění téhle možnosti.

Rozdíl mezi třemi a čtyřmi měsíci je pro řadu lidí důvod podat elektronicky, i když by nemuseli. Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona, volbu nemá: musí podat elektronicky a papírové podání se považuje za neúčinné, tedy jako by nebylo podáno vůbec. To je nejčastější formální chyba, kterou lidé objeví až s výzvou od úřadu.

Přehledy jsou něco jiného

Daňové přiznání se podává finančnímu úřadu. Kromě něj se ale podávají ještě dva přehledy: jeden zdravotní pojišťovně a jeden okresní správě sociálního zabezpečení. Mají vlastní lhůty, vlastní formuláře a vlastní důsledky při zmeškání.

Na základě přehledů se doplácí pojistné za uplynulý rok a stanoví se nové zálohy. Právě tady vzniká nepříjemné překvapení pro ty, kdo první rok podnikali a nepočítali s doplatkem. Souvislosti kolem záloh popisuje text o zálohách OSVČ.

Skutečné výdaje, nebo paušál

Výdaje lze uplatnit buď ve skutečné výši podle evidence, nebo procentem z příjmů. Paušál je jednodušší, protože nevyžaduje dokládání jednotlivých nákladů, ale má stanovený strop a u některých činností se liší procentem.

Volba se dělá za celé zdaňovací období a nedá se během roku měnit. Rozumné je propočítat obě varianty ještě před koncem roku, ne až při vyplňování formuláře. Kdo má vysoké skutečné náklady, obvykle vyjde lépe s evidencí. Kdo pracuje hlavně hlavou a nemá co odepisovat, bývá na tom lépe s paušálem.

Co se nejčastěji podcení

Většina problémů nevzniká ve výpočtu, ale v tom, co se do přiznání zapomene nebo se zjistí pozdě.

Šest věcí, které hlídat

1. Povinnost podat elektronicky, pokud máte datovou schránku ze zákona.
2. Uplatnění slev a odpočtů, na které máte nárok. Přehled nabízí text o daňových slevách a odpočtech.
3. Příjmy, které se do přiznání počítají, i když nejsou z podnikání.
4. Lhůty pro oba přehledy, které se liší od lhůty pro přiznání.
5. Doplatek pojistného, na který je potřeba mít rezervu.
6. Volbu mezi skutečnými výdaji a paušálem, kterou během roku nezměníte.

Čtyři chyby, které stojí peníze

1. Podat papírově, když máte datovou schránku ze zákona.
2. Spoléhat, že v režimu paušální daně nemusíte řešit nic, i když jste v průběhu roku porušili podmínky.
3. Odložit evidenci dokladů a přijít o možnost uplatnit skutečné výdaje.
4. Nemít rezervu na doplatek pojistného v prvním roce podnikání.

Časté dotazy

Do kdy se podává daňové přiznání?

Základní lhůta je tři měsíce po skončení zdaňovacího období. Elektronickým podáním se prodlouží na čtyři měsíce a se zpracováním daňovým poradcem na šest měsíců, pokud je tahle možnost včas uplatněna. Konkrétní data v kalendáři si ověřte pro dané období.

Musím podávat elektronicky?

Ano, pokud máte datovou schránku zřízenou ze zákona. Papírové podání se v takovém případě považuje za neúčinné, tedy jako by nebylo podáno. Kdo povinnost nemá, může elektronické podání zvolit dobrovolně a získat tím měsíc navíc.

Kdo přiznání podávat nemusí?

Kdo je celé období v režimu paušální daně a splní jeho podmínky, a dále ten, jehož roční příjmy nepřesáhnou zákonem stanovenou hranici. Posuzují se příjmy, ne zisk, takže i ztrátová činnost s vysokými příjmy povinnost založí. Hranice se každý rok mění.

Jsou přehledy totéž co přiznání?

Nejsou. Daňové přiznání se podává finančnímu úřadu, přehledy se podávají zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení. Mají vlastní lhůty a formuláře. Na jejich základě se doplácí pojistné za uplynulý rok a stanoví se nové zálohy.

Můžu během roku změnit způsob uplatnění výdajů?

Nemůžete, volba se dělá za celé zdaňovací období. Proto se vyplatí propočítat obě varianty ještě před koncem roku, ne až při vyplňování formuláře. Kdo má vysoké skutečné náklady, obvykle vyjde lépe s evidencí, kdo nemá co odepisovat, spíš s paušálem.

Co když lhůtu zmeškám?

Krátké opoždění bývá tolerováno, delší se sankcionuje pokutou za opožděné tvrzení daně a úrokem z prodlení u nezaplacené daně. Pokud víte, že to nestihnete, je řešením zpracování daňovým poradcem, které lhůtu prodlouží, uplatnit ho ale musíte včas, ne až po jejím uplynutí.

Přiznání je konec cyklu, který začíná volbou režimu na jeho začátku. Celé povinnosti OSVČ v pořadí od založení po uzávěrku řadí samostatný rozcestník.

Podnikající manžel řeší i oddělení majetku, a proto je užitečné vědět, co lze ujednat v předmanželské smlouvě a proč nemůže působit zpětně.

Mohlo by vás zajímat

• Paušální daň vs výdajový paušál
• Daňové slevy a odpočty: na co má kdo nárok
• Zálohy OSVČ: sociální a zdravotní pojištění

Aktualizováno k červnu, kdy byl text naposledy ověřen.

Text má informativní charakter a nenahrazuje daňové poradenství. V konkrétní situaci se poraďte s účetním nebo daňovým poradcem.

Zdroje: daňový řád (lhůty pro podání daňového tvrzení, elektronická forma podání), zákon o daních z příjmů, předpisy o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení (přehledy). Konkrétní limity, sazby a data se do textu nedostaly, protože se každoročně mění a je nutné je ověřit pro dané zdaňovací období.