Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti: v čem se liší
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti se liší jediným parametrem, který je v zákoně, tedy rozsahem práce. Všechno ostatní, co se o nich traduje, plyne z jiných předpisů nebo z ustanovení, která platí pro obě stejně. Od poslední velké novely přitom obě dohody získaly rozvrh pracovní doby, informační povinnost i dovolenou. Text popisuje, co dohody musí obsahovat, jak se ruší a co z pracovního poměru se na ně nevztahuje.
Ve zkratce
- Dohoda o provedení práce má strop tři sta hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele.
- Dohoda o pracovní činnosti nesmí přesáhnout v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
- Obě musí být písemné a zaměstnanec dostane jedno vyhotovení.
- Zaměstnavatel musí předem písemně rozvrhnout pracovní dobu, zpravidla tři dny předem.
- Pro účely dovolené se u dohod počítá týdenní pracovní doba dvacet hodin.
- Bez sjednaného způsobu zrušení platí patnáctidenní výpovědní doba.
Čím se obě dohody skutečně liší
Rozdíl je v rozsahu a nikde jinde. Rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být větší než tři sta hodin v kalendářním roce. Do tohoto rozsahu se započítává také doba práce konaná pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.
Strop tedy platí na dvojici zaměstnanec a zaměstnavatel, ne na jednotlivou dohodu. Uzavřít se stejnou firmou tři dohody po dvou stech hodinách nejde. U jiného zaměstnavatele začíná limit znovu.
Dohoda o pracovní činnosti a polovina úvazku
U dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Slovo v průměru je podstatné, protože jednotlivý týden může být delší.
Dodržování se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období padesáti dvou týdnů. Zaměstnavatel s ní může počítat i tehdy, když rozsah práce tři sta hodin ročně nepřesáhne; zákon to výslovně připouští, takže volba mezi dohodami není daná jen počtem hodin.
Co musí být v každé z nich
V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se uzavírá. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá.
Obě dohody musí být uzavřeny písemně a jedno vyhotovení zaměstnavatel vydá zaměstnanci. Odměna mezi povinnými náležitostmi není, stejně jako u pracovní smlouvy není povinnou náležitostí mzda. Informační povinnost ji ale pokrývá, jak popisuje i text o tom, co obsahuje pracovní smlouva.
Rozvrh pracovní doby, který dřív nebyl
Tohle je zásadní změna oproti starší praxi. Při výkonu práce na základě obou dohod je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději tři dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena.
Lhůtu lze změnit dohodou se zaměstnancem, ale ne ji zrušit. Představa, že se pracovník na dohodu povolá telefonem den předem, tedy naráží na písemný rozvrh, pokud se strany nedohodly jinak.
Informační povinnost do sedmi dnů
Neobsahuje li tyto údaje dohoda sama, musí zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat nejpozději do sedmi dnů ode dne započetí výkonu práce. Okruh je téměř totožný jako u pracovního poměru.
Patří sem označení zaměstnavatele, bližší označení sjednané práce a místa výkonu práce, výměra dovolené a způsob určování její délky, doba a podmínky zkušební doby, je li sjednána, postup při rozvazování vztahu a délka i běh výpovědní doby, odborný rozvoj, předpokládaný rozsah pracovní doby za den nebo týden a způsob jejího rozvržení, rozsah odpočinků a přestávek, odměna z dohody včetně splatnosti a způsobu výplaty, kolektivní smlouvy a orgán sociálního zabezpečení.
Dovolená u dohod a fikce dvaceti hodin
Dohody dnes dovolenou zakládají. Zákon k tomu zavádí početní pomůcku: u zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby dvacet hodin týdně.
Nejde o skutečně odpracovanou dobu, ale o fiktivní hodnotu, ze které se počítá. Právo na dovolenou vzniká za podmínek, které platí obecně, tedy zejména při nepřetržitém trvání vztahu a odpracování alespoň čtyř týdnů v příslušném rozsahu. Výsledek se počítá v hodinách a zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru.
Co se z pracovního poměru nepoužije
Není li stanoveno jinak, vztahují se na vztah založený dohodami ustanovení o pracovním poměru, ale s výjimkami. Nepoužijí se pravidla o převedení na jinou práci a přeložení, o dočasném přidělení, o odstupném, o skončení pracovního poměru, o odměňování a o cestovních náhradách včetně náhrad při práci na dálku.
Odstupné tedy zaměstnanci na dohodu nenáleží, a to ani při skončení dlouhodobé spolupráce; podmínky, za kterých vzniká v pracovním poměru, popisuje text o tom, kdy náleží odstupné při skončení pracovního poměru. Nepřísluší mu ani náhrada odměny po dobu jiných důležitých osobních překážek v práci a překážek z důvodu obecného zájmu, není li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.
Jak se dohoda ruší
Není li sjednán způsob zrušení, nabízí zákon tři cesty. Dohodou smluvních stran ke sjednanému dni, výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem doručení výpovědi druhé straně, nebo okamžitým zrušením.
Okamžité zrušení má ale omezení: může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Pro zrušení vztahu se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Právo na odůvodnění výpovědi
Výpověď z dohody sice nemusí být odůvodněna, ale v některých situacích má zaměstnanec právo se důvod dozvědět. Má li za to, že dostal výpověď proto, že se zákonným způsobem domáhal práva na informace, práva na rozvržení pracovní doby předem nebo práva na odborný rozvoj, případně proto, že požádal o zaměstnání v pracovním poměru, o úpravu pracovních podmínek nebo o čerpání mateřské, otcovské či rodičovské dovolené, může do jednoho měsíce od doručení výpovědi písemně požádat o odůvodnění. Zaměstnavatel je pak povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat o důvodech výpovědi.
Žádost o zaměstnání v pracovním poměru
Zákon dává dlouhodobě zaměstnaným na dohody jeden nástroj navíc. Trvaly li vztahy založené dohodami v předchozích dvanácti měsících v souhrnu u téhož zaměstnavatele nejméně sto osmdesát dní, může zaměstnanec písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je povinen poskytnout mu nejpozději do jednoho měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.
Nárok na uzavření pracovní smlouvy z toho neplyne. Povinností je odpovědět a odpověď odůvodnit, nikoli vyhovět. Kdo místo pracovního poměru zvažuje práci na sebe, najde srovnání obou cest v textu o tom, jak funguje podnikání při zaměstnání.
Šest věcí, které se o dohodách často pletou
- Že limit tří set hodin platí na zaměstnavatele, ne na jednotlivou dohodu.
- Že u dohody o pracovní činnosti se polovina úvazku posuzuje v průměru, ne po týdnech.
- Že zaměstnavatel musí rozvrh pracovní doby vydat písemně a zpravidla tři dny předem.
- Že dohody dnes zakládají právo na dovolenou s fikcí dvaceti hodin týdně.
- Že odstupné se na dohody nevztahuje vůbec.
- Že bez sjednaného způsobu zrušení platí patnáctidenní výpovědní doba.
Jak funguje nemocenská na dohodu a od jakého výdělku na ni vzniká nárok, popisuje článek o nemocenské.
Kdo měl během roku víc dohod a podává přiznání, může získat přeplatek na dani, o který je ale potřeba požádat.
Časté dotazy
Kolik hodin se smí odpracovat na dohodu o provedení práce?
Nejvýše tři sta hodin v kalendářním roce. Do tohoto rozsahu se započítává i práce konaná pro téhož zaměstnavatele v témže roce na základě jiné dohody o provedení práce.
Jaký je rozdíl mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti?
V rozsahu práce. U dohody o provedení práce jde o strop tři sta hodin ročně, u dohody o pracovní činnosti o zákaz překračovat v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, posuzovaný nejdéle za období padesáti dvou týdnů.
Vzniká z dohody nárok na dovolenou?
Ano. Pro účely dovolené platí u obou dohod, že délka týdenní pracovní doby činí dvacet hodin týdně. Právo na dovolenou pak vzniká za obecných podmínek.
Musí zaměstnavatel u dohody rozvrhnout pracovní dobu předem?
Musí, a to v písemném rozvrhu. Seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance je povinen nejpozději tři dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodnou na jiné době seznámení.
Jak se dohoda ukončuje?
Není li způsob sjednán, dohodou ke sjednanému dni, výpovědí bez udání důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou od doručení, nebo okamžitým zrušením, které však lze sjednat jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Vyžaduje se písemná forma.
Náleží při skončení dohody odstupné?
Nenáleží. Ustanovení o odstupném se na vztahy založené dohodami nevztahují, stejně jako pravidla o skončení pracovního poměru, odměňování nebo cestovních náhradách.
Můžu po zaměstnavateli chtít pracovní smlouvu místo dohody?
Trvaly li vaše dohody u téhož zaměstnavatele v předchozích dvanácti měsících v souhrnu nejméně sto osmdesát dní, můžete písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel musí do jednoho měsíce odpovědět písemně a odůvodněně, vyhovět ale nemusí.
Mohlo by vás zajímat
Text popisuje obecná pravidla podle zákoníku práce a neslouží jako právní rada ke konkrétnímu případu. Odvodové a daňové posouzení dohod se řídí předpisy o pojistném a o daních z příjmů a patří k účetní nebo daňové poradkyni. Aktualizováno k září.
Zdroje: zákoník práce, zejména paragrafy 74 až 77b, ověřeno ve dvou nezávislých úplných zněních, v příručce Ministerstva práce a sociálních věcí a v samostatné sbírce právních předpisů, které se ve všech citovaných ustanoveních shodují. Do textu se záměrně nedostaly konkrétní částky, hranice rozhodného příjmu pro účast na pojištění ani sazby, protože je stanoví jiné předpisy a mění se každý rok; z téhož důvodu v něm nejsou letopočty novel.
