Počasí v Egyptě po měsících: Rudé moře, poušť a rozdíly mezi letovisky
Počasí v Egyptě se obvykle shrne na to, že je tam vedro a nikdy neprší. Obojí je pravda jen zčásti. U Rudého moře je rozdíl mezi dnem a nocí v zimě větší než v létě, jižní Egypt je v létě o víc než šest stupňů teplejší než pobřeží a jediná srážková epizoda přinese do hor víc vody, než pobřeží nasbírá za deset let. Text shrnuje, kdy jet a proč.
Ve zkratce
- U Rudého moře je denní rozpětí teplot v zimě o třetinu větší než v létě.
- Jižní Egypt je v létě o víc než šest stupňů teplejší než pobřeží.
- Káhira má zhruba čtyřapůlkrát vyšší roční srážky než Hurghada.
- Severní část Rudého moře má dvakrát větší roční výkyv teploty než jižní.
- Severní vítr není na pobřeží epizoda, ale trvalý režim.
- Do vádí se za deště nechodí, i když prší jinde.
Poušť neznamená vždy velký rozdíl mezi dnem a nocí
Tohle je první věc, která jde proti očekávání. V Hurghadě je lednové denní maximum kolem dvaadvaceti stupňů a noční minimum kolem jedenácti, tedy rozdíl přes deset stupňů. V červenci je maximum kolem pětatřiceti a minimum kolem sedmadvaceti, tedy rozdíl necelých osm.
V zimě je tedy rozpětí mezi dnem a nocí zhruba o třetinu větší než v létě. Důvod je v moři: v létě ohřátá vodní masa noční ochlazení tlumí. Kdo si tedy představuje pouštní noc plnou chladu, na pobřeží ji v létě nezažije.
Ve vnitrozemí je to obráceně. Káhira má větší denní rozpětí v létě než v zimě a Asuán na jihu má rozdíl mezi dnem a nocí přes čtrnáct stupňů po celý rok, tedy zhruba o polovinu větší než pobřeží.
Jižní Egypt je jinde než pobřeží
Rozdíl mezi jihem a pobřežím není o pár stupňů. V červenci má Asuán maximum kolem jednačtyřiceti stupňů, zatímco Hurghada i Káhira kolem pětatřiceti, tedy o šest a půl stupně méně.
Podstatnější je, že jih se stává extrémním dřív. Už v dubnu má Asuán maximum kolem pětatřiceti stupňů proti necelým třiceti v Hurghadě, tedy rozdíl skoro šesti stupňů v době, kdy je na pobřeží ještě příjemně.
V zimě se rozdíly stlačí na jednotky stupňů a jih je naopak nejpříjemnější částí země. Ministerstvo zahraničí to shrnuje tak, že velmi příjemné klima panuje od října do dubna, zatímco v letních měsících teploty vystupují ke čtyřiceti stupňům a v jižních oblastech ještě výš.
Srážky: i suchá Káhira je proti pobřeží mokrá
Roční úhrn v Káhiře vychází z dlouhodobých normálů na necelých pětadvacet milimetrů, v Hurghadě na zhruba pět a půl. Káhira má tedy asi čtyřapůlkrát vyšší srážky, a přesto jde o hodnotu, kterou leckterý evropský region nasbírá za jediný podzimní den.
Ještě větší je rozdíl v počtu dnů, kdy vůbec něco spadne. Káhira jich má do roka zhruba osmnáct, Hurghada necelý půldruhý. To je řádový rozdíl, přibližně třináctinásobek, a obě lokality přitom patří do stejného pouštního typu klimatu. Asuán je pak sušší i než Hurghada zhruba pětkrát.
V Hurghadě jsou jediné měsíce s nenulovým úhrnem podzimní a zimní. Léto je podle normálů nulové.
Vádí je nebezpečné, i když prší jinde
Tady je nejdůležitější praktické varování celého textu. Sinaj i pohoří u Rudého moře jsou k bleskovým povodním velmi zranitelné kvůli velkému převýšení a nepravidelným srážkám. Zhruba šestina plochy Sinaje spadá do kategorie velmi vysoké citlivosti na záplavy a nejohroženější povodí jsou v jižních horských pásmech.
Zaznamenané události vznikaly ze srážek řádu několika desítek milimetrů během několika hodin. Jediná taková epizoda tedy přinese do hor víc vody, než Hurghada nasbírá za pět až patnáct běžných let. Proto se do suchých koryt za deště nechodí, i když na pobřeží svítí slunce.
Moře a proč je i v zimě teplé
Rudé moře je uzavřené, mělčí a bez přítoku chladné oceánské vody, takže zimní ochlazování vede v jeho severní části ke konvekci a k poměrně vyrovnaným teplotám kolem dvaadvaceti stupňů.
Roční chod je ale na severu výrazně silnější než na jihu. Sezonní odchylky od ročního průměru dosahují na severu zhruba čtyř stupňů na obě strany, zatímco na jihu jen dvou až tří. Amplituda je tedy na severu zhruba dvakrát větší.
Recenzovaný výzkum navíc ukazuje velmi těsnou vazbu mezi teplotou vzduchu a teplotou hladiny i svrchní stovky metrů vodního sloupce. Roční chod moře tedy sleduje teplotu vzduchu nad pouští, jen s prodlevou. Prakticky to znamená, že říjen bývá na koupání příznivější než květen při stejné teplotě vzduchu, protože moře si drží letní náboj.
Vítr, který nepřestává
Nad Rudým mořem panuje trvalý severní režim. Pulzy ze Středozemního moře, v teplé části roku posílené letním severním prouděním nad Egejským mořem, procházejí přes deltu Nilu a Suezský záliv a šíří se dál k jihu jako energetická a poměrně chladná fronta. Orografie Sinaje toto proudění ještě zesiluje.
Pro článek je podstatné, že vítr a vlnění jsou v severním Rudém moři přítomné trvale, včetně vysokých hodnot po celý rok. Pro windsurfing a kitesurfing je to důvod, proč tam sezona prakticky nekončí. Pro běžného návštěvníka to znamená, že pocitová teplota je pod skutečnou, a to i v létě.
Šest věcí, které o egyptském počasí neplatí
- Že je v poušti vždycky velký rozdíl mezi dnem a nocí, na letním pobřeží ne.
- Že je jih jen o kousek teplejší, v létě je to o víc než šest stupňů.
- Že v Egyptě neprší vůbec, v horách přijde přívalový déšť.
- Že je vádí bezpečné, když nad ním svítí slunce.
- Že je moře nejteplejší v nejteplejším měsíci vzduchu.
- Že je vítr na pobřeží výjimka, je to trvalý rys místa.
Kdy tedy jet
Pro pobyt u Rudého moře je nejvhodnější okno od října do dubna a shoduje se to jak s dlouhodobými normály, tak s formulací ministerstva zahraničí. Hurghada má v té době denní maxima zhruba mezi dvaadvaceti a devětadvaceti stupni, tedy v pásmu, ve kterém se dá být venku celý den.
Na koupání jsou nejsilnější pozdní jaro a podzim, přičemž podzim je díky setrvačnosti moře příznivější. Kdo míří do jižního Egypta, tedy k Luxoru a Asuánu, měl by se držet zimní poloviny roku, protože v létě jde o maxima přes jednačtyřicet stupňů.
Jaro má jednu nevýhodu, kterou teplotní čísla neukážou. Právě na jaře přichází horké a prašné proudění od jihu spojené s postupujícími pouštními tlakovými nížemi, a je to nejrizikovější období kvůli prachovým epizodám, i když teploty vypadají ideálně.
Kdo se rozhoduje mezi Egyptem a jinou pobytovou destinací, najde vodítko v textu porovnávajícím Egypt a Turecko. Kdo hledá teplé moře v pozdější sezoně, ocení přehled toho, kam vyrazit k moři v září. A co má krytí obsahovat u cesty mimo Evropskou unii, rozebírá text o tom, jak vybrat cestovní pojištění.
Časté dotazy
Je v Egyptě v noci zima?
Na pobřeží Rudého moře jen v zimě. V lednu je v Hurghadě denní maximum kolem dvaadvaceti stupňů a noční minimum kolem jedenácti, tedy rozdíl přes deset stupňů. V červenci je to jen necelých osm, protože ohřáté moře noční ochlazení tlumí. Ve vnitrozemí je rozpětí mezi dnem a nocí větší po celý rok.
O kolik je teplejší jižní Egypt?
V létě o víc než šest stupňů. Asuán má v červenci maximum kolem jednačtyřiceti stupňů, zatímco Hurghada i Káhira kolem pětatřiceti. Jih se navíc stává extrémním dřív, už v dubnu je rozdíl proti pobřeží skoro šest stupňů. V zimě se naopak rozdíly stlačí na jednotky stupňů a jih je nejpříjemnější.
Prší v Egyptě vůbec?
Velmi málo a velmi nerovnoměrně. Roční úhrn v Hurghadě je podle normálů kolem pěti a půl milimetru, v Káhiře necelých pětadvacet, tedy zhruba čtyřapůlkrát víc. V počtu deštivých dnů je rozdíl ještě větší, přibližně třináctinásobný. V horách u Rudého moře a na Sinaji ale přicházejí přívalové srážky.
Kdy je Rudé moře nejteplejší?
S prodlevou za vzduchem, tedy až na konci léta a na podzim. Roční chod moře sleduje teplotu vzduchu, ale se zpožděním, takže říjen bývá na koupání příznivější než květen při stejné teplotě vzduchu. Severní část Rudého moře má přitom zhruba dvakrát větší roční výkyv teploty než jižní.
Fouká na pobřeží Rudého moře pořád?
Prakticky ano. Nad Rudým mořem panuje trvalý severní režim posilovaný prouděním ze Středozemního moře a zesilovaný tvarem terénu na Sinaji. Vítr a vlnění jsou v severní části přítomné po celý rok. Pro vodní sporty je to výhoda, pro běžného návštěvníka to znamená pocitovou teplotu pod skutečnou.
Kdy je nejhorší období pro cestu?
Z hlediska teplot letní měsíce, zejména v jižním Egyptě. Z hlediska počasí je ale nejrizikovější jaro, kdy přichází horké a prašné proudění od jihu spojené s pouštními tlakovými nížemi, přestože teploty v té době vypadají ideálně.
Termín je ale jen polovina rozhodnutí, druhou je volba oblasti, kterou rozebírá text o tom, co vidět v Egyptě a kam ministerstvo zahraničí cestovat nedoporučuje.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k srpnu, kdy byl text naposledy ověřen podle klimatických normálů a recenzovaných zdrojů.
Zdroje: klimatické normály pro Hurghadu, Káhiru a Asuán zveřejněné Světovou meteorologickou organizací v informační službě o počasí ve světě, jejichž podkladem jsou data egyptské meteorologické autority, recenzovaná práce v časopise Ocean Science vydávaném Copernicus Publications k vývoji teplot v Rudém moři a Adenském zálivu založená na měřeních in situ, klimatologie větru nad Rudým mořem zpracovaná univerzitou v Saúdské Arábii, recenzované práce v časopisech Sustainability a Natural Hazards k extrémním srážkovým událostem a k hodnocení povodňového rizika na Sinaji, a informace Ministerstva zahraničních věcí k Egyptu. Do textu se záměrně nedostaly tabulky s čísly ani výčty teplot po měsících, protože se čísla píšou slovy a poměry, dále ceny a předpovědi počasí. Nedostaly se do něj konkrétní hodnoty teploty hladiny u Hurghady po měsících, údaje o rychlosti větru a skoku teploty při jarním prašném proudění ani vlhkost vzduchu po měsících, protože je z povolených zdrojů doložit nelze a všechna dostupná čísla pocházejí z komerčních portálů s předpovědí počasí. Časování jarního prašného proudění se mezi zdroji rozchází, proto text uvádí jen jaro. Ministerstvo zahraničí bleskové povodně ve vádí ani prašné proudění nezmiňuje.
