Jak stanovit hodinovou sazbu OSVČ

Hodinová sazba OSVČ se nejčastěji stanoví špatně stejnou chybou: člověk vezme částku, kterou si chce vydělat, vydělí ji počtem pracovních hodin v měsíci a výsledek pošle klientovi. Jenže rok nemá tolik fakturovatelných hodin, kolik má hodin pracovních, a z fakturované částky vám nezůstane všechno. Text ukazuje postup, který s obojím počítá.

Ve zkratce

• Fakturovatelných hodin je výrazně méně než pracovních. Odečítá se dovolená, nemoc, administrativa, akvizice a vzdělávání.
• Z fakturované částky odchází daň, sociální a zdravotní pojištění a provozní náklady.
• Sazba se počítá pozpátku: od částky, která vám má zůstat, přes odvody a náklady k počtu hodin, které skutečně prodáte.
• Zaměstnanecká hrubá mzda není srovnatelná s hodinovkou OSVČ, protože zaměstnavatel platí odvody navíc a hradí dovolenou.
• Sazba se má revidovat alespoň jednou ročně, protože náklady rostou samy.
• Sazba pod hranicí, kterou vám vyjde výpočet, znamená dotování klienta z vlastní kapsy.

Proč rok nemá tolik hodin, kolik si myslíte

Pracovní rok má zhruba dvě stě padesát pracovních dnů. Kdo z nich udělá výchozí číslo pro výpočet, počítá s tím, že bude fakturovat každý pracovní den celý den, což se nestane nikomu.

Odečíst je potřeba dovolenou, kterou si musíte zaplatit sami, nemoc, kdy jako OSVČ obvykle nemáte náhradu, a státní svátky. Pak přijde na řadu čas, který pracujete, ale neprodáte: vystavování faktur, komunikace s klienty, nabídky, které nevyjdou, účetnictví, vzdělávání a údržba vybavení. U řady profesí se dostanete na polovinu původního čísla nebo níž.

Právě tenhle rozdíl je hlavní důvod, proč se lidem po přechodu ze zaměstnání na volnou nohu nedaří vydělat tolik, kolik čekali, přestože mají práci.

Co z fakturované částky odejde

Druhá polovina výpočtu je na straně nákladů a odvodů. Z toho, co vyfakturujete, není váš zisk a už vůbec ne vaše čistá odměna.

Odchází daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění a provozní náklady, tedy vybavení, software, telefon, doprava, pojištění odpovědnosti, případně nájem prostoru. K tomu patří rezerva na období bez zakázek a odkládání na stáří, které za vás nikdo neřeší. Jak se odvody stanovují a proč přichází doplatek, popisuje text o zálohách OSVČ.

Postup výpočtu

Počítá se pozpátku, od cílové částky k sazbě, ne obráceně.

Krok za krokem

1. Stanovte, kolik chcete mít ročně čistého, tedy kolik potřebujete na život a na cíle. Vodítkem je text o rozpočtu domácnosti.
2. Připočtěte daň a pojistné, které z toho odvedete.
3. Připočtěte roční provozní náklady podnikání.
4. Připočtěte rezervu na období bez zakázek a odkládání na stáří.
5. Spočítejte, kolik hodin za rok reálně prodáte, ne kolik odpracujete.
6. Vydělte celkovou potřebnou částku počtem prodaných hodin.

Výsledek bývá pro začínající podnikatele nepříjemné překvapení a to je právě jeho účel. Číslo, které vám vyjde, je spodní hranice udržitelnosti, ne cena, kterou si můžete říct jen tehdy, když je poptávka. Pod ní pracujete se ztrátou, i když to na účtu není hned vidět.

Proč se hodinovka nedá srovnávat s hrubou mzdou

Klienti i začínající podnikatelé často porovnávají hodinovou sazbu s hodinovým ekvivalentem hrubé mzdy a docházejí k závěru, že je sazba přemrštěná. Srovnání ale neplatí.

U zaměstnance platí zaměstnavatel odvody nad rámec hrubé mzdy, hradí dovolenou a část nemoci, poskytuje vybavení a nese riziko, že zrovna není práce. U OSVČ tohle všechno nese podnikatel sám a musí to mít pokryté ze své sazby. Souvislosti mezi oběma režimy rozebírá text o tom, co obnáší podnikání při zaměstnání.

Kdy sazbu měnit

Sazba není nastavená jednou provždy. Náklady rostou i tehdy, když neděláte nic, a mlčení znamená, že rozdíl doplácíte ze svého.

Revizi si zaveďte jednou ročně, ideálně ve stejnou dobu, kdy zpracováváte přiznání a máte čísla po ruce. U dlouhodobých klientů se změna oznamuje s předstihem a s odůvodněním, ne zpětně na faktuře. Praktické je mít sazbu odstupňovanou podle typu práce, protože ne každá činnost má stejnou hodnotu ani stejnou režii.

Časté chyby

Většina chyb v cenotvorbě není v matematice, ale v tom, co se do výpočtu vůbec nedostane.

Šest položek, které se zapomínají

1. Dovolená, kterou si jako OSVČ platíte sami.
2. Nemoc, kdy obvykle nemáte náhradu příjmu.
3. Čas na administrativu, nabídky a akvizici, který neprodáte.
4. Rezerva na období bez zakázek.
5. Odkládání na stáří, které za vás nikdo neřeší.
6. Vzdělávání a obnova vybavení, bez kterých za pár let vypadnete z trhu.

Čtyři chyby při jednání s klientem

1. Nabídnout slevu dřív, než si ji klient vyžádá.
2. Srovnávat vlastní sazbu s hrubou mzdou zaměstnance.
3. Držet stejnou sazbu roky, protože se změnu bojíte oznámit.
4. Účtovat stejnou sazbu za práci s různou režií a různou hodnotou.

Časté dotazy

Kolik hodin ročně reálně vyfakturuju?

Výrazně méně, než kolik jich odpracujete. Od pracovních dnů se odečítá dovolená, nemoc a svátky a dále čas na administrativu, nabídky, akvizici, účetnictví a vzdělávání. U řady profesí se výsledek pohybuje kolem poloviny původního počtu nebo níž. Právě tenhle rozdíl bývá důvodem, proč výdělek nevychází.

Jak se hodinovka počítá?

Pozpátku. Začíná se od částky, kterou chcete mít ročně čistého, k ní se připočte daň a pojistné, provozní náklady, rezerva na období bez zakázek a odkládání na stáří. Výsledná částka se vydělí počtem hodin, které reálně prodáte, ne odpracujete.

Dá se hodinovka srovnat s hrubou mzdou?

Nedá. U zaměstnance platí zaměstnavatel odvody nad rámec hrubé mzdy, hradí dovolenou a část nemoci, poskytuje vybavení a nese riziko výpadku práce. OSVČ tohle všechno nese sama a musí to mít pokryté ze sazby. Přímé porovnání proto vede ke špatnému závěru.

Jak často sazbu měnit?

Alespoň jednou ročně, ideálně v době, kdy zpracováváte daňové přiznání a máte čísla po ruce. Náklady rostou samy a mlčení znamená, že rozdíl doplácíte ze svého. U dlouhodobých klientů oznamte změnu s předstihem a s odůvodněním, ne zpětně na faktuře.

Mám mít jednu sazbu, nebo víc?

Praktičtější je odstupňování podle typu práce. Ne každá činnost má stejnou režii ani stejnou hodnotu pro klienta. Jednotná sazba znamená, že náročnější práci prodáváte pod cenou a jednodušší nad ní, což dřív nebo později přiláká jen ty zakázky, které se vám vyplácejí nejmíň.

Co když je moje sazba nad trhem?

Pak máte na výběr ze tří možností: snížit vlastní nároky, snížit náklady, nebo zvýšit podíl práce, kterou klienti oceňují výš. Co nefunguje, je držet sazbu pod hranicí, která vám vyšla z výpočtu. V takovém případě pracujete se ztrátou, i když to na účtu není hned vidět.

Při porovnání hodinové sazby se zaměstnáním je dobré znát limity práce přesčas, protože příplatek za přesčas činí nejméně čtvrtinu průměrného výdělku.

Mohlo by vás zajímat

• Faktura: náležitosti a jak ji vystavit
• Zálohy OSVČ: sociální a zdravotní pojištění
• Rozpočet domácnosti podle pravidla 50/30/20
• Podnikání od živnosti po reklamu
• Přivýdělek na internetu

Aktualizováno k červnu, kdy byl text naposledy ověřen.

Text má informativní charakter a nenahrazuje daňové ani finanční poradenství. Konkrétní propočet proberte s účetním nebo daňovým poradcem.

Zdroje: obecně používaný postup kalkulace hodinové sazby u samostatně výdělečně činných osob. Konkrétní částky sazeb ani obvyklé ceny v jednotlivých oborech se do textu nedostaly, protože se liší podle oboru, regionu a zkušenosti a rychle zastarávají.