Hodnoty cholesterolu: co znamenají čísla ve výsledcích

Hodnoty cholesterolu nemají jednu univerzální normu. Cílová hodnota LDL se liší podle toho, jak velké má člověk celkové riziko srdečně cévního onemocnění, a navíc se v čase posouvá: mezi dvěma verzemi odborných doporučení dostala tatáž riziková kategorie během tří let jiné číslo. Proto samotný výsledek z laboratoře nic nerozhodne, dokud ho někdo nezasadí do souvislostí. Text vysvětluje, co která položka v lipidogramu znamená a proč se čísla porovnávají s rizikem, ne s tabulkou.

Ve zkratce

• Cholesterol je nezbytný pro buněčné membrány, hormony, žlučové kyseliny i vitamin D.
• Cholesterol z potravy ovlivňuje hladinu v krvi jen částečně.
• Hlavním léčebným cílem je LDL, celkový cholesterol slouží hlavně k odhadu rizika.
• Cílová hodnota LDL se liší podle rizikové kategorie a v čase se mění.
• V českých podmínkách je standardem odběr nalačno.
• Celkový cholesterol osm a více znamená podezření na dědičnou poruchu.

K čemu cholesterol je

Podle Národního zdravotnického informačního portálu jde o látku tukové povahy nezbytnou pro správnou propustnost a pružnost buněčných membrán. Slouží jako surovina pro tvorbu žlučových kyselin důležitých pro trávení a pro tvorbu steroidních hormonů, je potřebný pro vznik vitaminu D a pro vznik nervů.

Dobrá představa o tom, že nejde o odpad: mozek obsahuje zhruba pětinu až čtvrtinu veškerého cholesterolu v těle, hlavně v obalech nervů. Podrobněji roli cholesterolu v těle rozebírá starší text o tom, k čemu tělo cholesterol potřebuje.

Odkud pochází

Organismus si cholesterol částečně vyrábí sám a částečně ho přijímá z potravy živočišného původu. Podstatná je formulace zdroje: cholesterol přijímaný potravou ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi jen částečně, zejména u lidí bez genetické predispozice, a důležitější než obsah cholesterolu v potravině je kvalita a množství tuků.

Co znamenají jednotlivé položky

Celkový cholesterol

Součet všech forem. Podle stanovisek České společnosti pro aterosklerózu zůstává hlavním parametrem pro určení míry kardiovaskulárního rizika, tedy slouží primárně k odhadu rizika, ne jako léčebný cíl.

LDL cholesterol

Přepravuje cholesterol z jater do tkání, dlouhodobě cirkuluje a podporuje tvorbu aterosklerotických plátů. Odborná společnost ho označuje za hlavní léčebný cíl, za určující ukazatel rizikovosti a zároveň za screeningový parametr.

HDL cholesterol

Sbírá přebytek cholesterolu z tkání a vrací ho do jater. Nízká hodnota riziko dále zvyšuje a má být vyšetřena při screeningu.

Za pozornost stojí jedna nuance, kterou odborná společnost uvádí: studie s látkami, které zvyšují HDL až dvojnásobně, nepřinesly očekávané snížení rizika, a další data koncept zvyšování HDL jako cesty ke snížení rizika nepodporují. Nízké HDL je tedy ukazatel rizika, ale jeho umělé zvyšování se jako strategie neosvědčilo.

Triglyceridy

Zvýšená hladina je spojena s nárůstem kardiovaskulárního rizika a jejich vyšetření slouží k jeho přesnějšímu posouzení. Důležité rozlišení: markerem zvýšeného kardiovaskulárního rizika jsou triglyceridy zvýšené zhruba do deseti milimolů na litr, zatímco koncentrace nad tuto hodnotu zvyšují riziko akutního zánětu slinivky, což je zcela jiný typ problému.

Non-HDL cholesterol a apolipoprotein B

Non-HDL cholesterol se vypočítá z celkového cholesterolu a HDL, takže jeho stanovení nestojí nic navíc. Odborná společnost ho spolu s apolipoproteinem B označuje za sekundární léčebný cíl a uvádí, že oba přesněji než ostatní parametry odrážejí cholesterol nesený zbytkovými částicemi.

Apolipoprotein B může být použit jako hlavní parametr místo LDL a je zvlášť užitečný tam, kde měření LDL riziko podceňuje, tedy u lidí s vysokými triglyceridy, s cukrovkou, s obezitou nebo s velmi nízkou hodnotou LDL.

Lipoprotein a

Částice podobná LDL, která je samostatným a nezávislým rizikovým faktorem. Zásadní je, že její hladina je z valné většiny určena dědičně, ustaluje se zhruba kolem pátého roku věku a zůstává celoživotně stabilní, takže dieta a životní styl s ní prakticky nepohnou. Odborná společnost proto doporučuje vyšetřit ji alespoň jednou za život.

Proč neexistuje jedna norma

Tohle je jádro celého tématu.

Cílová hodnota LDL se liší podle rizikové kategorie, do které člověk spadá. U nízkého rizika je nejvolnější, u velmi vysokého a extrémního rizika výrazně přísnější. Důvodem je zjištění, že všechny dosavadní intervenční studie ukázaly přímý vztah mezi dosaženou hladinou LDL a poklesem cévního rizika bez ohledu na výchozí hodnotu.

Čísla se navíc posouvají

Nejlepší doklad, proč si konkrétní číslo nemá smysl pamatovat, nabízí porovnání dvou verzí stanovisek téže odborné společnosti. Ve verzi navazující na doporučení z roku 2016 byla cílová hodnota pro velmi vysoké riziko pod jedna celá osm, ve verzi z roku 2019 pod jedna celá čtyři. Tatáž kategorie tedy během tří let dostala jiné číslo, a posun se týkal všech kategorií kromě nízkého rizika.

K tomu přibyl další požadavek: nově se nepožaduje jen dosažení cílové hodnoty, ale zároveň snížení nejméně o polovinu proti hladině před léčbou. Platí tedy dvě čísla současně.

Praktický závěr: konkrétní cílovou hodnotu tu záměrně neuvádíme jako tabulku, protože se mění a protože platí vždy jen pro danou rizikovou kategorii. Vyhodnotit ji musí lékař, který zná zbytek obrazu.

Jak se riziko odhaduje

K odhadu slouží tabulky a kalkulátory pracující s věkem, pohlavím, kouřením, krevním tlakem a celkovým cholesterolem. Konkrétní nástroj i jeho verze se v čase mění a vyhodnocuje ho lékař.

Do nejvyšší rizikové kategorie automaticky spadá člověk s prokázaným aterosklerotickým onemocněním, tedy po infarktu, po cévní mozkové příhodě, s anginou pectoris, po výkonu na věnčitých tepnách nebo s ischemickou chorobou dolních končetin. Odborná společnost dále uvádí roli vyšetření vápníkového skóre věnčitých tepen a nálezu plátů na krkavicích jako doplňku ke stratifikaci rizika.

Jak se připravit na odběr

V českých podmínkách je standardem odběr nalačno. Odborná společnost společně s Českou společností klinické biochemie výslovně uvádí, že vyšetření lipidů bez předchozího lačnění nepovažuje za vhodné, s tím, že v novější verzi připouští jeho použití v rámci screeningových akcí.

Prakticky to znamená odběr ráno, ideálně po zhruba dvanácti hodinách bez jídla, s lehčím posledním jídlem před odběrem. Konkrétní pokyn ale vždy dává laboratoř nebo ordinace.

Co hodnoty ovlivňuje

Doloženou oporu mají tyto vlivy. U stravy jde především o omezení transmastných kyselin a snížení podílu nasycených tuků s jejich nahrazením nenasycenými, dále o zařazení vlákniny a mořských ryb. Jakou roli vláknina hraje, popisuje text o tom, kolik vlákniny denně má smysl.

Pravidelná fyzická aktivita je označována za zásadní součást prevence a zvyšuje HDL. Snížení tělesné hmotnosti už o pět až deset procent výrazně zlepšuje hodnoty i krevní tlak a promítne se i do zátěže kloubů, tedy třeba do bolesti paty. Kouření poškozuje cévy a snižuje HDL.

U alkoholu je formulace odborné společnosti překvapivě přísná: střídmá konzumace není doporučena, může být jen tolerována u lidí, kteří už alkohol pijí a nemají zvýšené triglyceridy. U snižování triglyceridů je naopak omezení alkoholu spolu s redukcí hmotnosti rozhodující.

Dědičná porucha, na kterou se přijde pozdě

Familiární hypercholesterolemie je dědičné onemocnění, při kterém tělo nedokáže správně odbourávat LDL, takže je jeho hladina zvýšená už od narození. Není způsobena životosprávou a dědí se tak, že dítě rodiče s touto poruchou má padesátiprocentní pravděpodobnost, že ji zdědí.

Podle Národního zdravotnického informačního portálu postihuje zhruba jednoho z dvou set až dvou set padesáti lidí v Česku. Neléčení mají výrazně vyšší riziko srdečně cévních onemocnění a ateroskleróza se u nich vyvíjí rychleji a dříve, často už mezi třicítkou a čtyřicítkou. Bez léčby dostane infarkt do padesáti let věku až polovina mužů a třetina žen.

Zásadní je druhá strana téhož zjištění: pacient, který se začal včas léčit a dosahuje cílových hodnot, se dostává na úroveň rizika srovnatelnou s běžnou populací. Hodnotu má tedy smysl znát včas.

Problém je, že většina lidí nemá žádné příznaky až do vzniku komplikací. Pokud se něco projeví, jsou to žluté tukové útvary kolem očí, uzly na šlachách zejména na Achillově šlaše a bělavý oblouk na rohovce. Odborná společnost uvádí, že člověk s celkovým cholesterolem osm milimolů na litr a více musí být považován za možného nositele téhle poruchy a je automaticky zařazen mezi vysoce rizikové.

Šest situací, kdy si nechat hodnoty zkontrolovat

1. V rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře.
2. Když měl blízký příbuzný infarkt nebo mozkovou příhodu v mladém věku.
3. Když byla v rodině zjištěna dědičná porucha metabolismu cholesterolu.
4. Když je celkový cholesterol osm milimolů na litr a více.
5. Když jsou hodnoty vysoké i přes úpravu stravy a pohybu.
6. Když se objeví žluté útvary kolem očí nebo uzly na Achillově šlaše.

Kdy vyhledat lékaře

Zvýšený cholesterol sám o sobě nebolí a nemá varovné příznaky. To je právě důvod, proč se na něj přichází při preventivní prohlídce, a proč se u dědičné poruchy většina lidí nic nedozví až do vzniku komplikací.

S lékařem proberte výsledky vždy, když je celkový cholesterol osm milimolů na litr a více, když jsou hodnoty vysoké i přes úpravu životosprávy, když se v rodině vyskytlo předčasné srdečně cévní onemocnění nebo dědičná porucha metabolismu cholesterolu, a když se objeví viditelné projevy ukládání cholesterolu.

Samostatnou situací jsou triglyceridy nad deset milimolů na litr, protože znamenají riziko akutního zánětu slinivky, tedy jiný a akutní typ problému. Vyšetření je namístě i při dalších rizikových faktorech, tedy u cukrovky, vysokého krevního tlaku a obezity.

Připomínka, která do textu o cholesterolu patří: příznaky jako bolest na hrudi nebo náhlá slabost poloviny těla nejsou příznaky vysokého cholesterolu, ale příznaky akutní příhody, a patří k nim volání záchranné služby.

Časté dotazy

Jaká je normální hodnota cholesterolu?

Jedna univerzální norma neexistuje. Cílová hodnota LDL se liší podle rizikové kategorie, do které člověk spadá, a navíc se v čase posouvá. Mezi dvěma verzemi stanovisek téže odborné společnosti dostala tatáž kategorie během tří let jiné číslo. Výsledek proto vyhodnocuje lékař v souvislostech.

Musím na odběr cholesterolu nalačno?

V českých podmínkách ano, je to standard. Odborné společnosti uvádějí, že vyšetření bez předchozího lačnění nepovažují za vhodné, s výjimkou screeningových akcí. Prakticky jde o odběr ráno, ideálně po zhruba dvanácti hodinách bez jídla. Konkrétní pokyn dává laboratoř nebo ordinace.

Co znamená LDL a HDL?

LDL přepravuje cholesterol z jater do tkání, dlouhodobě cirkuluje a podporuje tvorbu aterosklerotických plátů, proto je hlavním léčebným cílem. HDL sbírá přebytek cholesterolu z tkání a vrací ho do jater, jeho nízká hodnota riziko zvyšuje. Umělé zvyšování HDL se ale jako strategie snížení rizika neosvědčilo.

Ovlivní hladinu cholesterolu to, co jím?

Částečně. Cholesterol přijímaný potravou ovlivňuje hladinu v krvi jen zčásti, zejména u lidí bez genetické predispozice, a důležitější než obsah cholesterolu v potravině je kvalita a množství tuků. Doloženou oporu má omezení transmastných kyselin a nahrazení nasycených tuků nenasycenými.

Co je familiární hypercholesterolemie?

Dědičné onemocnění, při kterém je hladina LDL zvýšená už od narození a které není způsobeno životosprávou. Postihuje zhruba jednoho z dvou set až dvou set padesáti lidí. Bez léčby dostane infarkt do padesáti let až polovina mužů a třetina žen, při včasné léčbě se riziko blíží běžné populaci.

Kdy je vysoký cholesterol důvodem k návštěvě lékaře?

Při hodnotě celkového cholesterolu osm milimolů na litr a více, při vysokých hodnotách navzdory úpravě životosprávy, při předčasném srdečně cévním onemocnění v rodině a při viditelných projevech ukládání cholesterolu. Samostatnou situací jsou triglyceridy nad deset milimolů na litr kvůli riziku zánětu slinivky.

Mohlo by vás zajímat

• K čemu tělo cholesterol potřebuje
• Kolik vlákniny denně
• Nafouklé břicho a jeho příčiny
• Co znamenají hodnoty CRP

Aktualizováno k červenci, kdy byl text naposledy ověřen podle stanovisek výboru České společnosti pro aterosklerózu a podle Národního zdravotnického informačního portálu.

Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Neobsahuje doporučení k léčbě ani k užívání léčiv. Výsledky vyšetření vždy vyhodnocuje lékař.

Zdroje: stanoviska výboru České společnosti pro aterosklerózu k evropským doporučením pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií, Národní zdravotnický informační portál Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky, články o cholesterolu a lipidovém profilu, o familiární hypercholesterolemii, o lipoproteinu a a o prevenci. Konkrétní tabulka cílových hodnot se do textu nedostala záměrně, protože se v čase mění a platí vždy jen pro danou rizikovou kategorii. Nedostal se do něj ani konkrétní název nástroje pro odhad rizika ani podíl vlastní tvorby cholesterolu proti příjmu ze stravy, protože se je nepodařilo doložit z české odborné společnosti.