Horečka u dětí: kdy ji snižovat a kdy volat lékaře

Horečka u dětí není nemoc, ale součást obranné odpovědi organismu. Právě proto se odborné zdroje neshodnou na tom, od jakého čísla ji snižovat: jeden přístup pracuje s naměřenou hodnotou, druhý říká, že cílem není normální teplota, ale to, aby se dítě cítilo lépe. Rozdíl je podstatný a stojí za to ho znát. Text shrnuje, co je doložené, a hlavně kdy je nutné volat lékaře bez odkládání.

Ve zkratce

  • Za horečku se považuje teplota nad osmatřicet stupňů, mezi sedmatřiceti a osmatřiceti jde o zvýšenou teplotu.
  • V prvních pěti až šesti letech života je tělesná teplota fyziologicky vyšší než u starších dětí.
  • Při měření v konečníku se už nedoporučuje odečítat půl stupně.
  • U kojence do tří měsíců je horečka vždy důvodem k okamžitému kontaktu s lékařem.
  • Přípravky s kyselinou acetylsalicylovou se malým dětem nepodávají.
  • Febrilní křeče mají v naprosté většině případů výbornou prognózu.

Co je ještě zvýšená teplota a co už horečka

Zvýšená tělesná teplota, odborně subfebrilie, je teplota mezi sedmatřiceti a devětatřiceti desetinami stupně. Od osmatřiceti stupňů jde o horečku.

Normální teplota se pohybuje do sedmatřiceti a dvou desetin stupně ráno a do sedmatřiceti a sedmi desetin večer, přičemž kolísání do půl stupně během dne je normální. Podstatné je, že v prvních pěti až šesti letech života je tělesná teplota fyziologicky vyšší než u starších dětí, takže hodnota, která by u školáka byla nápadná, u batolete být nemusí.

Jak měřit

Při měření v konečníku se už nedoporučuje odečítat půl stupně, jak se to dělalo dřív. V pozdějším dětském věku lze měřit v podpaží, případně v uchu. Rozdíly mezi metodami jsou důvodem, proč má smysl používat u jednoho dítěte stále stejný způsob, aby byly hodnoty srovnatelné. Měření v uchu navíc zkreslí i běžné potíže, jako je zalehlé ucho. Čím se jednotlivé typy přístrojů liší, rozebírá text o tom, jak vybrat bezdotykový teploměr.

K čemu horečka je

Horečka je zvýšení tělesné teploty a je součástí biologické odpovědi organismu. Není to nemoc, ale příznak, a zároveň přirozená obranná reakce.

Z toho plyne důležitá věc pro rodiče: samotná výše teploty neurčuje závažnost onemocnění. Dítě s teplotou devětatřicet stupňů, které pije, reaguje a hraje si, je v jiné situaci než dítě s teplotou osmatřicet, které je apatické a odmítá tekutiny.

Kdy teplotu snižovat

Tady se zdroje rozcházejí a je poctivé to říct, místo aby text předstíral jistotu.

Národní zdravotnický informační portál uvádí, že teplotu nad osmatřicet a pět desetin stupně srážíme za všech okolností, s tím, že přínosem je zmírnění nepříjemných pocitů, snížení ztrát tekutin a zmírnění bolesti.

Doporučený postup Společnosti dětské neurologie k tomu ale přistupuje jinak. Uvádí, že cílem podání léků na snížení teploty je komfort dítěte, nikoli prevence febrilních křečí ani dosažení normální teploty.

Praktický závěr, který z obojího plyne, je opatrný: nesnižovat teplotu mechanicky podle čísla na teploměru, ale podle toho, jak se dítě cítí, a konkrétní postup si domluvit s dětským lékařem, který dítě zná. Za pozornost stojí, že žádný ze zdrojů neuvádí snižování teploty jako prevenci komplikací.

Co dělat kromě léků

Doporučuje se dostatek tekutin hned v počátku horečky a omezení fyzické aktivity.

U fyzikálního chlazení je potřeba být přesný, protože kolem zábalů koluje víc rad, než je doloženo. Chlazení má krátkodobý účinek a je často spojené s velmi nepříjemnými pocity dítěte. Doporučovanou metodou je otírání povrchu těla houbou namočenou ve vodě o teplotě přibližně třicet stupňů, tedy vlažné, ne studené.

Zásadní je načasování: chlazení se má provádět s odstupem zhruba půl hodiny po podání léku na snížení teploty, ne současně s ním. Konkrétní postup klasického zábalu ani doporučení k oblečení dítěte a k teplotě v místnosti české oficiální zdroje neuvádějí, takže se je nedozvíte ani tady.

Léky, které se u dětí používají a které ne

Lékem volby jsou podle Národního zdravotnického informačního portálu ibuprofen a paracetamol. Dávkují se podle hmotnosti dítěte, ne podle věku, a konkrétní dávkování patří do rukou lékaře nebo lékárníka, ne do článku.

Přípravky s kyselinou acetylsalicylovou se podávají až od šestnácti let. Důvodem je riziko Reyeova syndromu, tedy rychle se zhoršujícího postižení mozku a jater, které se objevuje krátce po virových infekcích a jehož devět z deseti dětských případů souvisí právě s touhle látkou.

Výjimka, kterou je nutné znát

Ibuprofen sice patří mezi léky volby u horečky obecně, ale u planých neštovic to neplatí. Schválená příbalová informace ibuprofenového přípravku pro děti uvádí, že se během planých neštovic užívat nemá, protože souvisí s vyšším výskytem bakteriálních kožních infekcí. Podrobněji to rozebírá text o tom, jak probíhají plané neštovice.

Febrilní křeče

Jsou to záchvaty s horečkou u dětí mezi šestým měsícem a pátým rokem věku, které nejsou způsobené neuroinfekcí ani metabolickým rozvratem a u kterých dítě nemá v anamnéze záchvaty bez horečky.

Nekomplikované a komplikované

Nekomplikované jsou krátké, převážně do pěti minut, generalizované, s většinou rychlým návratem plného vědomí. Komplikované jsou ty, které jsou stranově zaměřené, trvají déle než patnáct minut nebo se během čtyřiadvaceti hodin opakují.

Jaká je prognóza

Podstatně lepší, než rodiče v tu chvíli čekají. Riziko rozvoje epilepsie po nekomplikovaných febrilních křečích je srovnatelné s jejím výskytem v běžné populaci. Po komplikovaných je vyšší, ale stále nízké. Prognóza naprosté většiny febrilních křečí je výborná a nezanechávají následky.

Co doporučené postupy výslovně nedoporučují

Profylaktické podávání tlumivých léků v domácím prostředí při teplotě doporučeno není. Léky na snížení teploty nejsou prostředkem prevence febrilních křečí, jejich cílem je komfort dítěte. Febrilní křeče v anamnéze zároveň nejsou kontraindikací očkování ani důvodem k zásahu do očkovacího kalendáře.

Konkrétní postup první pomoci při záchvatu český doporučený postup neuvádí a odkazuje na poučení lékařem. Pokud má dítě febrilní křeče v anamnéze, vyžádejte si takové poučení od svého pediatra předem, protože v akutní situaci na hledání informací není čas.

Kdy volat lékaře

U kojence do tří měsíců je horečka vždy důvodem k okamžitému kontaktu s lékařem, i když dítě nemá žádné další příznaky. V tomhle věku může jít o závažné onemocnění a čekat se nevyplácí.

U starších dětí kontaktujte lékaře, pokud horečka nereaguje na podání paracetamolu nebo ibuprofenu zhruba do dvou hodin, pokud dítě zvrací, má průjem nebo odmítá tekutiny, pokud je horečka provázená vyrážkou, pokud se přidají další příznaky jako kašel, bolest v krku nebo dýchací obtíže, pokud horečka trvá déle než osmačtyřicet hodin, anebo pokud se celkový stav dítěte zhoršuje.

Neodkladné vyšetření vyžadují opakované křeče, stranově zaměřené příznaky a přetrvávající porucha vědomí. Komplikované febrilní křeče má vždy odborně posoudit lékař a bývá u nich doporučena hospitalizace. Při náhlém zhoršení stavu, poruše vědomí nebo dýchacích obtížích volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.

Šest omylů kolem dětské horečky

  1. Že výše teploty určuje závažnost nemoci. Neurčuje, rozhoduje celkový stav dítěte.
  2. Že snížení teploty zabrání febrilním křečím. Léky na teplotu jejich prevencí nejsou.
  3. Že se má chladit hned po podání léku. Doporučuje se odstup zhruba půl hodiny.
  4. Že se chladí studenou vodou. Doporučená je voda vlažná, kolem třiceti stupňů.
  5. Že se při měření v konečníku odečítá půl stupně. To se už nedoporučuje.
  6. Že se dávkuje podle věku. Léky se u dětí dávkují podle hmotnosti.

Časté dotazy

Od jaké teploty jde o horečku?

Od osmatřiceti stupňů. Teplota mezi sedmatřiceti a devětatřiceti desetinami stupně se označuje jako zvýšená teplota. Normální teplota se pohybuje do sedmatřiceti a dvou desetin ráno a do sedmatřiceti a sedmi desetin večer, přičemž v prvních pěti až šesti letech života je fyziologicky vyšší než u starších dětí.

Od kolika stupňů teplotu snižovat?

Zdroje se rozcházejí. Národní zdravotnický informační portál uvádí srážení teploty nad osmatřicet a pět desetin stupně, doporučený postup Společnosti dětské neurologie naopak zdůrazňuje, že cílem není normální teplota, ale komfort dítěte. Praktický závěr je řídit se stavem dítěte a konkrétní postup domluvit s dětským lékařem.

Jak správně chladit?

Otíráním povrchu těla houbou namočenou ve vodě o teplotě přibližně třicet stupňů, tedy vlažné. Chlazení má krátkodobý účinek a bývá pro dítě velmi nepříjemné. Provádí se s odstupem zhruba půl hodiny po podání léku na snížení teploty, ne současně s ním.

Kdy volat lékaře k horečce kojence?

U kojence do tří měsíců okamžitě, a to i bez dalších příznaků, protože v tomhle věku může jít o závažné onemocnění. U starších dětí při nereagování na lék do zhruba dvou hodin, při zvracení, průjmu nebo odmítání tekutin, při vyrážce, při dýchacích obtížích, při trvání déle než osmačtyřicet hodin a při zhoršování celkového stavu.

Jsou febrilní křeče nebezpečné?

Prognóza naprosté většiny febrilních křečí je výborná a nezanechávají následky. Riziko rozvoje epilepsie po nekomplikovaných křečích je srovnatelné s jejím výskytem v běžné populaci. Komplikované křeče, tedy delší než patnáct minut, stranově zaměřené nebo opakované během dne, má vždy posoudit lékař.

Který lék proti horečce se dětem nesmí?

Přípravky s kyselinou acetylsalicylovou, které se podávají až od šestnácti let, a to kvůli riziku Reyeova syndromu. Samostatnou výjimkou jsou plané neštovice, u kterých se podle schválené příbalové informace nemá užívat ani ibuprofen, přestože jinak mezi léky volby u horečky patří.

Při měření v konečníku se už nedoporučuje odečítat půl stupně, jak se to dělalo dřív. V pozdějším dětském věku lze měřit v podpaží, případně v uchu. Rozdíly mezi metodami jsou důvodem, proč má smysl používat u jednoho dítěte stále stejný způsob, aby byly hodnoty srovnatelné. Čím se jednotlivé typy přístrojů liší, rozebírá text o tom, jak vybrat výběr teploměru.

Ibuprofen sice patří mezi léky volby u horečky obecně, ale u planých neštovic to neplatí. Schválená příbalová informace ibuprofenového přípravku pro děti uvádí, že se během planých neštovic užívat nemá, protože souvisí s vyšším výskytem bakteriálních kožních infekcí. Podrobněji to rozebírá text o tom, jak probíhají plané neštovice a čemu se u nich vyhnout.

Někdy přijde třesavka dřív, než teploměr cokoli ukáže. Proč vzniká zimnice bez teploty a kdy je varovným signálem, popisuje samostatný text.

Mohlo by vás zajímat

Aktualizováno k červnu, kdy byl text naposledy ověřen podle Národního zdravotnického informačního portálu, doporučeného postupu Společnosti dětské neurologie ČLS JEP a schválených textů Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Neobsahuje dávkování ani doporučení konkrétních přípravků. Při horečce u kojence do tří měsíců kontaktujte lékaře neprodleně. Při náhlém zhoršení stavu volejte 155.

Zdroje: Národní zdravotnický informační portál Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky, články o horečce u dětí a hesla k Reyeovu syndromu a febrilním křečím, doporučený postup Společnosti dětské neurologie ČLS JEP k febrilním křečím, schválená příbalová informace ibuprofenového přípravku. Do textu se nedostal postup klasického zábalu ani doporučení k oblečení dítěte a k teplotě v místnosti, protože je české oficiální zdroje neuvádějí. Nedostal se do něj ani postup první pomoci při febrilních křečích, který doporučený postup neobsahuje a odkazuje na poučení lékařem.

Libor Výborný

Libor Výborný

Libor Výborný je šéfredaktorem Walles.cz. Sleduje trendy v byznysu, financích a technologiích. Přináší jasné analýzy a tipy pro úspěšný moderní život.