Počasí na Kypru po měsících: kdy je moře nejteplejší
Počasí na Kypru má jednu vlastnost, kterou tabulky cestovek nezachytí: říjen je na pobřeží teplejší než květen. Nerozhoduje totiž jen slunce, ale naakumulované teplo moře, které se ohřívá i chladne se zpožděním. Text shrnuje, kdy je moře na koupání, o kolik je vnitrozemí horší než pobřeží a proč jsou prašné epizody jarní, ne letní jev.
Ve zkratce
- Říjen je na pobřeží teplejší než květen, přestože slunce je v květnu výš.
- Moře se drží nad dvaadvaceti stupni celých šest měsíců.
- Vnitrozemí je v létě o čtyři stupně teplejší, v zimě mají noci naopak chladnější.
- Pohoří Troodos má dvaapůlkrát vyšší srážky než pobřeží.
- Rozdíl mezi nejdeštivějším a nejsušším měsícem je řádový, ne procentní.
- Prašné epizody ze Sahary vrcholí na jaře, ne v létě.
Proč je podzim lepší než jaro
Tohle je jádro celého textu. V říjnu je na jižním pobřeží průměrné denní maximum kolem osmadvaceti stupňů, zatímco v květnu necelých sedmadvacet. Říjen je tedy o víc než stupeň teplejší, přestože sluneční energie je v květnu podstatně vyšší.
Rozdíl dělá moře. Voda má mnohonásobně vyšší tepelnou kapacitu než vzduch a promíchává se do hloubky, takže se ohřívá i chladne se zpožděním. Na jaře ještě dohání zimu, na podzim si drží letní náboj.
Ukazuje to i teplota vody. Podle kyperské meteorologické služby stoupá v srpnu na sedmadvacet stupňů a od června do listopadu se drží nad dvaadvaceti. V nejchladnějších třech měsících, tedy od ledna do března, klesá jen na šestnáct až sedmnáct. Roční rozkyv moře je tedy zhruba deset až jedenáct stupňů, zatímco rozkyv průměrné teploty vzduchu na pobřeží je asi jedenapůlkrát větší.
Praktický důsledek: v listopadu je moře stále nad dvaadvaceti stupni, zatímco denní maximum vzduchu klesne pod čtyřiadvacet a v prosinci až pod dvacet, tedy pod teplotu moře.
Pobřeží, vnitrozemí a hory jsou tři různá místa
Ostrov je malý, ale klimaticky rozdělený. V červenci a srpnu má vnitrozemská Nikósie průměrné denní maximum kolem sedmatřiceti a půl stupně proti zhruba třiatřiceti na pobřeží, tedy o čtyři stupně víc.
V zimě se to obrací. Lednové noční minimum je ve vnitrozemí kolem šesti stupňů proti osmi na pobřeží, tedy o víc než dva stupně chladnější. Vnitrozemí má prostě větší výkyvy na obě strany.
Pohoří Troodos není jen chladnější, je to jiné klima. Horská stanice má roční úhrn srážek kolem osmi set milimetrů proti zhruba třem stům padesáti na jižním pobřeží, tedy dvaapůlkrát víc. V lednu je tam průměrné denní maximum kolem sedmi stupňů proti sedmnácti na pobřeží, tedy rozdíl přes deset stupňů. V nejteplejších měsících je na Troodosu asi o čtyři a půl stupně chladněji než u moře a o víc než osm stupňů chladněji než ve vnitrozemí.
Sníh nad tisíc metrů
V nížinách a v severním pohoří se sníh vyskytuje vzácně, ale nad tisíc metrů padá každou zimu. Obvykle nastupuje v prvním prosincovém týdnu a končí v polovině dubna. Sněhová pokrývka není souvislá, může ale ležet ve značných hloubkách několik týdnů, zvlášť na severních svazích vysokého Troodosu.
Srážky: rozdíl mezi měsíci je řádový
Na jižním pobřeží připadá na leden zhruba sto milimetrů a na srpen necelý jeden. To není rozdíl v procentech, ale v řádech, přibližně sto sedmdesátinásobek. Celé léto od června do září dá dohromady asi dvanáct milimetrů, tedy zhruba osminu samotného ledna.
Ostrov má také výrazný prostorový gradient. Nejméně prší ve střední nížině, zhruba tři sta až čtyři sta milimetrů ročně, na pláních podél severního pobřeží o něco víc, a směrem k návětrným jihozápadním svahům úhrny rostou až k hodnotám blízkým tisíci sto milimetrům na vrcholu Troodosu. To je téměř trojnásobný až čtyřnásobný rozdíl v rámci jednoho ostrova.
Dlouhodobě přitom srážek ubývá. Zatímco průměrný roční úhrn v prvním třicetiletém období minulého století byl kolem pěti set šedesáti milimetrů, v posledním třicetiletém období kolem čtyř set šedesáti, což odpovídá poklesu zhruba o šestinu. Srážky mají klesající a teplota rostoucí trend.
Slunce, vlhkost a prach
Za letní pololetí připadá v průměru jedenáct a půl hodiny slunečního svitu denně, zatímco v prosinci a lednu klesá na pět a půl hodiny, tedy zhruba na polovinu. I na horách mají nejzataženější zimní měsíce téměř čtyři hodiny svitu denně.
Vlhkost je průměrná až mírně nízká, tedy zhruba dvě třetiny až téměř plná nasycenost během zimních dnů a v noci po celý rok. Kolem poledne v létě ale ve vnitrozemí klesá obvykle jen mírně nad třetinu a občas až k šestině. Letní polední vlhkost ve vnitrozemí je tedy zhruba poloviční až pětinová proti zimní.
Prašné epizody jsou jarní jev
Tohle jde proti očekávání, protože prach si většina lidí spojí s vrcholem léta. Epizody afrického prachu jsou ale nejintenzivnější na jaře, kdy je teplotní rozdíl mezi rozpálenou Saharou a stále chladným Středozemním mořem dost velký na to, aby jižní vzduchové hmoty postoupily k severu.
Meteorologická služba před silnými epizodami varuje a při jedné z jarních dosáhla koncentrace prachových částic ve vnitrozemí hodnoty zhruba šestkrát vyšší, než je limit doporučený Světovou zdravotnickou organizací. Veřejnost a zejména děti, starší lidé a nemocní jsou v takové situaci vyzýváni, aby se nepohybovali ve venkovních prostorách, dokud epizoda neodezní.
Výstrahy a rizika
Meteorologická služba provozuje síť desítek automatických stanic a vydává výstrahy, které jsou zapojené do evropského systému a mají tři stupně. Žlutá znamená potenciálně nebezpečné počasí a namístě je pozornost, oranžová nebezpečné počasí s pravděpodobnými škodami a zraněními a červená velmi nebezpečné počasí s pravděpodobnými velkými škodami a v mnoha případech s ohrožením života. Kypr k tomu provozuje národní systém varování obyvatelstva.
Ministerstvo zahraničí u Kypru klimatická rizika neřeší, zabývá se jen kriminalitou. Velvyslanectví ale samostatně informovalo o rozsáhlých lesních požárech šířených extrémními teplotami a silným větrem a doporučilo sledovat oficiální informace v místních médiích, mít připravené evakuační zavazadlo s doklady, vodou a základními léky, nezdržovat se sbíráním majetku a vyhnout se oblastem s hustým kouřem. Co má krytí obsahovat u cesty do Středomoří v horké části roku, rozebírá text o tom, jak vybrat cestovní pojištění.
Šest věcí, které o kyperském počasí neplatí
- Že je jaro na koupání stejné jako podzim, moře je v květnu chladnější.
- Že je vnitrozemí jen o kousek teplejší, v létě je to o čtyři stupně.
- Že na malém ostrově prší všude stejně, rozdíl je až čtyřnásobný.
- Že na Kypru nesněží, nad tisíc metrů padá sníh každou zimu.
- Že jsou prašné epizody letní, vrcholí na jaře.
- Že je v létě vlhko, polední vlhkost ve vnitrozemí klesá k šestině.
Kdy tedy jet
Za koupáním od června do listopadu, protože právě po těch šest měsíců je moře nad dvaadvaceti stupni. Vrchol připadá na srpen.
Nejlepší poměr tepla a snesitelnosti nabízí září a říjen. Moře je stále nad dvaadvaceti stupni, ale denní maxima na pobřeží klesají z jednatřiceti v září na osmadvacet v říjnu a srážky jsou pořád velmi nízké, tedy řádově jednotky milimetrů. Podzim proto nabízí teplejší vodu při srovnatelné nebo nižší teplotě vzduchu než jaro. Kam ještě v pozdní sezoně za teplým mořem, shrnuje přehled toho, kam vyrazit k moři v září.
Na poznávání a chůzi se hodí březen až květen a říjen až listopad, kdy jsou denní maxima zhruba mezi dvaceti a osmadvaceti stupni. Jaro má ale nevýhodu v prašných epizodách. Na hory a sníh je to od prosince do poloviny dubna nad tisíc metrů.
Čemu se vyhnout: vnitrozemí v červenci a srpnu, kde jsou denní maxima kolem sedmatřiceti a půl stupně, a pobřeží v lednu a únoru, kdy je moře na šestnácti až sedmnácti stupních, spadne nejvíc srážek v roce a svit klesá na necelou polovinu letní hodnoty. Jak si celý termín naplánovat, rozebírá příprava dovolené.
Časté dotazy
Je lepší jet na Kypr na jaře, nebo na podzim?
Na koupání jednoznačně na podzim. Říjen má na pobřeží průměrné denní maximum kolem osmadvaceti stupňů proti necelým sedmadvaceti v květnu, tedy je teplejší, přestože slunce je v květnu výš. Rozdíl dělá moře, které se ohřívá i chladne se zpožděním a na podzim si drží letní teplo.
Jak dlouho se dá na Kypru koupat?
Zhruba šest měsíců. Podle kyperské meteorologické služby se teplota moře drží nad dvaadvaceti stupni od června do listopadu, v srpnu stoupá na sedmadvacet a v nejchladnějších třech měsících klesá na šestnáct až sedmnáct. V listopadu je moře dokonce teplejší než prosincový vzduch.
O kolik je vnitrozemí teplejší než pobřeží?
V létě o čtyři stupně. V červenci a srpnu má vnitrozemí průměrné denní maximum kolem sedmatřiceti a půl stupně proti zhruba třiatřiceti na pobřeží. V zimě je to naopak, lednová noční minima jsou ve vnitrozemí o víc než dva stupně nižší než u moře.
Sněží na Kypru?
Nad tisíc metrů každou zimu. Sníh obvykle nastupuje v prvním prosincovém týdnu a končí v polovině dubna. Pokrývka není souvislá, ale může ležet ve značných hloubkách několik týdnů, zejména na severních svazích pohoří Troodos. V nížinách je sníh vzácný.
Kdy hrozí prach ze Sahary?
Na jaře, ne v létě. Tehdy je teplotní rozdíl mezi rozpálenou Saharou a stále chladným Středozemním mořem dost velký, aby jižní vzduchové hmoty postoupily k severu. Při silných epizodách vydává meteorologická služba varování a zranitelné skupiny mají zůstat uvnitř, dokud epizoda neodezní.
Prší na Kypru všude stejně?
Ani zdaleka. Ve střední nížině spadne zhruba tři sta až čtyři sta milimetrů ročně, zatímco na vrcholu pohoří Troodos se úhrny blíží tisíci sto milimetrům. To je téměř trojnásobný až čtyřnásobný rozdíl v rámci jednoho ostrova. Dlouhodobě přitom srážek ubývá.
Kdo už termín vybraný má a řeší program, najde přehled toho, co vidět na Kypru, včetně pravidel pro přejezd přes zelenou linii a pro želví pláže na západě ostrova.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k srpnu, kdy byl text naposledy ověřen podle klimatických normálů a stránek národních meteorologických služeb.
Zdroje: klimatické normály pro stanice na jižním pobřeží, ve vnitrozemí a v pohoří Troodos zveřejněné Světovou meteorologickou organizací v informační službě o počasí ve světě, popis klimatu Kypru vydaný kyperskou meteorologickou službou včetně údajů o teplotě moře, slunečním svitu, vlhkosti, sněhu a dlouhodobých trendech, materiály kyperského výzkumného institutu a služby kvality ovzduší k prachovým epizodám, popis stupňů výstrah evropského systému a informace o národním systému varování obyvatelstva, a informace Ministerstva zahraničních věcí a velvyslanectví v Nikósii. Do textu se záměrně nedostaly tabulky s čísly ani výčty teplot po měsících, protože se čísla píšou slovy a poměry, dále ceny a předpovědi počasí. Nedostaly se do něj měsíční hodnoty teploty moře, konkrétní prahové hodnoty pro jednotlivé stupně výstrah, měsíční hodnoty vlhkosti a větru ani průměrný počet bouřkových dnů, protože se je z povolených zdrojů doložit nepodařilo. Referenční období normálů se u kyperských stanic liší od jiných středomořských zemí, proto text pracuje s poměry uvnitř ostrova, ne se srovnáváním absolutních čísel mezi zeměmi.
