Počasí na Madeiře po měsících: ostrov, kde rozhoduje strana a výška
Počasí na Madeiře má jeden údaj, který vysvětluje celý ostrov. Vrcholové lesy vyčešou z mlhy skoro dvakrát víc vody, než na ně naprší. Odtud vede přímá čára k levádám, k rozdílu mezi severem a jihem i k tomu, proč se na horské túry nedá spolehnout ani v nejsušším měsíci. Text shrnuje, kdy jet a co počítat s mlhou.
Ve zkratce
- Vrcholové lesy získají z mlhy skoro dvojnásobek toho, co na ně naprší.
- Rozdíl mezi nejmokřejším a nejsušším místem ostrova je skoro šestinásobný.
- Nad zhruba patnácti sty metry srážek zase ubývá.
- V přímoří prší v prosinci zhruba sedmdesátkrát víc než v srpnu.
- V horách je mlha zhruba dva ze tří dnů v roce.
- Roční rozdíl teplot v přímoří je necelých sedm stupňů.
Ostrov postavený napříč větru
Klima určuje poloha a intenzita azorské tlakové výše, ale hlavně reliéf. Pasáty vanou po většinu roku od severovýchodu a ostrovní bariéra je orientovaná ve směru východ a západ, tedy téměř kolmo na ně. Proto se teplota i srážky nápadně liší na každém ze svahů.
Ke stejnému mechanismu jako u Kanárských ostrovů patří i chladná hladina. Pasát vane nad relativně chladným oceánem v systému Kanárského proudu, jehož hladina je studenější, než by odpovídalo zeměpisné šířce, a to je podmínka vzniku stabilní spodní vrstvy a inverze nad ní.
Oblačnost nad ostrovem je vyšší než nad mořem, protože vlhký vzduch stoupá po svahu, ochlazuje se a vodní pára kondenzuje. Mlha je na Madeiře téměř výlučně orografického původu: tvoří se na severu a rozpouští se na jihu.
Voda z mlhy, ne z deště
Tohle je jádro celého textu. Ve vrcholovém vřesovcovém lese v poloze kolem patnácti set osmdesáti metrů dodá mlha zhruba pět tisíc sto milimetrů vody ročně proti ročnímu srážkovému úhrnu necelých tří tisíc milimetrů. Podíl mlžné vody na celkovém vstupu tam přesahuje sedmdesát procent.
Rozdíl mezi porosty je přitom velký. Vrcholový vřesovec dodá do půdy zhruba pětkrát až šestkrát vyšší podíl mlžné vody než druhotný vřesovec o dvě stě metrů níž. Ve vavřínovém lese v poloze kolem tisíce padesáti metrů je vstup mlžné vody v suchém období zhruba třikrát vyšší než v období deštivém, což autoři výzkumu přímo spojují s udržitelností podzemních vod v létě.
Z toho plyne i praktický závěr pro ochranu ostrova: plošiny, které byly dřív pokryté vrcholovým vřesovcem a dnes slouží jako pastviny, velkou část mlžné vody nezachytí. Zalesňování původními druhy výzkum označuje za nejvhodnější opatření pro udržitelnost vodních zdrojů.
Proč vznikly levády
Klimatická logika je z čísel čitelná. Nejvyšší srážky na ostrově dosahují necelých tří tisíc milimetrů ročně na severním svahu ve vyšší poloze, zatímco jižní nížina, kde leží hlavní město i většina zemědělské půdy, dostává zhruba pět set až šest set milimetrů. To je skoro šestinásobný nepoměr uvnitř ostrova širokého něco přes dvacet kilometrů.
Levády tenhle nepoměr vyrovnávají tím, že vodu odvádějí z návětrné strany na závětrnou. Vavřínový les a vrcholový vřesovec přitom nejsou u vody kulisou, ale její součástí, protože ji z mlhy získávají.
Výš neznamená mokřeji donekonečna
Srážky rostou s výškou na obou svazích, ale jen do určité hranice. Nad zhruba patnácti sty osmdesáti metry už zase ubývají, takže nejvyšší bod ostrova je sušší než hřbet pod ním.
Zásadní rozdíl proti Tenerife je ale jinde. Oblačný pás se na návětrné straně často tvoří mezi zhruba osmi sty a šestnácti sty metry a přetrvává víc než dvě stě dnů v roce. Nejvyšší bod Madeiry leží jen těsně nad horní hranicí toho pásu, zatímco nejvyšší bod Tenerife ji přesahuje o víc než dva kilometry.
Návštěvník na madeirských vrcholech proto stojí přesně na rozhraní, ne bezpečně nad ním. Odpovídá tomu i počet mlhavých dnů, kterých je v horských polohách kolem dvou set třiceti ročně, tedy zhruba dva ze tří dnů. Výjezd nad moře oblaků je tu podstatně méně spolehlivý než na Kanárských ostrovech.
Přímoří: teplo, ale skoro nikdy horko
Roční rozdíl teplot je v přímoří necelých sedm stupňů, od necelých sedmnácti v nejchladnějším měsíci po necelých čtyřiadvacet v nejteplejším. Dnů s maximem nad pětadvacet stupňů je přes sto ročně, ale dnů s maximem nad třicet jen kolem dvou a půl. Dnů s mrazem je nula.
Poměr je tedy výmluvný: letních dnů je zhruba čtyřicetkrát víc než horkých. Co se ale projeví na spánku, jsou tropické noci s minimem nad dvacet stupňů, kterých je přes sedmdesát ročně a soustředí se do srpna a září.
Srážky jsou krajně nerovnoměrné. V přímoří připadá na prosinec kolem pětadevadesáti milimetrů a na srpen něco přes jeden, tedy zhruba sedmdesátinásobek. Celé léto dá dohromady necelá dvě procenta ročního úhrnu. Podzim je proti létu zhruba pětadvacetkrát vydatnější a v počtu deštivých dnů je rozdíl mezi prosincem a červencem zhruba osmadvacetinásobný.
Déšť navíc přichází koncentrovaně. Každý sedmý deštivý den je vydatný, tedy nad dvacet milimetrů, a nejvyšší denní úhrn v normálovém období přesáhl sto padesát milimetrů, což je víc, než kolik připadá na celý průměrný podzimní měsíc.
Túry, uzavírky a výstrahy
Klasifikované pěší trasy uzavírá regionální institut lesů a ochrany přírody při meteorologických výstrahách, a to i plošně pro celý soubor tras. Vede také průběžnou evidenci trvale i dočasně uzavřených úseků, takže před cestou má smysl ověřit stav konkrétní trasy.
Institut zároveň uvádí, že trasy leží v územích vystavených silnému klimatickému tlaku a přirozené erozi, doporučuje opatrnost a dodržování bezpečnostních norem a žádá, aby si uživatelé předem ověřili podmínky každé trasy a respektovali značení v terénu. Na část tras se vstup registruje online.
Portugalský meteorologický ústav vydává výstrahy ve čtyřech stupních od zelené po červenou a na Madeiře je vydává odděleně pro jižní pobřeží a pro horské oblasti, takže hory mohou mít vyšší stupeň než pobřeží. Nejnázornější je srážkový práh: žlutá výstraha začíná zhruba u deseti milimetrů za hodinu, přičemž v přímoří spadne za celý srpen jen něco přes jeden milimetr. Jediná hodina na spodní hranici žluté výstrahy tedy vydá zhruba za sedm srpnů.
Ministerstvo zahraničí vydávalo pro Madeiru samostatné upozornění na silný vítr a požáry s doporučením sledovat informace o letech přímo u dopravců a počítat s tím, že některé trasy a silnice bývají uzavřené, někdy jen preventivně. Co má krytí obsahovat u horské turistiky, rozebírá text o tom, jak vybrat cestovní pojištění.
Šest věcí, které o madeirském počasí neplatí
- Že vodu v horách přináší hlavně déšť, většinu vyčeše mlha.
- Že nejvyšší bod je nejdeštivější, nad patnácti sty metry srážek ubývá.
- Že v suchém měsíci je v horách jasno, mlha je dva ze tří dnů.
- Že se dá spolehnout na výjezd nad oblaka, vrcholy leží na rozhraní.
- Že je na Madeiře v létě horko, dnů nad třicet stupňů je kolem dvou a půl.
- Že podzimní déšť je mírný, každý sedmý deštivý den je vydatný.
Kdy tedy jet
Na levádové túry je nejlepší pozdní jaro až raný podzim, přičemž nejsušší jsou červenec a srpen s jednotkami desetin deštivého dne za měsíc. Rozdíl proti prosinci s téměř devíti deštivými dny je řádový.
Sucho v přímoří ale neznamená sucho v horách. Mlha se ve vrcholových polohách vyskytuje většinu roku a oblačný pás nad osmi sty metry přetrvává víc než dvě stě dnů ročně, takže s omezenou viditelností je nutné počítat i v nejsušším měsíci. Ostatně právě v suchém období je vstup vody z mlhy ve vavřínovém lese nejvyšší.
Nejlepší kompromis pro chůzi nabízejí květen a červen, kdy je už sucho a ještě není horko. Červenec až září je nejteplejší, ale ne extrémně, jen s vysokým počtem tropických nocí v přímoří.
Nejhorší okno pro túry je od října do prosince. Tři měsíce dají skoro polovinu ročního úhrnu, deštivých dnů je přes dvacet a je to zároveň období s nejvyšší pravděpodobností, že správa trasy uzavře. Kdo se rozhoduje mezi Madeirou a Kanárskými ostrovy, najde vodítko v textu srovnávajícím Kanáry a Madeiru, a rozdíl v mechanismu inverze rozebírá text o tom, jaké je počasí na Tenerife.
Časté dotazy
Odkud berou madeirské lesy vodu?
Z velké části z mlhy, ne z deště. Ve vrcholovém vřesovcovém lese kolem patnácti set osmdesáti metrů dodá mlha zhruba pět tisíc sto milimetrů vody ročně proti srážkovému úhrnu necelých tří tisíc, takže podíl mlžné vody přesahuje sedmdesát procent celkového vstupu.
Proč jsou na Madeiře levády?
Kvůli nepoměru uvnitř ostrova. Nejvyšší srážky dosahují na severním svahu necelých tří tisíc milimetrů ročně, zatímco jižní nížina s hlavním městem a zemědělskou půdou dostává jen pět set až šest set. To je skoro šestinásobný rozdíl na ostrově širokém něco přes dvacet kilometrů a levády vodu odvádějí z návětrné strany na závětrnou.
Je v horách mlha často?
Velmi. V horských polohách je mlhavých dnů kolem dvou set třiceti ročně, tedy zhruba dva ze tří dnů, a oblačný pás mezi zhruba osmi sty a šestnácti sty metry přetrvává víc než dvě stě dnů v roce. Nejvyšší bod ostrova leží jen těsně nad horní hranicí toho pásu.
Kdy je nejlepší čas na levádové túry?
Pozdní jaro až raný podzim, nejsušší jsou červenec a srpen. Nejlepší kompromis nabízejí květen a červen, kdy je už sucho a ještě není horko. Od října do prosince spadne skoro polovina ročního úhrnu a je to období s nejvyšší pravděpodobností uzavírek tras.
Bývá na Madeiře horko?
Zřídka. Dnů s maximem nad pětadvacet stupňů je přes sto ročně, ale dnů nad třicet jen kolem dvou a půl, tedy letních dnů je zhruba čtyřicetkrát víc než horkých. Dnů s mrazem je nula. Co se projeví, jsou tropické noci s minimem nad dvacet stupňů, kterých je přes sedmdesát ročně.
Můžou být trasy uzavřené?
Ano a stává se to. Klasifikované pěší trasy uzavírá regionální institut lesů a ochrany přírody při meteorologických výstrahách, někdy plošně pro celý soubor tras, a vede evidenci trvale i dočasně uzavřených úseků. Výstrahy se na Madeiře vydávají odděleně pro pobřeží a pro hory.
Program se ale na Madeiře plánuje kolem rezervací na stezky, proto se vyplatí projít, co vidět na Madeiře a jak funguje vstupní doklad na klasifikované trasy.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k srpnu, kdy byl text naposledy ověřen podle klimatických normálů a recenzovaných zdrojů.
Zdroje: klimatické normály portugalského meteorologického ústavu pro přímořskou stanici, recenzovaná práce univerzit v Madeiře a v Lisabonu k srážkám z mlhy a k zachycení srážek korunami v přirozených lesích ostrova, ze které pocházejí údaje o vstupu mlžné vody, o rozdílech mezi porosty, o rozložení srážek po ostrově a o oblačném pásu, kritéria vydávání meteorologických výstrah portugalského ústavu, informace regionálního institutu lesů a ochrany přírody a regionální civilní ochrany k uzavírání pěších tras a k bezpečnostním pravidlům, práce atmosférické observatoře k mechanismu pasátní inverze v makaronéské oblasti, recenzované práce k systému Kanárského proudu a upozornění Ministerstva zahraničních věcí k Madeiře a k lesním požárům v Portugalsku. Do textu se záměrně nedostaly tabulky s čísly ani výčty teplot po měsících, protože se čísla píšou slovy a poměry, dále ceny, poplatky za vstup na trasy a předpovědi počasí. Nedostaly se do něj normály pro horské a severní stanice, sluneční svit, vlhkost a vítr, teplotní gradient s výškou ani měsíční teplota moře, protože je příslušné fichy neobsahují nebo se je nepodařilo získat. Nedostal se do něj ani historický důvod vzniku levád a délka jejich sítě, protože doložitelný je jen klimatický důvod, zatímco historické údaje uvádějí pouze zdroje mimo veřejnou správu. Roční úhrn v přímoří se mezi zdroji a normálovými obdobími liší, proto text pracuje s poměry uvnitř ostrova.
