Počasí na Mallorce po měsících: hory, pobřeží a podzimní přívaly
Počasí na Mallorce se dá shrnout do jedné věty, která překvapí: říjen je teplejší než květen, přestože v květnu svítí slunce skoro o polovinu déle. Rozdíl dělá naakumulované teplo moře. Text shrnuje, kdy je moře nejteplejší, proč je nejbouřkovější měsíc až září a čím se pohoří na severozápadě liší od pobřeží.
Ve zkratce
- Říjen je teplejší než květen, ačkoli slunečního svitu je o skoro polovinu méně.
- Říjen je víc než dvanáctkrát deštivější než červenec.
- Nejbouřkovější měsíc není léto, ale září.
- Nejnižší vlhkost vzduchu připadá přesně na nejteplejší měsíc.
- Mlha je v Palmě víc než stokrát častější než sněžení.
- V pohoří srážky výrazně rostou s nadmořskou výškou.
Podzim proti jaru: co prozradí slunce
Tohle je nejnázornější doklad tepelné setrvačnosti, jaký se dá z pobřežních dat vyčíst. Říjen má průměrnou teplotu kolem osmnácti a půl stupně, květen kolem sedmnácti a půl. Říjen je tedy o stupeň teplejší.
Slunečního svitu je přitom v květnu kolem dvou set osmdesáti hodin a v říjnu jen kolem dvou set. Poměr je zhruba sedm ku pěti ve prospěch května, a přesto je teplejší říjen. Stejná asymetrie platí u dvojice červen a září, kde je září o půl stupně teplejší.
Vysvětlení je v moři. Voda má výrazně vyšší tepelnou kapacitu než vzduch a promíchává se do hloubky, takže se ohřívá i chladne pomaleji. Španělská meteorologická agentura uvádí, že nejteplejší je moře v srpnu a nejchladnější v lednu, přičemž odborná literatura pro celé Středomoří klade minimum na únor a maximum na vrchol léta. Posun proti vzduchu je tedy zhruba měsíc.
Léto je suché, podzim není
Rozložení srážek je klasicky středomořské, ale rozdíly jsou větší, než se čeká. Na červenec připadá kolem pěti milimetrů, na říjen kolem dvaašedesáti, tedy víc než dvanáctinásobek. Celé léto dá dohromady kolem čtyřiatřiceti milimetrů, celý podzim kolem sto sedmdesáti, tedy skoro pětinásobek.
V počtu deštivých dnů je rozdíl podobný: v červenci připadá zhruba půl dne, v prosinci přes šest, tedy skoro třináctinásobek. Roční úhrn v přímoří se pohybuje kolem čtyř set deseti milimetrů.
Zajímavá je i vlhkost vzduchu, protože její minimum připadá přesně na nejteplejší měsíc. V červenci je kolem tří pětin, v zimních měsících kolem čtyř pětin. Léto je tedy nejen nejteplejší, ale i nejsušší co do vzduchu, což se projeví na vnímání horka.
Nejbouřkovější je září
Tohle jde proti představě, že bouřky patří k vrcholu léta. V září připadají zhruba čtyři bouřkové dny, v červenci necelý jeden, tedy pětapůlkrát méně. Z necelých devatenácti bouřkových dnů v roce spadá skoro polovina do období od září do listopadu.
Souvisí to s tím, co se děje ve Středomoří na konci léta: moře je po celoletním ohřevu nejteplejší a jakmile nad něj pronikne chladnější vzduch, vzniká silná nestabilita. Podzim proto přináší zároveň nejvyšší měsíční úhrny i nejvyšší bouřkovou aktivitu.
Pobřeží a pohoří
Baleáry jako celek spadají do pásma zhruba tří set až osmi set milimetrů ročního úhrnu, ale hřebeny pohoří na severozápadě tuhle hranici překračují a jsou jediným místem na souostroví, kde má sníh jistou frekvenci.
Odborná práce pro střední část pohoří vyčíslila výškový srážkový gradient zhruba na sedmnáct milimetrů na každých sto metrů výstupu, přičemž ve vrcholových partiích je vyšší a v údolích nižší. Přepočteno to znamená přírůstek řádově dvě stě milimetrů na tisíc metrů, takže hřeben dostává výrazně víc vody než přímoří.
V samotném přímoří je sníh spíš kuriozita, průměrně necelý den se sněžením za rok. Naproti tomu mlha má kolem čtyřiceti dnů ročně, tedy víc než stokrát častěji, a její maximum připadá na březen a leden.
Vedra a co k nim patří
Roční průběh teploty je v přímoří mírný. Nejchladnější měsíc má průměr kolem devíti a půl stupně, nejteplejší kolem pětadvaceti, tedy roční rozdíl zhruba patnáct a půl stupně. Rozdíl mezi červencem a srpnem je přitom jen tři desetiny stupně, takže tvrzení, který z nich je nejteplejší, je prakticky neprůkazné.
Širší kontext dodává evropská agentura pro životní prostředí. Vlny veder způsobují kolem devětadevadesáti setin všech úmrtí spojených s extrémními projevy počasí v Evropě a rizika z horka jsou v jižní Evropě už dnes na kritické úrovni. Středozemní moře se přitom otepluje zhruba o pětinu rychleji než světový oceán.
Španělský systém výstrah má čtyři stupně, tedy zelený bez rizika, žlutý s rizikem jen pro specifické činnosti, oranžový s významným meteorologickým rizikem a červený s extrémním rizikem a jevem výjimečné intenzity. Prahové hodnoty jsou nastavené zvlášť pro každou provincii podle její klimatologie.
Ministerstvo zahraničí u Španělska klimatická rizika neuvádí vůbec a soustředí se na kriminalitu, terorismus a silniční provoz. Co má krytí obsahovat u letní cesty do Středomoří, rozebírá text o tom, jak vybrat cestovní pojištění.
Šest věcí, které o mallorském počasí neplatí
- Že je jaro na koupání stejné jako podzim, říjen je teplejší než květen.
- Že jsou bouřky letní jev, vrcholí až v září.
- Že podzim přinese jen o něco víc vody, je to skoro pětinásobek léta.
- Že je v létě dusno, vlhkost má minimum právě v nejteplejším měsíci.
- Že na Mallorce nesněží, na hřebenech pohoří sníh jistou frekvenci má.
- Že je srpen jasně nejteplejší, proti červenci je rozdíl tři desetiny stupně.
Kdy tedy jet
Nejlepší poměr tepla vzduchu, tepla moře a klidu počasí vychází na září. Má vyšší průměrnou teplotu než červen, moře je po srpnovém maximu stále blízko vrcholu a slunečního svitu ubylo jen mírně. Cenou je nejvyšší bouřková aktivita v roce a začátek podzimního srážkového režimu, kdy úhrn stoupne z červnových dvanácti na zhruba padesát milimetrů.
Kdo chce sucho a slunce nade vše, jede v červenci. Pět milimetrů srážek, půl deštivého dne, kolem tří set čtyřiceti hodin slunce a nejnižší vlhkost v roce. Moře ale ještě není na maximu, to přijde v srpnu.
Kdo jede kvůli koupání a nechce vedro, má sáhnout po druhé polovině září a první polovině října. Říjen je proti květnu na vzduchu teplejší a moře je po celoletním nabíjení nesrovnatelně teplejší než v květnu, který má sice o osmdesát hodin slunce navíc, ale vodu čerstvě po jarním minimu. Kam ještě v pozdní sezoně za teplým mořem, shrnuje přehled toho, kam vyrazit k moři v září.
Na turistiku v pohoří se hodí jaro. Duben a květen mají hodně slunce, mírné teploty, srážky už na sestupu a bouřek málo. Nejméně vhodné pro pobyt u moře je období od listopadu do února, kdy slunečního svitu ubude zhruba na polovinu letní hodnoty a leden je nejchladnějším měsícem roku.
Program mimo pláž rozebírá přehled toho, co vidět na Mallorce, včetně toho, proč je pohoří na seznamu světového dědictví zapsané jako lidské dílo.
Časté dotazy
Je lepší jet na Mallorcu v květnu, nebo v říjnu?
Na koupání v říjnu. Říjen má průměrnou teplotu kolem osmnácti a půl stupně proti sedmnácti a půl v květnu, přestože slunečního svitu je v květnu zhruba o polovinu víc. Rozdíl dělá naakumulované teplo moře, které se ohřívá i chladne se zpožděním, takže je v říjnu podstatně teplejší než v květnu.
Kdy je moře nejteplejší?
Ve vrcholu léta. Španělská meteorologická agentura uvádí maximum v srpnu a minimum v lednu, odborná literatura pro Středomoří klade minimum na únor a maximum na období července až srpna. Posun proti teplotě vzduchu je zhruba jeden měsíc.
Kdy na Mallorce nejvíc prší?
Na podzim. Na říjen připadá kolem dvaašedesáti milimetrů proti pěti v červenci, tedy víc než dvanáctinásobek. Celý podzim dá skoro pětinásobek toho, co celé léto. Roční úhrn v přímoří se pohybuje kolem čtyř set deseti milimetrů.
Proč jsou bouřky až v září?
Protože je moře po celoletním ohřevu nejteplejší, a jakmile nad něj pronikne chladnější vzduch, vzniká silná nestabilita. V září připadají zhruba čtyři bouřkové dny proti necelému jednomu v červenci a skoro polovina ročních bouřkových dnů spadá do období od září do listopadu.
Sněží na Mallorce?
V přímoří je to kuriozita, průměrně necelý den se sněžením za rok. Na hřebenech pohoří na severozápadě má ale sníh jistou frekvenci, protože jsou to jediná místa na souostroví, kde roční úhrny překračují hranici osmi set milimetrů. Mlha je v přímoří víc než stokrát častější než sníh.
Je v létě na Mallorce dusno?
Spíš ne. Nejnižší vlhkost vzduchu v roce připadá právě na nejteplejší měsíc, tedy kolem tří pětin v červenci proti čtyřem pětinám v zimě. Léto je tak nejen nejteplejší, ale i nejsušší co do vzduchu, což horko subjektivně zmírňuje.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k srpnu, kdy byl text naposledy ověřen podle klimatických normálů a stránek národních meteorologických služeb.
Zdroje: klimatické normály španělské státní meteorologické agentury pro přímořskou stanici u hlavního města ostrova, materiály téže agentury k vývoji teploty mořské hladiny, národní atlas Španělska ke klimatickým pásmům a k výskytu sněhu na Baleárách, odborná práce univerzity na Baleárských ostrovech k výškovému srážkovému gradientu ve střední části pohoří, recenzovaná práce k trendům a k ročnímu chodu teploty hladiny ve Středozemním moři, materiály Evropské agentury pro životní prostředí k vlnám veder a k oteplování Středozemního moře, systém výstrah španělské meteorologické agentury a informace Ministerstva zahraničních věcí ke Španělsku. Do textu se záměrně nedostaly tabulky s čísly ani výčty teplot po měsících, protože se čísla píšou slovy a poměry, dále ceny a předpovědi počasí. Nedostaly se do něj měsíční hodnoty teploty moře, konkrétní roční úhrn pro horskou stanici, teplotní gradient s výškou v pohoří, sezonnost jednotlivých větrů ani oficiální omezení pohybu v přírodě při požárním riziku, protože se je z povolených zdrojů doložit nepodařilo a dostupné údaje pocházejí jen ze zdrojů mimo veřejnou správu. Ministerstvo zahraničí klimatická rizika u Španělska neuvádí, jde o doložený negativní nález.
