Počasí na Maltě po měsících: kdy jet a čemu se vyhnout
Počasí na Maltě má dvě věci, které se v přehledech cestovek ztrácejí. Nejteplejší dny jsou v červenci i srpnu stejné, ale nejteplejší noci jsou až v srpnu, a to je přímý otisk toho, že se ohřívá moře, ne vzduch. A přechod ze sucha do deště je na konci léta skokový, ne pozvolný. Text shrnuje, kdy jet za koupáním a co za to zaplatíte.
Ve zkratce
- Denní maxima jsou v červenci a srpnu shodná, noční minima stoupají až v srpnu.
- Podzim je citelně teplejší než jaro, u dvojice září a květen o skoro pět stupňů.
- Rozdíl mezi nejsušším a nejdeštivějším měsícem je řádový, ne procentní.
- Zhruba pět šestin ročních srážek spadne v chladné polovině roku.
- Září bývá nejbouřlivější měsíc, protože teplé moře živí nestabilitu.
- Na Maltě prakticky nemrzne, nejnižší měsíční průměr minim je nad devíti stupni.
Noci prozradí, co dělá moře
Tohle je nejelegantnější doklad tepelné setrvačnosti, jaký se dá z klimatických dat vyčíst. Denní maxima jsou v červenci i v srpnu shodná, kolem třiceti a tři čtvrtě stupně. Noční minima ale stoupají z jednadvaceti v červenci na skoro dvaadvacet v srpnu.
Nárůst nočních teplot bez nárůstu denních znamená, že se ohřívá moře, ne vzduch. Voda má výrazně vyšší tepelnou kapacitu, promíchává se do hloubky a odevzdává teplo zpátky hlavně v noci, kdy chybí sluneční příkon.
Stejný mechanismus vysvětluje, proč je podzim teplejší než jaro. Září má denní maximum kolem osmadvaceti stupňů proti třiadvaceti v květnu, tedy skoro o pět stupňů víc. Říjen má něco přes čtyřiadvacet proti devatenácti v dubnu, tedy o pět stupňů víc. Přitom sluneční energie je v obou dvojicích měsíců srovnatelná.
Maltská meteorologická služba k tomu uvádí, že nejteplejší je moře v srpnu, kolem sedmadvaceti stupňů, a že zářijové hodnoty zůstávají velmi blízko srpnovým a prodlužují koupací sezonu. Nejchladnější je voda až na konci zimy, tedy v únoru a březnu.
Suché léto je opravdu suché
Rozdíl mezi měsíci není v procentech, ale v řádech. Podle dlouhodobých normálů připadá na prosinec zhruba sto deset milimetrů a na červenec necelý půl milimetru. To je poměr řádově dvě stě osmdesát ku jedné.
Ani v počtu srážkových dnů to není mírné. V prosinci a lednu jich je kolem čtrnácti, v červenci necelý jeden. V prosinci tedy prší přibližně čtrnáctkrát častěji než v srpnu.
Rozdělení roku je jasné: vlhké období od října do března dává zhruba pět šestin ročního úhrnu, suché období od dubna do září zbytek. Roční úhrn se podle různých normálových období pohybuje zhruba mezi pěti sty čtyřiceti a pěti sty padesáti pěti milimetry.
Zajímavé srovnání pro toho, kdo vybírá mezi středomořskými ostrovy: Malta je vlhčí než jižní Kypr, ne sušší, přestože leží jižněji. Rozdíl je zhruba jedenapůlnásobný.
Zářijový zlom
Přechod ze sucha do deště je skokový. V srpnu spadne kolem sedmi milimetrů, v září kolem čtyřiceti, tedy skoro šestkrát víc. V říjnu je to kolem devadesáti, tedy další víc než dvojnásobek.
Meteorologická služba to vysvětluje tím, že přítomnost okolních teplých vod na konci léta je zdrojem velké nestability, jakmile do centrálního Středomoří pronikne chladnější vzduch. Září proto bývá nejen deštivé, ale i nejbouřlivější. Riziko není v celkovém množství vody, ale v tom, že přijde v podobě přeháněk a bouřek.
Zima, která nemrzne
Lednové denní maximum je kolem patnácti stupňů a noční minimum kolem devíti. Zimní minima se nikdy nedostávají k nule a nejnižší měsíční průměr je nad devíti stupni.
Rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším měsícem v denních maximech je zhruba patnáct a půl stupně, takže srpnové maximum je přibližně dvojnásobkem lednového. Zimní Malta je tedy použitelná pro poznávací cestu, jen mokrá a větrná.
Vítr má na ostrovech tři výrazné podoby: chladný severozápadní, suchý severovýchodní spojovaný se zimními epizodami silného větru a vysokých vln, a horký vlhký jihovýchodní přinášející vzduch z jihu.
Vedra, sucho a širší kontext
Maltské výzkumné pracoviště popisuje, že na ostrovech dochází k prodlouženým obdobím extrémního horka trvajícím i týdny, což zvyšuje riziko sucha, a že teplotní špičky nad čtyřicet stupňů nastávají, když se horký suchý vzduch ze Sahary přesouvá k severu. Extrémy vrcholí v létě u veder a saharského prachu a v zimě u bouřkové aktivity.
Maltské extrémy zároveň modulují velkoprostorové oscilace. Kladná fáze severoatlantické oscilace přináší víc bouří a srážek, záporná sušší zimy, teplé fáze atlantické multidekadální oscilace se pojí s vyššími teplotami a častějšími vlnami veder, a středomořská oscilace může vytvářet suché horké podmínky, kdy tlakové výše blokují chladnější vzduch.
Širší kontext dodává evropská agentura pro životní prostředí: Středozemní moře se od konce sedmdesátých let výrazně otepluje a v posledních desetiletích rostla teplota hladiny tempem kolem čtyř desetin stupně za desetiletí. Četnost a intenzita mořských vln veder se ve Středomoří zhruba zdvojnásobila.
Výstrahy
Meteorologická kancelář vydává barevně kódované výstrahy pro vysoké teploty, silný vítr, déšť, bouřkovou aktivitu a pobřežní vlny. Stupně jsou tři: žlutá znamená buď si vědom, oranžová buď připraven a červená jednej. Služba zdůrazňuje, že výstrahy vydává, až když jsou splněna stanovená kritéria, aby nevyvolávala zbytečný poplach.
Ministerstvo zahraničí u Malty klimatická rizika neřeší vůbec a soustředí se na drobnou majetkovou kriminalitu, přičemž doporučuje nenechávat věci bez dozoru na plážích a v automobilech. Co má krytí obsahovat, rozebírá text o tom, jak vybrat cestovní pojištění.
Šest věcí, které o maltském počasí neplatí
- Že je srpen teplejší než červenec ve dne, liší se až v noci.
- Že je jaro na koupání stejné jako podzim, rozdíl je skoro pět stupňů.
- Že v létě občas zaprší, v červenci je úhrn v desetinách milimetru.
- Že déšť přichází postupně, zářijový zlom je skokový.
- Že je Malta sušší než Kypr, je zhruba jedenapůlkrát vlhčí.
- Že na Maltě v zimě mrzne, průměrná minima zůstávají nad devíti stupni.
Kdy tedy jet
Za koupáním od července do října, s vrcholem v srpnu a září. Srpen je nejteplejším měsícem moře, září zůstává velmi blízko a zároveň denní maxima vzduchu klesají z necelých jednatřiceti na osmadvacet stupňů, takže se pobyt zpříjemňuje, aniž by se ochladilo moře.
Jaro je proti tomu slabší volba. Květen má denní maximum kolem třiadvaceti a duben devatenáct stupňů, tedy o zhruba pět stupňů méně než jejich podzimní protějšky, a moře je po zimě ještě chladné. Kdo jede kvůli vodě, měl by volit podzim.
Cenou za zářijovou vodu je déšť a bouřky. Kdo chce jistotu suchého počasí, volí červenec nebo srpen. Na turistiku a chůzi se hodí duben, květen, říjen a listopad, přičemž říjen je z nich nejrizikovější na déšť.
Čemu se vyhnout: prosinci až únoru pro pobyt u moře, kdy spadne nejvíc srážek v roce a denní maximum klesá pod sedmnáct stupňů. Kam vyrazit v pozdní sezoně za teplým mořem, shrnuje přehled toho, kam k moři v září.
Pokud plánujete i program mimo pláž, navazuje na tenhle text přehled toho, co vidět na Maltě, kde je rozebraný itinerář a rezervační režimy jednotlivých památek.
Časté dotazy
Kdy je moře na Maltě nejteplejší?
V srpnu, kolem sedmadvaceti stupňů, přičemž zářijové hodnoty zůstávají velmi blízko a prodlužují koupací sezonu. Nejchladnější je voda až na konci zimy, tedy v únoru a březnu. Ohřev moře je vidět i na vzduchu: denní maxima jsou v červenci a srpnu shodná, ale noční minima stoupají až v srpnu.
Je lepší jaro, nebo podzim?
Na koupání podzim. Září má denní maximum kolem osmadvaceti stupňů proti třiadvaceti v květnu a říjen něco přes čtyřiadvacet proti devatenácti v dubnu, tedy v obou dvojicích rozdíl skoro pěti stupňů. Sluneční energie je přitom srovnatelná, rozdíl dělá naakumulované teplo moře.
Prší na Maltě v létě?
Prakticky ne. Na červenec připadá podle dlouhodobých normálů necelý půl milimetru a na srpen kolem sedmi, zatímco na prosinec kolem sto deseti. Poměr mezi nejdeštivějším a nejsušším měsícem je řádový, přibližně dvě stě osmdesát ku jedné. Vlhké období od října do března dává zhruba pět šestin ročního úhrnu.
Proč je září bouřlivé?
Kvůli teplému moři. Meteorologická služba uvádí, že přítomnost okolních teplých vod na konci léta je zdrojem velké nestability, jakmile do centrálního Středomoří pronikne chladnější vzduch. V srpnu spadne kolem sedmi milimetrů, v září kolem čtyřiceti, tedy skoro šestkrát víc, a přijde to v podobě přeháněk a bouřek.
Mrzne na Maltě v zimě?
Prakticky ne. Lednové denní maximum je kolem patnácti stupňů a noční minimum kolem devíti, přičemž zimní minima se nikdy nedostávají k nule. Zimní Malta je tedy použitelná pro poznávací cestu, jen mokrá a větrná.
Je Malta sušší než Kypr?
Není, je vlhčí, přestože leží jižněji. Roční úhrn na Maltě se pohybuje zhruba mezi pěti sty čtyřiceti a pěti sty padesáti pěti milimetry, na jižním pobřeží Kypru kolem tří set padesáti. Rozdíl je tedy zhruba jedenapůlnásobný.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k srpnu, kdy byl text naposledy ověřen podle klimatických normálů a stránek národních meteorologických služeb.
Zdroje: klimatické normály pro maltskou letištní stanici zveřejněné Světovou meteorologickou organizací v informační službě o počasí ve světě, materiály maltské meteorologické kanceláře k teplotě moře, k bouřkové aktivitě a k systému barevně kódovaných výstrah, publikace maltského statistického úřadu ke klimatu ostrovů, materiály maltského vládního výzkumného pracoviště ke klimatickým extrémům a k vlivu velkoprostorových oscilací, údaje Evropské agentury pro životní prostředí a služby Copernicus k oteplování Středozemního moře a k mořským vlnám veder, a informace Ministerstva zahraničních věcí k Maltě. Do textu se záměrně nedostaly tabulky s čísly ani výčty teplot po měsících, protože se čísla píšou slovy a poměry, dále ceny a předpovědi počasí. Nedostaly se do něj měsíční řady teploty moře, slunečního svitu, vlhkosti a větru, průměrný počet bouřkových dnů, konkrétní prahové hodnoty pro jednotlivé stupně výstrah ani kvantifikovaný rozdíl mezi hlavním ostrovem a Gozem, protože se je z primárních zdrojů doložit nepodařilo. Roční úhrn i hodnota nejdeštivějšího měsíce se mezi normálovými obdobími liší, proto text pracuje s pásmem. Ministerstvo zahraničí klimatická rizika u Malty neuvádí vůbec.
