Ruční mytí auta a bezkontaktní myčka: co ničí lak
Mytí auta má dva rozměry, o kterých se moc nemluví. Ten první je právní: vodní zákon zakazuje mytí vozidel ve vodních tocích a na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, a nerozlišuje přitom, jestli jde o ulici, nebo o vlastní zahradu. Ten druhý je technický: většina jemných škrábanců na laku vzniká právě při mytí. Text prochází obojí a poctivě odděluje, co je doložené a co je jen provozní zvyklost.
Ve zkratce
- Zákon neřeší vlastnictví pozemku, ale vlastnost místa.
- Porušení zákazu je přestupkem, dozor vykonává Česká inspekce životního prostředí.
- Nejjemnější škrábance na laku pocházejí z myček a z domácího mytí.
- Rozhodující je nečistota zanesená v mycím materiálu, ne materiál sám.
- Zimní mytí včetně podvozku doporučují autokluby kvůli soli a korozi.
- Řada tradovaných pravidel mytí nemá oporu v žádném oficiálním zdroji.
Kde se auto mýt smí
Vodní zákon obsahuje výslovný zákaz: mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.
Klíčová je druhá polovina věty. Zákaz nerozlišuje mezi ulicí, parkovištěm a vlastní zahradou. Rozhodující je, jestli na daném místě může dojít k ohrožení jakosti vod. Vlastnictví pozemku tedy samo o sobě nic neřeší.
Navazuje na to obecné pravidlo téhož zákona: každý, kdo zachází se závadnými látkami, tedy s látkami, které mohou ohrozit jakost vod, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod.
Co za to hrozí a kdo to kontroluje
Porušení zákazu je přestupkem fyzické osoby a hrozí za něj pokuta. Konkrétní částky tu záměrně neuvádíme, protože se mění.
Dozor nad dodržováním vodního zákona vykonává Česká inspekce životního prostředí, která podle zákona může ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a následků. Sama to popisuje shodně a dodává, že v nejzávažnějších případech může nařídit zastavení činnosti. Vedle inspekce vykonávají státní správu podle vodního zákona vodoprávní úřady.
Poctivá poznámka k výkladu: přesné znění zákona je střízlivější než jeho novinové převyprávění. Neříká, že mytí doma je vždy zakázané. Říká, že rozhoduje posouzení konkrétního místa. Rozdíl mezi dlážděným dvorem se svodem do kanalizace a štěrkovou plochou nad vodním zdrojem je z pohledu zákona podstatný.
Proč se lak škrábe zrovna při mytí
Recenzovaný přehled o odolnosti autolaků to říká přímo: na nejmenším konci velikostního spektra jsou škrábance z mytí, typicky způsobené kartáči automatických myček a domácím mytím. Bývají jen několik mikrometrů široké a hluboké a lom čirého laku nezpůsobí.
Zásadní je ale mechanismus. Podle téhož zdroje dochází k tomuto mělkému poškození výrazně rychleji, pokud je stěrací materiál nebo materiál myčky zanesen kontaminantem, například pískem ze silnice. Neškrábe tedy houba, škrábe to, co v ní zůstalo z předchozího tahu.
Evropská specifika stojí za zmínku: automatické myčky u nás často používají tuhé plastové štětiny, a zákazníci proto řeší hlavně škrábance z myčky a ztrátu lesku. Zahraniční rady psané pro jiný typ myček nemusí sedět.
Efekt se navíc projeví až hromaděním. Jednotlivý mikroškrábanec je okem prakticky neviditelný, viditelnou se stává až jejich velká hustota, a to za slunce při pohledu pod ostrým úhlem. Co s takovým povrchem jde a nejde udělat, popisuje text o tom, co obnáší rozleštění laku.
Bezkontaktní, nebo kartáčová
Tady je nutné být opatrný. Doložit se dá jedna strana rovnice: kartáče a jejich tuhé štětiny jsou v odborné literatuře uvedeny jako přímý zdroj škrábanců, a to výslovně u evropských myček.
Co doložené není, je tvrzení, že bezkontaktní myčka lak nepoškozuje. Takové srovnání se v odborných zdrojích najít nepodařilo. Poctivá formulace tedy zní, že doložené je riziko mechanického kontaktu, ne bezpečnost bezkontaktního mytí.
Co se traduje, ale doložit se nedá
U tohohle tématu je nedoloženého překvapivě hodně a je fér to říct.
Metoda dvou kbelíků, tedy oddělení mycí a oplachové vody, logicky navazuje na doložený mechanismus, protože snižuje množství nečistot vracených do houby. Samotná metoda ale oporu v odborném ani státním zdroji nemá. Totéž platí pro pravidlo nejdřív důkladně opláchnout a teprve pak sáhnout houbou, i pro postup shora dolů.
Měkký materiál mycí rukavice je nepřímo podepřený tím, že tuhé plastové štětiny jsou uváděny jako zdroj problému, konkrétní doporučení materiálu ale doloženo není.
Zákaz mytí na přímém slunci a na horký lak, zákaz prostředků na nádobí a pravidlo neutírat prach nasucho se v povolených zdrojích doložit nepodařilo vůbec. Nejsou to nutně nesmysly, jsou to zkušenostní zvyklosti odvozené z doloženého principu, a tak je taky poctivé je brát.
Zima, sůl a podvozek
Autoklub České republiky na otázku, jestli auto v zimě mýt, odpovídá jednoznačně kladně. Uvádí, že prach a další nečistoty z komunikací spolu se solí jsou agresivní síly napadající nejen karoserii, ale i skryté nosné části, a že sůl, prach a vlhko jsou ideálním prostředím pro korozi nosných dílů, karoserie i částí elektroinstalace.
Doporučuje mýt vozidlo i v zimě v kvalitní automyčce a osušit těsnění dveří, aby mráz dveře nezablokoval. Ústřední automotoklub v doporučeních k péči o vůz po zimě uvádí, že podvozek si zaslouží důkladné omytí, aby se zbavil silně korozivní soli, a upozorňuje, že místa zbavená laku otlučená kamínky se mohou stát rezivějícími místy.
Co doložené není, je konkrétní interval mytí podvozku. Doložená je potřeba ho omýt, ne frekvence. Zimní provoz klade nároky i jinde, jak shrnuje text o tom, kdy nasadit zimní pneumatiky.
Šest pravidel mytí a jak jsou doložená
- Nemýt ve vodním toku ani tam, kde hrozí ohrožení jakosti vod: přímo ze zákona.
- Počítat s tím, že kartáče myčky lak poškozují: doloženo odbornou literaturou.
- Nevracet do houby nečistoty z laku: doložený mechanismus, konkrétní postup zvyklost.
- V zimě mýt včetně podvozku kvůli soli: doporučení autoklubů, bez intervalu.
- Nemýt na přímém slunci: zvyklost bez doložení.
- Nepoužívat prostředek na nádobí: zvyklost bez doložení.
Čistota, která zajímá policii
Jedno místo, kde se čistota auta potkává s dopravním předpisem, přece jen existuje. Zákon o silničním provozu zakazuje řídit vozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které brání ve výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran.
Nejde tedy o čistotu karoserie, ale o výhled. Policie na to při zimních kontrolách cíleně upozorňuje. Se stejnou logikou pracují i pravidla pro poškození skel, kde jsou kritéria naopak velmi konkrétní, jak popisuje text o tom, kdy je problémem poškrábané čelní sklo.
Časté dotazy
Smím si umýt auto před domem nebo na vlastní zahradě?
Vodní zákon zakazuje mytí vozidel ve vodních tocích a na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Nerozlišuje přitom vlastnictví pozemku, rozhoduje vlastnost místa. O tom, jestli konkrétní místo ohrožení vod umožňuje, se rozhoduje podle jeho povahy, ne podle toho, komu patří.
Hrozí za mytí auta na nevhodném místě postih?
Ano. Porušení zákazu je přestupkem fyzické osoby, za který lze uložit pokutu. Dozor nad dodržováním vodního zákona vykonává Česká inspekce životního prostředí, která může ukládat i odstranění a nápravu zjištěných nedostatků. Konkrétní částky se mění, proto je neuvádíme.
Je bezkontaktní myčka k laku šetrnější?
Doložit se dá jen jedna strana. Kartáče a jejich tuhé štětiny jsou v odborné literatuře uvedeny jako přímý zdroj mělkých škrábanců, a to výslovně u evropských myček. Tvrzení, že bezkontaktní mytí lak nepoškozuje, se ale doložit nepodařilo.
Proč mi lak po myčce vypadá zamlžený?
Protože se na něm nahromadily jemné škrábance. Jednotlivý je okem prakticky neviditelný, viditelnou se stává až jejich velká hustota, a to za slunce při pohledu pod ostrým úhlem. Vznikají výrazně rychleji, když je mycí materiál zanesený nečistotami, například pískem ze silnice.
Jak často se má v zimě mýt podvozek?
Konkrétní interval se z doporučení autoklubů doložit nepodařilo. Doložená je potřeba podvozek omýt, protože sůl a nečistoty napadají i skryté nosné části a otlučená místa zbavená laku se mohou stát ohnisky koroze.
Můžu na mytí auta použít prostředek na nádobí?
Doporučení to nedělat je rozšířené, ale v žádném oficiálním ani odborném zdroji se je doložit nepodařilo. Argument o odstranění ochranné vrstvy pochází od výrobců autokosmetiky. Je to tedy zkušenostní zvyklost, ne doložené pravidlo.
Mohlo by vás zajímat
- Rozleštění laku a škrábanců
- Poškrábané čelní sklo
- Zimní pneumatiky a kdy přezout
- Čištění interiéru a rizika domácí chemie
Aktualizováno k červenci, kdy byl text naposledy ověřen podle vodního zákona, materiálů České inspekce životního prostředí a doporučení autoklubů.
Zdroje: zákon o vodách v části o ochraně jakosti vod a o přestupcích fyzických osob, přehled kompetencí České inspekce životního prostředí, doporučení Autoklubu České republiky k mytí vozidla v zimě, doporučení Ústředního automotoklubu k péči o vůz po zimě, informace Policie České republiky ke kontrolám zaměřeným na nečistoty a námrazu na vozidlech a recenzovaný odborný přehled o odolnosti autolaků proti poškrábání. Do textu se záměrně nedostala konkrétní výše pokuty, protože se mění, ani konkrétní interval mytí podvozku, protože ho žádný z použitých zdrojů neuvádí. Nedostalo se do něj ani doložení zákazu mytí na slunci, zákazu prostředků na nádobí a metody dvou kbelíků, protože jde o provozní zvyklosti bez opory v oficiálních zdrojích, a je to v textu uvedeno.
