Nabíjení elektromobilu na cestách: konektory a plánování

Nabíjení elektromobilu na cestách se řídí jinou logikou než doma. Doma jde o to, aby bylo ráno plno, cestou jde o to, aby zastávka byla co nejkratší. Proto se na dlouhé trase nedobíjí do plna, ale do zhruba osmdesáti procent, a proto se plánuje podle výkonu stojanu, ne podle jeho vzdálenosti.

Ve zkratce

• Střídavé nabíjení je pomalé a hodí se na dlouhé stání, stejnosměrné je rychlé a hodí se na zastávku.
• U střídavého nabíjení určuje rychlost palubní nabíječ vozu, ne stojan.
• Nabíjecí výkon klesá s rostoucím stavem nabití, poslední pětina trvá nejdéle.
• Na dlouhé trase se vyplatí nabíjet do zhruba osmdesáti procent a jet dál.
• V mrazu klesá dojezd i nabíjecí výkon, pomáhá předehřev baterie během jízdy.
• Konektory pro střídavé a stejnosměrné nabíjení jsou v Evropě sjednocené.

Dva různé způsoby nabíjení

Baterie umí přijímat pouze stejnosměrný proud. Rozdíl mezi typy nabíjení je v tom, kde se střídavý proud z rozvodné sítě na stejnosměrný převádí.

Při střídavém nabíjení se převod odehrává až ve voze, v takzvaném palubním nabíječi. Ten je z důvodů hmotnosti a ceny omezený, takže rychlost nabíjení určuje vůz, ne stojan. Připojení k výkonnějšímu střídavému stojanu nabíjení nezrychlí.

Při stejnosměrném nabíjení je převodník součástí stojanu, který je velký a chlazený. Proud jde přímo do baterie a výkony jsou řádově vyšší. Tohle je způsob, který se používá na cestách.

Praktický důsledek: střídavý stojan u hotelu nebo u obchodu je určený pro stání v řádu hodin. Stejnosměrný stojan u dálnice je určený pro zastávku v řádu desítek minut. Zaměnit je znamená buď zbytečně čekat, nebo zbytečně platit.

Konektory jsou v Evropě sjednocené

Evropská úprava infrastruktury pro alternativní paliva sjednotila typy konektorů, takže situace je dnes podstatně přehlednější než v začátcích elektromobility.

Pro střídavé nabíjení se používá konektor Type 2, pro stejnosměrné jeho rozšířená verze označovaná jako CCS, která má pod běžnou částí dva silové kolíky navíc. Vůz s CCS zásuvkou tedy zvládne obojí, jen se použije jiná část konektoru.

U starších nebo asijských vozů se lze setkat i s odlišným stejnosměrným konektorem, který se z nových vozů vytrácí. Pro majitele je podstatné vědět, co má jeho vůz, protože redukce mezi typy stejnosměrných konektorů běžně neexistují.

U střídavého nabíjení bývá potřeba vlastní kabel, protože řada stojanů má jen zásuvku. U stejnosměrného je kabel součástí stojanu.

Proč se nenabíjí do plna

Nabíjecí výkon není po celou dobu stejný. Nejvyšší je při nízkém stavu nabití a s rostoucím naplněním klesá, protože se baterie chrání před poškozením.

Z toho plyne pravidlo, které je pro cestování zásadní. Cesta z nízkého stavu na zhruba osmdesát procent trvá výrazně kratší dobu než zbývající cesta z osmdesáti na sto procent, přestože jde o menší množství energie.

Na dlouhé trase se proto vyplatí zastavovat častěji a nabíjet krátce v pásmu, kde vůz bere energii nejrychleji, místo jedné dlouhé zastávky do plna. Celkový čas strávený na cestě vyjde kratší.

Nabíjení do sta procent má smysl před cestou z domova nebo tehdy, když následující úsek nemá spolehlivou nabíjecí infrastrukturu.

Zima a co s ní

Chlad zasáhne elektromobil dvakrát. Klesá dojezd, protože se energie spotřebovává na vytápění kabiny, a klesá nabíjecí výkon, protože studená baterie nesmí přijímat proud tak rychle.

Druhý bod lidé objeví až na místě. Vůz zaparkovaný přes noc v mrazu se u rychlonabíječky nabíjí podstatně pomaleji než tentýž vůz po dvouhodinové jízdě.

Řada vozů proto umí baterii během jízdy předehřát, pokud je nabíjecí zastávka zadaná v navigaci. Tahle funkce má na zimní cestování větší vliv než jakékoli jiné nastavení a vyplatí se zjistit, jestli ji vůz má a jak se zapíná.

Pomáhá také předehřát kabinu ještě při připojení k síti, tedy před odjezdem. Energie na vytápění pak jde ze zásuvky, ne z baterie.

Jak plánovat trasu

Plánování podle vzdálenosti mezi stojany je nejčastější chyba. Rozhoduje výkon stojanu a to, kolik z něj vůz dokáže využít.

Stojan s vysokým výkonem je k ničemu vozu, který umí přijímat méně, a naopak vůz s vysokým nabíjecím výkonem se u slabého stojanu zdrží stejně jako každý jiný.

Druhým faktorem je počet stojanů v místě. Jedno stání znamená, že při obsazení čekáte. Místo s několika stáními je při plánování cennější než místo s jedním výkonnějším.

Třetím je záložní varianta. Plán, který počítá s jedinou nabíjecí zastávkou bez alternativy v dosahu, je křehký. Rozvaha o provozních nákladech je součástí širšího srovnání, které rozebírá text o tom, kdy se vyplatí elektromobil proti benzinu.

Domácí nabíjení zůstává základ

Veřejná síť je pro cesty, ne pro každodenní provoz. Naprostá většina nabíjení se u běžného uživatele odehraje doma přes noc, kdy je vůz stejně zaparkovaný.

Z toho plyne, že rozhodnutí o pořízení elektromobilu stojí především na tom, jestli má člověk kde nabíjet doma nebo v práci. Kdo je odkázaný výhradně na veřejné stojany, řeší nabíjení jako pravidelný úkol, ne jako věc, která se stane sama.

Jak vybrat domácí nabíjecí bod, rozebírá text o tom, co obnáší wallbox u domu.

Návyky, které zkracují zastávky

Rozdíl mezi promyšlenou a nepromyšlenou zastávkou bývá dvacet minut, a to bez jakéhokoli vlivu na vůz.

Šest pravidel pro nabíjení na cestě

1. Zadejte nabíjecí zastávku do navigace vozu, ať se baterie předehřeje.
2. Nabíjejte do zhruba osmdesáti procent a pokračujte, místo čekání do plna.
3. Vybírejte místa s více stáními, ne jen s vyšším výkonem.
4. Mějte vždy jednu záložní nabíječku v dosahu zbývajícího dojezdu.
5. Spojte zastávku s jídlem nebo přestávkou, ať čas neběží naprázdno.
6. Vozte vlastní kabel Type 2 pro případ, že narazíte jen na střídavý stojan se zásuvkou.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi střídavým a stejnosměrným nabíjením?

V tom, kde se proud převádí. U střídavého nabíjení převod probíhá v palubním nabíječi vozu, takže rychlost určuje vůz a hodí se na dlouhé stání. U stejnosměrného je převodník ve stojanu, proud jde přímo do baterie a výkony jsou řádově vyšší.

Proč se nemá nabíjet do sta procent?

Nabíjecí výkon klesá s rostoucím stavem nabití, protože se baterie chrání. Cesta z nízkého stavu na zhruba osmdesát procent trvá kratší dobu než zbývající úsek do plna. Na dlouhé trase je proto rychlejší zastavovat častěji a krátce.

Jaký konektor budu potřebovat?

V Evropě je pro střídavé nabíjení sjednocený konektor Type 2 a pro stejnosměrné jeho rozšířená verze CCS. Vůz s CCS zvládne obojí. U střídavých stojanů bývá potřeba vlastní kabel, u stejnosměrných je kabel součástí stojanu.

Proč se v zimě nabíjí pomaleji?

Studená baterie nesmí přijímat proud tak rychle jako zahřátá. Vůz zaparkovaný přes noc v mrazu se proto nabíjí podstatně pomaleji než tentýž vůz po delší jízdě. Pomáhá funkce předehřevu baterie, pokud je nabíjecí zastávka zadaná v navigaci.

Podle čeho plánovat nabíjecí zastávky?

Podle výkonu stojanu a toho, kolik z něj vůz dokáže využít, ne podle vzdálenosti. Důležitý je také počet stání v místě, protože jedno stání znamená čekání při obsazení, a existence záložní nabíječky v dosahu zbývajícího dojezdu.

Vystačím si jen s veřejnými nabíječkami?

Jde to, ale nabíjení se pak stává pravidelným úkolem místo věci, která se stane sama. U běžného uživatele se naprostá většina nabíjení odehraje doma přes noc, takže možnost nabíjet doma nebo v práci je pro rozhodování zásadní.

Mohlo by vás zajímat

• Wallbox: nabíječka na elektromobil domů
• Elektromobil vs benzín: kdy se vyplatí
• Autobaterie: jak poznat, že končí

Aktualizováno k srpnu, kdy byl text naposledy ověřen.

Zdroje: evropská úprava zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (sjednocení typů konektorů pro střídavé a stejnosměrné nabíjení v Evropské unii). Konkrétní hodnoty nabíjecích výkonů, dojezdů a časů se do textu nedostaly, protože se liší vůz od vozu a rychle se mění. Ceny nabíjení se neuvádějí, protože se liší provozovatel od provozovatele.