Odstupné: kdy na něj vzniká právo a v jakých násobcích
Odstupné náleží jen ze čtyř důvodů skončení pracovního poměru, ne z každého. Kdo dá výpověď sám, kdo skončí ve zkušební době nebo komu skončí poměr uplynutím sjednané doby, na odstupné právo nemá, i když u zaměstnavatele odpracoval roky. Text vysvětluje, kdy odstupné vzniká, jak se počítají násobky, kdy je splatné a v jaké situaci se musí vracet.
Ve zkratce
- Právo vzniká jen u tří organizačních důvodů a u dosažení nejvyšší přípustné expozice.
- Rozhoduje důvod skončení, ne forma; dohoda z týchž důvodů zakládá stejné právo.
- Výše jsou násobky průměrného měsíčního výdělku podle odpracované doby.
- U zdravotního důvodu spočívajícího v expozici jde o dvanáctinásobek.
- Splatné je po skončení poměru v nejbližším výplatním termínu.
- Při rychlém návratu k témuž zaměstnavateli se odstupné nebo jeho část vrací.
Čtyři důvody, které zakládají právo
Odstupné přísluší zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem ze tří organizačních důvodů nebo dohodou z týchž důvodů. Těmi důvody jsou zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části a nadbytečnost zaměstnance v důsledku rozhodnutí o organizačních změnách.
Čtvrtý důvod stojí zvlášť. Odstupné přísluší také tomu, u koho dochází k rozvázání poměru proto, že dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
Proč na formě nezáleží, ale na důvodu ano
Tohle je nejčastější omyl. Zákon staví výpověď a dohodu naroveň, pokud jsou z týchž důvodů. Podepsat dohodu o rozvázání poměru tedy samo o sobě o odstupné nepřipraví.
Rozhodující je, co je v dohodě napsáno jako důvod. Dohoda, ve které důvod chybí nebo je uveden neutrálně, komplikuje pozdější prokazování. Kdo podepisuje dohodu při rušení pozice, má důvod výslovně uvést, protože právě on zakládá právo na odstupné. Než odstupné dorazí, uplyne zpravidla několik týdnů, a proto se hodí mít stranou rezervu na několik měsíců výdajů.
Kolik odstupné dělá
Výše se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele a počítá se v násobcích průměrného výdělku. Zákon stanoví minimum, takže vyšší odstupné lze sjednat, nižší ne.
U tří organizačních důvodů přísluší odstupné ve výši nejméně jednonásobku průměrného výdělku, trval li poměr méně než jeden rok, nejméně dvojnásobku, trval li alespoň jeden rok a méně než dva roky, a nejméně trojnásobku, trval li alespoň dva roky. U dosažení nejvyšší přípustné expozice jde o výrazně vyšší částku, nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku.
Průměrný výdělek a co se do doby počítá
Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Nepočítá se tedy z hodinového průměru ani z hrubé mzdy posledního měsíce.
Do doby trvání poměru se započítává i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího poměru nepřesáhla šest měsíců. Kdo tedy odešel a do půl roku se vrátil, o odpracované roky pro účely odstupného nepřišel. Podmínky, za kterých vůbec vzniká právo na odstupné, se přitom odvíjejí od důvodu skončení poměru, jak podrobně popisuje text o tom, jak funguje výpověď z pracovního poměru.
Zvláštní případ konta pracovní doby
Uplatňuje li zaměstnavatel konto pracovní doby a dochází k rozvázání poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje zvláštní postup podle úpravy konta, přísluší odstupné ve výši součtu trojnásobku průměrného výdělku a částky odpovídající běžné sazbě podle odpracované doby. Odstupné je v takovém případě tedy vyšší než v ostatních situacích.
Splatnost a výplata
Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu. Není tedy splatné v den skončení poměru automaticky.
Jiný termín lze sjednat, ale jen písemně. Strany se mohou písemně dohodnout na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo naopak na pozdějším termínu výplaty. Ústní příslib pozdější výplaty zákonnou splatnost nemění.
Kdy se odstupné vrací
Existuje situace, kdy zaměstnanec musí odstupné vrátit. Bude li po skončení poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti dřív, než uplyne doba určená podle počtu násobků, z nichž bylo odstupné odvozeno, je povinen odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit.
Poměrná část se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí té doby. Kdo dostal trojnásobek a k témuž zaměstnavateli se vrátil po měsíci, vrací část odpovídající zbývajícím dvěma měsícům. Dohoda o provedení práce v tomto ustanovení uvedena není, na rozdíl od dohody o pracovní činnosti a pracovního poměru.
Kdy odstupné nenáleží
Výčet důvodů je uzavřený, takže všechno ostatní právo na odstupné nezakládá. Nenáleží při výpovědi dané zaměstnancem, při zrušení pracovního poměru ve zkušební době, při skončení poměru uplynutím sjednané doby ani při okamžitém zrušení ze strany zaměstnavatele.
Nenáleží ani při výpovědi dané zaměstnavatelem pro nesplňování požadavků, pro porušení povinností nebo pro porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Jak přesně se zrušení ve zkušební době liší od výpovědi, popisuje text o tom, jak funguje zkušební doba. Zvláštní režim má zdravotní důvod spočívající ve ztrátě dlouhodobé způsobilosti konat dosavadní práci, který mezi důvody zakládající odstupné podle citovaných ustanovení uveden není.
Náhrada při okamžitém zrušení ze strany zaměstnance
Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, sice nepřísluší odstupné, ale přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Jde tedy o jiný institut se stejným ekonomickým efektem. Zaměstnanec může poměr okamžitě zrušit jen ze dvou důvodů, tedy při ohrožení zdraví doloženém lékařským posudkem a při nevyplacení mzdy do patnácti dnů po uplynutí období splatnosti.
Pět věcí, které o odstupném překvapí
- Že dohoda o rozvázání poměru na právo na odstupné nesahá, pokud je z týchž důvodů.
- Že se do odpracované doby počítá i předchozí poměr, skončil li před méně než šesti měsíci.
- Že u dosažení nejvyšší přípustné expozice jde o dvanáctinásobek průměrného výdělku.
- Že splatnost nastává až v nejbližším výplatním termínu, ne v den skončení poměru.
- Že se odstupné vrací, když se zaměstnanec brzy vrátí k témuž zaměstnavateli.
Časté dotazy
Kdy má zaměstnanec právo na odstupné?
Při rozvázání pracovního poměru výpovědí od zaměstnavatele nebo dohodou z důvodu zrušení zaměstnavatele či jeho části, přemístění zaměstnavatele či jeho části nebo nadbytečnosti, a dále při rozvázání z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti.
Kolik odstupné činí?
Nejméně jednonásobek průměrného výdělku při trvání poměru kratším než jeden rok, nejméně dvojnásobek při trvání alespoň jeden a méně než dva roky a nejméně trojnásobek při trvání alespoň dva roky. Při dosažení nejvyšší přípustné expozice jde nejméně o dvanáctinásobek.
Náleží odstupné při dohodě o rozvázání pracovního poměru?
Náleží, pokud je dohoda uzavřena z týchž důvodů jako výpověď zakládající právo na odstupné. Rozhodující je důvod skončení poměru, ne forma rozvázání.
Z čeho se odstupné počítá?
Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Do doby trvání poměru se započítává i předchozí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele, pokud mezi nimi neuplynulo více než šest měsíců.
Kdy je odstupné splatné?
Po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu. Písemně se lze dohodnout na výplatě v den skončení poměru nebo na pozdějším termínu.
Musí se odstupné vracet?
Ano, pokud zaměstnanec bude po skončení poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti před uplynutím doby odvozené z počtu násobků. Vrací se odstupné nebo jeho poměrná část podle počtu kalendářních dnů.
Mám nárok na odstupné, když dám výpověď sám?
Nemáte. Právo na odstupné zakládá jen výpověď daná zaměstnavatelem z vypočtených důvodů nebo dohoda z týchž důvodů. Odstupné nenáleží ani při zrušení poměru ve zkušební době nebo při skončení uplynutím sjednané doby.
Mohlo by vás zajímat
Text popisuje obecná pravidla podle zákoníku práce a neslouží jako právní rada ke konkrétnímu případu. Spor o právo na odstupné patří k advokátovi, obzvlášť pokud je sporný důvod skončení poměru. Aktualizováno k září.
Zdroje: zákoník práce, zejména paragrafy 52, 56, 67 a 68, ověřeno ve dvou nezávislých úplných zněních, v příručce Ministerstva práce a sociálních věcí a v samostatné sbírce právních předpisů, které se ve všech citovaných ustanoveních shodují. Do textu se záměrně nedostaly konkrétní částky ani letopočty, protože se mění, nedostal se do něj způsob výpočtu průměrného výdělku podle rozhodného období, protože má vlastní pravidla, a nedostalo se do něj ani daňové a odvodové posouzení odstupného, které upravují jiné předpisy.
