Podnikání při zaměstnání: co se mění u odvodů a daní

14/06/202606/08/2026 Libor Výborný 40 Views

Podnikání při zaměstnání je pro většinu lidí schůdnější start než skok do plné samostatnosti, protože zaměstnání mezitím drží příjem i odvody. Právně jde o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a ta má jiná pravidla než ta hlavní. Text vysvětluje, co se tím mění u odvodů, kdy potřebujete souhlas zaměstnavatele a kde lidé nejčastěji narazí.

Ve zkratce

Živnostenské oprávnění se získává stejně jako u podnikání na plný úvazek. Zaměstnání v tom nehraje roli.
Podnikání souběžně se zaměstnáním je vedlejší samostatná výdělečná činnost, pokud zaměstnání zakládá účast na pojištění.
U vedlejší činnosti se v prvním roce neplatí zálohy na sociální pojištění.
Zálohy na zdravotní pojištění se u vedlejší činnosti neplatí, protože minimum odvádí zaměstnavatel.
Povinnost platit sociální pojištění z vedlejší činnosti vzniká až při překročení rozhodné částky, která se každý rok mění.
Souhlas zaměstnavatele potřebujete jen tehdy, když podnikáte ve shodném předmětu činnosti jako on.

Hlavní a vedlejší činnost

Rozdělení nevychází z toho, kolik času čemu věnujete, ale z toho, jestli máte souběžně jiný zdroj, ze kterého se odvádí pojistné. Když jste zaměstnaní a zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění, je vaše podnikání vedlejší činností.

Stejné postavení mají i další skupiny, typicky studenti do určitého věku, poživatelé důchodu nebo rodiče na rodičovské. Rozdíl je zásadní, protože u vedlejší činnosti odpadá povinnost platit minimální zálohy, což je u hlavní činnosti největší fixní náklad hned na začátku.

Co se mění u odvodů

Tady je hlavní praktická výhoda souběhu a zároveň místo, kde vzniká nejvíc nedorozumění.

Zdravotní pojištění

U vedlejší činnosti se zálohy neplatí. Důvod je jednoduchý: zaměstnavatel za vás odvádí pojistné ze mzdy a minimální vyměřovací základ je tím naplněný. Pojistné z podnikání doplatíte jednorázově po podání přehledu, podle skutečného zisku.

Sociální pojištění

V prvním roce se zálohy neplatí vůbec. Od druhého roku závisí povinnost na tom, jestli zisk z vedlejší činnosti překročil rozhodnou částku stanovenou pro daný rok. Když nepřekročil, pojistné z podnikání neplatíte. Když překročil, doplatíte ho a začnete platit zálohy.

Konkrétní hodnoty se mění každý rok, takže je vždycky ověřujte pro rok, kterého se přehled týká. Přehled o výši záloh a jejich fungování rozebírá text o zálohách OSVČ.

Souhlas zaměstnavatele

Rozšířená představa je, že podnikat vedle zaměstnání jde jen se svolením šéfa. Není to tak. Zákoník práce vyžaduje předchozí písemný souhlas zaměstnavatele jen tehdy, když je vaše výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Když tedy pracujete jako účetní a večer opravujete kola, souhlas nepotřebujete. Když pracujete jako účetní a večer vedete účetnictví jiným firmám, potřebujete ho. Do smlouvy si zaměstnavatelé někdy dávají širší omezení, ale ta mohou být nad rámec zákona neúčinná. Když si nejste jistí, proberte to s právníkem dřív, než se do souběhu pustíte.

Daně

Příjmy z podnikání se přiznávají v daňovém přiznání, i když jsou vedlejší. Zaměstnavatel vám v takovém případě nemůže udělat roční zúčtování a přiznání si podáváte sami, včetně příjmů ze zaměstnání podle potvrzení od zaměstnavatele.

Výdaje se uplatňují buď skutečné, nebo výdajovým paušálem, což je u drobného přivýdělku obvykle jednodušší cesta. Srovnání obou režimů a jejich limitů rozebírá text o tom, co se vyplatí u paušální daně a výdajového paušálu. Pozor na to, že režim paušální daně má vlastní podmínky a se souběhem se zaměstnáním se nekombinuje libovolně.

Jak začít prakticky

Postup je stejný jako u podnikání na plný úvazek, jen s několika navazujícími kroky navíc.

Šest kroků na začátku

Ověřte, jestli vaše činnost spadá pod volnou živnost, nebo vyžaduje odbornou způsobilost.
Ohlaste živnost, což se dá vyřídit na jednom místě spolu s registrací u dalších úřadů. Postup shrnuje text o tom, jak založit živnost.
Oznamte zahájení činnosti zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení a uveďte, že jde o vedlejší činnost.
Zjistěte, jestli váš předmět činnosti není shodný s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Rozhodněte se, jak budete uplatňovat výdaje, ještě než začnete fakturovat.
Zaveďte si evidenci příjmů a dokladů od prvního dne, ne až před přiznáním.

Čtyři chyby, které se opakují

Neoznámit, že jde o vedlejší činnost, a platit zbytečně minimální zálohy jako u hlavní.
Spoléhat, že za vás zaměstnavatel udělá roční zúčtování, i když podnikáte.
Podnikat ve shodném předmětu činnosti bez písemného souhlasu zaměstnavatele.
Nechat evidenci dokladů na poslední chvíli a přijít o možnost uplatnit výdaje.

Kdy přejít na hlavní činnost

Přechod nastane automaticky ve chvíli, kdy zaměstnání skončí nebo přestane zakládat účast na pojištění. Od té chvíle platí pravidla hlavní činnosti včetně minimálních záloh, a to bez ohledu na to, kolik vyděláváte.

Proto se vyplatí mít před ukončením zaměstnání spočítané, jaké fixní odvody vás čekají, a mít rezervu aspoň na jejich několikaměsíční pokrytí. Jak takovou rezervu poskládat, popisuje text o rozpočtu domácnosti. Změnu je také potřeba oznámit pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, nestane se sama.

Časté dotazy

Musím mít souhlas zaměstnavatele?

Jen tehdy, když je vaše výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. V takovém případě zákoník práce vyžaduje předchozí písemný souhlas. Pokud podnikáte v úplně jiném oboru, souhlas nepotřebujete. Širší omezení sjednaná ve smlouvě mohou být nad rámec zákona neúčinná.

Platím při vedlejší činnosti zálohy?

Na zdravotní pojištění ne, protože minimální vyměřovací základ naplňuje zaměstnavatel odvodem ze mzdy. Na sociální pojištění se v prvním roce zálohy neplatí a od druhého roku závisí povinnost na tom, jestli zisk překročil rozhodnou částku pro daný rok. Ta se každý rok mění.

Musím podávat daňové přiznání?

Ano. Příjmy z podnikání se přiznávají, i když jsou vedlejší, a zaměstnavatel vám v takovém případě nemůže udělat roční zúčtování. Do přiznání uvedete jak příjmy ze zaměstnání podle potvrzení od zaměstnavatele, tak příjmy z podnikání.

Jak se pozná vedlejší činnost?

Podle toho, jestli máte souběžně jiný zdroj, ze kterého se odvádí pojistné, typicky zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění. Stejné postavení mají studenti do určitého věku, poživatelé důchodu nebo rodiče na rodičovské. Skutečnost je potřeba oznámit, sama se nezohlední.

Můžu při zaměstnání využít paušální daň?

Režim paušální daně má vlastní podmínky a se souběhem se zaměstnáním se nekombinuje libovolně. Pro drobný přivýdělek bývá jednodušší uplatnit výdajový paušál v běžném přiznání. Konkrétní volbu proberte s daňovým poradcem, protože závisí na výši a struktuře vašich příjmů.

Co se stane, když zaměstnání skončí?

Podnikání se automaticky stává hlavní činností a od té chvíle platí povinnost hradit minimální zálohy bez ohledu na výši příjmů. Změnu je potřeba oznámit zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Před ukončením zaměstnání se proto vyplatí mít rezervu na několik měsíců odvodů.

Při nástupu do zaměstnání vedle podnikání se vyplatí znát pravidla zkušební doby, protože sjednat ji lze nejpozději v den nástupu do práce.

Mohlo by vás zajímat

Aktualizováno k červnu, kdy byl text naposledy ověřen.

Text má informativní charakter a nenahrazuje právní ani daňové poradenství. V konkrétní situaci se poraďte s účetním, daňovým poradcem nebo právníkem.

Zdroje: zákoník práce (výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele), zákon o důchodovém pojištění a zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (vedlejší samostatná výdělečná činnost), živnostenský zákon. Konkrétní rozhodné částky, limity a sazby se do textu nedostaly, protože se každoročně mění.