Přibírání v těhotenství: kolik je normální podle týdne
Přibírání v těhotenství se v Česku nehodnotí podle tabulky, ale při každé prenatální kontrole spolu s krevním tlakem a rozborem moči. Číselná doporučení podle indexu tělesné hmotnosti, která koluje po internetu, pocházejí z americké odborné zprávy a české instituce je v číselné podobě nepřebírají. Text vysvětluje, odkud čísla pocházejí, z čeho se nabraná hmotnost vlastně skládá a proč je sledování vývoje důležitější než jedno číslo na váze.
Ve zkratce
- Doporučená rozmezí přírůstku se odvíjejí od hmotnosti před otěhotněním, ne od hmotnosti aktuální.
- Tabulka pochází z americké odborné zprávy z roku dva tisíce devět, česká oficiální obdoba neexistuje.
- Plod, placenta a plodová voda tvoří jen zhruba třetinu celkového přírůstku.
- V prvním trimestru se přibírá málo, většina hmotnosti přibývá až v druhé polovině.
- Jíst za dva není potřeba, upozorňuje na to i český zdravotnický portál.
- Rychlý vzestup hmotnosti spolu s otoky a bolestí hlavy patří k lékaři bez čekání.
Odkud se berou čísla
Rozmezí, která se objevují ve všech přehledech, vydala v roce dva tisíce devět americká Institute of Medicine společně s národní výzkumnou radou jako revizi starších doporučení. Rozděluje ženy do čtyř kategorií podle indexu tělesné hmotnosti před otěhotněním a je záměrně nezávislé na věku, počtu předchozích porodů, kouření i etnicitě.
Pro jednočetné těhotenství uvádí u podváhy rozmezí zhruba dvanáct a půl až osmnáct kilogramů, u normální hmotnosti jedenáct a půl až šestnáct, u nadváhy sedm až jedenáct a půl a u obezity pět až devět kilogramů. Britská veřejná zdravotní služba k tomu doplňuje pozorování napříč populací, tedy že většina žen přibere zhruba deset až dvanáct a půl kilogramu, což je jiný typ údaje: popisuje realitu, ne cíl.
Českou tabulku nehledejte
Tohle je zjištění, které stojí za to říct otevřeně. Národní zdravotnický informační portál ani materiály Státního zdravotního ústavu a České gynekologické a porodnické společnosti žádnou číselnou tabulku přírůstku podle indexu tělesné hmotnosti nepublikují. Článek o stravování v těhotenství, na kterém se obě instituce podílely, se zaměřuje na kvalitu stravy, ne na kilogramy.
Neznamená to, že by se hmotnost nesledovala, právě naopak. Sleduje se při každé kontrole, ale jako jeden údaj vedle tlaku, pulsu a moči, a vyhodnocuje ho lékař nebo porodní asistentka. To je podstatný rozdíl proti představě, že si žena doma porovná číslo s tabulkou a něco z toho vyvodí.
Jak se přírůstek rozkládá v čase
V prvním trimestru je přírůstek malý, americká zpráva počítá zhruba s půl kilogramem až dvěma kilogramy za celé tři měsíce. Řada žen v tomhle období nepřibere nic nebo dokonce zhubne kvůli nevolnostem, což je běžné. Souvislostem kolem ranních nevolností se věnuje starší text o tom, co všechno může být příčinou ranních nevolností.
Většina hmotnosti přibývá až po dvacátém týdnu. Průměrné týdenní tempo ve druhém a třetím trimestru se podle téže zprávy liší podle výchozí kategorie a pohybuje se zhruba mezi dvěma a pěti desetinami kilogramu týdně. Český portál pracuje v polovině těhotenství s orientačním tempem kolem půl kilogramu za týden.
Kontroly jsou do zhruba třicátého čtvrtého týdne po čtyřech až šesti týdnech, pak po jednom až dvou týdnech a v závěru nejméně dvakrát týdně. Frekvence roste právě proto, aby se změny zachytily v čase.
Z čeho se nabraná hmotnost skládá
Tohle bývá největší překvapení. U modelového přírůstku dvanáct a půl kilogramu připadá na plod zhruba dva a půl kilogramu, na placentu něco přes půl kilogramu a na plodovou vodu necelý kilogram. Samotné produkty početí tedy tvoří jen asi pětatřicet procent celkového přírůstku.
Zbytek jsou tkáně a tekutiny matky. Zvětšená děloha, prsní tkáň, zvýšený objem krve a mimobuněčná tekutina. Objem krve se v těhotenství zvyšuje přibližně o jeden a půl litru a množství červených krvinek zhruba o třetinu, což vysvětluje takzvanou fyziologickou anémii těhotných, tedy stav, kdy se krev naředí. Na co si dát pozor u skutečného nedostatku, popisuje text o tom, jak se projevuje nedostatek železa.
U žen s celkovými otoky může podíl mimobuněčné tekutiny narůst z necelého jednoho a půl kilogramu na skoro pět. To je zároveň důvod, proč se rychlý vzestup hmotnosti bere vážně: může jít o zadrženou vodu, ne o tuk.
Jíst za dva se nemá
Rozšířený omyl, který český zdravotnický portál pojmenovává přímo. Uvádí, že těhotná potřebuje energii navíc pro vyvíjející se dítě, ale rozhodně to neznamená zdvojnásobit celkový denní příjem. Státní zdravotní ústav k tématu vydal samostatný leták s názvem, který to shrnuje jako nejím za dva, ale pro dva.
Britská veřejná zdravotní služba formuluje totéž a dodává, že to platí i při čekání dvojčat nebo trojčat. Americký národní institut vede stejnou představu přímo v seznamu těhotenských mýtů. Konkrétní číslo energie navíc se ale mezi institucemi liší, takže ho tu záměrně neuvádíme jako jedno platné.
Důraz je jinde: na kvalitě stravy. Přejídání může podle českého portálu vést ke zbytečně vysokému nárůstu hmotnosti, zvýšenému tlaku, otokům, těhotenské cukrovce, vyššímu riziku císařského řezu a k obezitě u dítěte.
Když je přírůstek nízký nebo vysoký
U vysokého přírůstku uvádějí zdroje vyšší riziko vysokého krevního tlaku, těhotenské cukrovky a preeklampsie. Nadměrný hmotnostní přírůstek matky vede český portál mezi rizikovými faktory těhotenské cukrovky vedle obezity před otěhotněním a vysokého tlaku.
U nízkého přírůstku se uvádí vyšší riziko předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti dítěte. Britská zdravotní služba k tomu ale připojuje důležitou výhradu: některé přirozeně štíhlé ženy zůstávají štíhlé i v těhotenství a rodí zdravé děti. Číslo samo tedy nerozhoduje.
Na čem se zdroje shodují bez výhrad, je varování před dietou. Hubnutí v těhotenství může podle britské zdravotní služby poškodit plod, namístě je zdravé stravování, ne omezování.
Vícečetné těhotenství
Americká zpráva vydala pro dvojčata jen prozatímní doporučení, protože dat bylo málo, a pro ženy s podváhou žádné neuvádí vůbec. Rozmezí jsou u dvojčat výrazně vyšší než u jednoho plodu. Český portál k vícečetnému těhotenství uvádí, že je spojeno s více riziky, zejména se zkrácením délky těhotenství, a že rozsah i frekvenci kontrol určuje lékař individuálně.
Šest věcí, které váhu v těhotenství ovlivňují víc, než se čeká
- Zvýšený objem krve, který sám o sobě představuje kolem půldruhého litru.
- Zadržená mimobuněčná tekutina, jejíž podíl při otocích výrazně roste.
- Zvětšená děloha a prsní tkáň.
- Nevolnosti v prvním trimestru, kvůli kterým řada žen zpočátku nepřibere nic.
- Hmotnost před otěhotněním, od které se celé doporučené rozmezí odvíjí.
- Počet plodů, u kterého platí zcela jiná rozmezí.
Kdy vyhledat lékaře
Hmotnost se měří při každé prenatální kontrole spolu s tlakem, pulsem a vyšetřením moči právě proto, aby se hodnotila v souvislostech. Otázka vlastního přírůstku tedy patří na kontrolu, ne do vyhledávače.
Bez čekání na další kontrolu je namístě ozvat se, pokud se objeví náhlý vzestup hmotnosti spolu s otoky obličeje nebo rukou, bolestí hlavy, poruchami vidění nebo bolestí v nadbřišku. Jde o obraz, který zdroje spojují s preeklampsií, tedy s těhotenskou komplikací provázenou vysokým tlakem, otoky a bílkovinou v moči. Obvykle začíná po dvacátém týdnu a neléčená může přejít v život ohrožující stav. Domácí měření tlaku kontrolu nenahrazuje, ale jak si vybrat spolehlivý přístroj, rozebírá text o tom, jak vybrat tlakoměr.
Rovněž bez odkladu při opakovaném zvracení, kdy žena neudrží jídlo ani tekutiny, nebo při hubnutí. Nadměrné zvracení v těhotenství je samostatný stav, který nezřídka vyžaduje nemocniční léčbu, a projevuje se úbytkem hmotnosti a dehydratací.
Časté dotazy
Kolik kilo je normální přibrat v těhotenství?
Záleží na hmotnosti před otěhotněním. Americká odborná zpráva uvádí u normální hmotnosti zhruba jedenáct a půl až šestnáct kilogramů, u nadváhy sedm až jedenáct a půl a u obezity pět až devět. Česká oficiální číselná tabulka neexistuje, hmotnost se u nás hodnotí při každé kontrole v kontextu tlaku a moči.
Kdy se v těhotenství přibírá nejvíc?
Až v druhé polovině. V prvním trimestru se podle americké zprávy počítá zhruba s půl kilogramem až dvěma kilogramy za celé tři měsíce a řada žen kvůli nevolnostem nepřibere nic. Většina hmotnosti přibývá po dvacátém týdnu, orientačně kolem půl kilogramu týdně.
Z čeho se skládá váha, kterou v těhotenství naberu?
Plod, placenta a plodová voda tvoří jen zhruba pětatřicet procent přírůstku. Zbytek jsou tkáně a tekutiny matky: zvětšená děloha, prsní tkáň, zvýšený objem krve a mimobuněčná tekutina, jejíž podíl při otocích výrazně roste.
Musím v těhotenství jíst za dva?
Ne. Český zdravotnický portál i britská veřejná zdravotní služba to shodně vyvracejí. Energie navíc je potřeba, ale zdvojnásobit denní příjem se nemá, a platí to i při čekání dvojčat. Důležitější je kvalita stravy než množství.
Co když přibírám málo nebo hubnu?
Nízký přírůstek se spojuje s vyšším rizikem předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti, ale britská zdravotní služba upozorňuje, že některé přirozeně štíhlé ženy zůstávají štíhlé i v těhotenství a rodí zdravé děti. Hubnutí a diety se v těhotenství nedoporučují, patří to na kontrolu k lékaři.
Kdy jsou rychlé přibývání a otoky důvod ozvat se lékaři?
Když se náhlý vzestup hmotnosti pojí s otoky obličeje nebo rukou, bolestí hlavy, poruchami vidění nebo bolestí v nadbřišku. Jde o obraz spojovaný s preeklampsií, která se obvykle objevuje po dvacátém týdnu a neléčená může přejít v život ohrožující stav.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k červenci, kdy byl text naposledy ověřen podle Národního zdravotnického informačního portálu a podle americké odborné zprávy o hmotnostním přírůstku v těhotenství.
Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Neobsahuje doporučení k léčbě. Průběh těhotenství vždy vyhodnocuje lékař nebo porodní asistentka.
Zdroje: Národní zdravotnický informační portál Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky, jehož články k těhotenství vytvořily Státní zdravotní ústav a Česká gynekologická a porodnická společnost, publikace Státního zdravotního ústavu k výživě v těhotenství, zpráva americké Institute of Medicine a národní výzkumné rady o hmotnostním přírůstku v těhotenství a materiály britské veřejné zdravotní služby a amerického národního institutu pro zdraví dítěte. Číselná rozmezí přírůstku a rozklad hmotnosti pocházejí ze zahraničních institucí, protože české instituce je v číselné podobě nevydávají. Do textu se záměrně nedostalo konkrétní číslo energie navíc, protože se instituce v jeho výši rozcházejí, ani kritérium rychlého přírůstku v kilogramech za týden, protože se ho z oficiálních zdrojů nepodařilo doložit.
