Registry dlužníků: které existují a jak zjistit svůj záznam

Registry dlužníků nejsou jeden seznam, ale několik oddělených databází s různými provozovateli, různým obsahem a různě dlouhou pamětí. Neexistuje mezi nimi propojení ani jedno místo, kde by člověk viděl všechno najednou. Dobrá zpráva je, že ke svým údajům se ve většině z nich dostanete bezplatně, protože právo na přístup k osobním údajům placený výpis nevyžaduje. Text vysvětluje, který registr o vás co vede, jak dlouho a jak si výpis vyžádat.

Ve zkratce

  • Hlavní registry jsou čtyři a každý provozuje někdo jiný, vzájemně propojené nejsou.
  • Registr vedený centrální bankou eviduje jen podnikatele a firmy, běžné občany vůbec ne.
  • Bankovní a nebankovní registr vedou i pozitivní historii, tedy řádné splácení, ne jen prodlení.
  • Záznam po splacení nemizí hned, zůstává roky podle pravidel konkrétního registru.
  • K vlastním údajům máte podle pravidel o ochraně osobních údajů nárok na bezplatnou kopii.
  • Chybu v záznamu neopravuje registr, ale ten, kdo údaj do registru poslal.

Čtyři registry a čím se liší

Než začnete cokoli zjišťovat, je potřeba vědět, kde vůbec můžete být vedeni. Rozdělení není intuitivní.

Centrální registr úvěrů

Provozuje ho Česká národní banka na základě zákona o bankách. Přispívají do něj povinně všechny banky a pobočky zahraničních bank působící v Česku a čerpat z něj mohou jen banky a subjekty určené zákonem. Nebankovní společnosti ani leasingové firmy do něj přístup nemají.

Zásadní je, koho eviduje. Jsou to výhradně podnikající fyzické osoby a právnické osoby. Úvěrové závazky občanů, kteří nepodnikají, v něm nejsou vůbec, tedy ani spotřebitelské úvěry, ani hypotéky, ani ručitelské závazky. Kdo je zaměstnanec, v tomhle registru prostě není.

Bankovní registr klientských informací

Tenhle naopak eviduje občany a je to místo, kam banky posílají to, co do registru centrální banky nepatří. Provozuje ho samostatná společnost a přispívají do něj členské banky a stavební spořitelny.

Podstatný rozdíl proti obecné představě: registr vede pozitivní i negativní informace. Řádné a včasné splácení se v něm projeví jako doklad spolehlivosti, ne jen prodlení jako černý puntík. Kdo nikdy nic neplatil na splátky, nemá čistý štít, ale prázdnou historii, což je při posuzování žádosti něco jiného.

Nebankovní registr klientských informací

Funguje na stejném principu, ale plní ho nebankovní finanční instituce, tedy splátkové a leasingové společnosti. Eviduje fyzické osoby i firmy a stejně jako bankovní registr obsahuje pozitivní i negativní záznamy.

Jednu věc vede navíc: zamítnuté žádosti o úvěr. Ty v něm zůstávají po omezenou dobu a jsou důvodem, proč se nevyplácí obcházet poskytovatele jednoho po druhém. Série zamítnutí je sama o sobě signál.

Sdružení SOLUS

Zájmové sdružení právnických osob, jehož členy nejsou jen finanční instituce, ale i firmy z jiných odvětví, například z telekomunikací a energetiky. Právě proto se do něj lze dostat i bez jediného úvěru, třeba kvůli neuhrazeným fakturám za služby.

Sdružení provozuje několik oddělených registrů. Registr fyzických osob a registr podnikatelů jsou v jádru negativní, evidují prodlení. Pozitivní historie je vedená zvlášť ve vlastním registru, takže obojí není dohromady jako u bankovních registrů. Záznam o prodlení může vzniknout i z nezaplacené faktury, u které běží úrok z prodlení.

Jak dlouho záznam zůstává

Tohle je nejčastější zdroj rozčarování. Splacení dluhu záznam nesmaže, jen spustí lhůtu.

V registru centrální banky se údaje archivují zhruba pět let po splacení pohledávky. V bankovním i nebankovním registru se informace uchovávají po dobu trvání smlouvy a další čtyři roky po jejím ukončení, zamítnuté žádosti v nebankovním registru výrazně kratší dobu.

U sdružení SOLUS se lhůta počítá jinak, totiž od skončení prodlení, a trvá tři roky. Výjimkou jsou dluhy ze služeb elektronických komunikací a z dodávek energií, kde je lhůta kratší. Pozitivní záznamy mají vlastní pravidla a i tam, kde ke smlouvě nakonec nedošlo, zůstává stopa po jednání o ní.

Praktický důsledek: kdo plánuje větší úvěr, měl by si svou historii zjistit s předstihem, ne týden před podáním žádosti. Odstranit lze jen chybu, ne pravdivý záznam.

Jak si vyžádat výpis

Existují dvě cesty a liší se cenou i rychlostí.

Bezplatná cesta přes ochranu osobních údajů

Evropská pravidla dávají každému právo získat od správce potvrzení, zda jsou jeho údaje zpracovávány, a kopii těch údajů. První kopie je bezplatná a poplatek lze účtovat až za další. Vyřídit se má bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce, u složitých nebo početných žádostí se lhůta může prodloužit.

Provozovatelé bankovního, nebankovního registru i sdružení SOLUS tuhle cestu nabízejí a výslovně uvádějí, že běžné žádosti vyřizují bezplatně. Poplatek si vyhrazují jen u zjevně nedůvodných nebo opakovaných požadavků. Placený výpis je tedy komerční nadstavba, která nabízí rychlost a pohodlí, ne jediná možnost.

Kde přesně žádat

Bankovní a nebankovní registr obsluhuje totéž klientské centrum, takže o obě sady údajů se žádá na jednom místě, a to online s ověřením totožnosti, datovou schránkou, e-mailem s elektronickým podpisem nebo poštou. Sdružení SOLUS má vlastní samostatný kanál s formulářem na svém webu.

Registr centrální banky stojí stranou. Výpis z něj je zpoplatněný podle zákona, žádost vyžaduje úředně ověřený podpis a podává se datovou schránkou, poštou nebo osobně. Lhůta na vyřízení je třicet dnů od okamžiku, kdy je žádost úplná a platba připsaná. Žádat může jen sám dotčený, u firem statutární orgán. Připomínám ale, že tenhle registr se týká jen podnikatelů a firem, takže většina lidí ho řešit nemusí. Kdo podniká, najde souvislosti v textu o tom, co obnáší podnikání jako OSVČ krok za krokem.

Když je záznam špatně

Registr je jen databáze, obsah do ní posílá ten, kdo s vámi měl smlouvu. Reklamaci věcného obsahu proto neuplatňujete u registru, ale přímo u instituce, která údaj předala. Ta záznam opraví nebo smaže jen tehdy, pokud byla data odeslána chybně.

Právo na opravu nepřesných údajů plyne z pravidel o ochraně osobních údajů a provozovatelé registrů mají pověřence, na kterého se lze obrátit. Když správce nereaguje nebo opravu odmítne, je dalším krokem stížnost u dozorového úřadu pro ochranu osobních údajů.

Co registry nejsou

Dvě databáze se s registry dlužníků pravidelně pletou, a přitom fungují úplně jinak.

Centrální evidence účtů

Vede ji rovněž centrální banka, ale pro potřeby státu. Obsahuje informace o tom, kde má člověk účet nebo bezpečnostní schránku, nikoli o tom, kolik na účtu má nebo co dluží. Stavy ani pohyby v ní nejsou. Nahlížet do ní mohou jen zákonem určené orgány, nikoli banky posuzující žádost o úvěr, a nemůže do ní ani sám občan. Podrobněji to rozebírá text o tom, co obsahuje centrální evidence účtů.

Insolvenční rejstřík

Na rozdíl od registrů je veřejně přístupný komukoli a vyhledávat v něm lze podle jména i data narození. Vedou ho soudy a obsahuje probíhající i skončená insolvenční řízení. Údaje se po uplynutí zákonné lhůty od skončení řízení znepřístupňují.

Šest věcí, které se o registrech tvrdí a nejsou pravda

  1. Že existuje jeden centrální seznam dlužníků. Registry jsou oddělené a nepropojené.
  2. Že splacení dluhu záznam okamžitě smaže. Splacení jen spouští lhůtu, která trvá roky.
  3. Že registry vedou jen negativní záznamy. Bankovní i nebankovní registr vedou i řádné splácení.
  4. Že se do registru dostanete jen kvůli půjčce. U sdružení stačí neuhrazené faktury za služby.
  5. Že je výpis vždycky placený. U tří ze čtyř existuje bezplatná cesta přes ochranu osobních údajů.
  6. Že lze zaplatit za vymazání záznamu. Odstranit lze jen chybu, ne pravdivý údaj.

Časté dotazy

Kolik registrů dlužníků v Česku existuje?

Hlavní jsou čtyři: centrální registr úvěrů vedený Českou národní bankou, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací a registry sdružení SOLUS. Každý provozuje někdo jiný a vzájemně propojené nejsou, takže neexistuje jedno místo, kde byste viděli všechno najednou.

Jsem v registru centrální banky, když mám hypotéku?

Pokud nepodnikáte, tak ne. Tenhle registr eviduje výhradně podnikající fyzické osoby a právnické osoby. Úvěrové závazky občanů, kteří nepodnikají, v něm nejsou vůbec, tedy ani spotřebitelské úvěry, ani hypotéky, ani ručitelské závazky. Ty jsou vedené v bankovním registru klientských informací.

Jak dlouho zůstane záznam po splacení dluhu?

Roky, splacení ho nesmaže. V bankovním i nebankovním registru se údaje uchovávají po dobu trvání smlouvy a další čtyři roky po jejím ukončení. U sdružení SOLUS se lhůta počítá od skončení prodlení a trvá tři roky, u dluhů za elektronické komunikace a energie kratší dobu.

Musím za výpis platit?

U bankovního a nebankovního registru a u sdružení SOLUS ne. Podle pravidel o ochraně osobních údajů máte nárok na bezplatnou kopii svých údajů a provozovatelé uvádějí, že běžné žádosti vyřizují zdarma. Placený výpis je rychlejší nadstavba. Výpis z registru vedeného centrální bankou je zpoplatněný podle zákona.

Jak dlouho trvá, než výpis dostanu?

U žádostí podle pravidel o ochraně osobních údajů bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce, přičemž u složitých nebo početných žádostí se lhůta může prodloužit. U registru vedeného centrální bankou je lhůta třicet dnů od okamžiku, kdy je žádost úplná a platba připsaná.

Co dělat, když je v registru chyba?

Obrátit se na instituci, která údaj do registru poslala, ne na registr samotný. Ta záznam opraví nebo smaže, pokud byla data odeslána chybně. Provozovatelé registrů mají pověřence pro ochranu osobních údajů. Když správce nereaguje nebo opravu odmítne, dalším krokem je stížnost u dozorového úřadu pro ochranu osobních údajů.

Mohlo by vás zajímat

Aktualizováno k červnu, kdy byl text naposledy ověřen podle informací provozovatelů jednotlivých registrů, materiálů České národní banky a pravidel o ochraně osobních údajů.

Text má informativní charakter a nejde o právní ani finanční poradenství. Konkrétní situaci konzultujte s odborníkem, který zná všechny okolnosti.

Zdroje: Česká národní banka, informace k centrálnímu registru úvěrů, k výpisům z něj a k centrální evidenci účtů. Provozovatelé bankovního a nebankovního registru klientských informací, informace o obsahu registrů, době uchování a uplatnění práv. Sdružení SOLUS, zásady ochrany soukromí a přístup k osobním údajům. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů v částech o právu na přístup, na opravu a o lhůtách. Insolvenční rejstřík Ministerstva spravedlnosti. Do textu se nedostaly ceny výpisů ani počty členských společností, protože se mění. Text neuvádí výčet registrů jako úplný, doložené jsou čtyři hlavní.

Libor Výborný

Libor Výborný

Libor Výborný je šéfredaktorem Walles.cz. Sleduje trendy v byznysu, financích a technologiích. Přináší jasné analýzy a tipy pro úspěšný moderní život.