Světla a viditelnost: kdy svítit a kdy mlhovky

Světla za jízdy musí mít motorové vozidlo rozsvícená pořád, ne jen v zimě nebo za tmy. Zákon žádá obrysová a potkávací světla, nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vozidlo vybaveno. Nejčastější chyby se přitom netýkají zapomenutého rozsvícení, ale mlhovek a dálkových světel, u kterých pravidla znějí přesně opačně, než jak se běžně používají.

Ve zkratce

• Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla, nebo světla pro denní svícení.
• Za snížené viditelnosti nestačí denní svícení, musí svítit obrysová a potkávací nebo dálková světla.
• Přední mlhovky se smí užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště.
• Zadní mlhovku musíte za mlhy, sněžení nebo hustého deště naopak užít vždy.
• Činná plocha světel nesmí být zakrytá ani nadměrně znečištěná.
• Snížená viditelnost není jen tma, patří sem i mlha, hustý déšť a tunel.

Co znamená svítit za jízdy

Základní pravidlo zní, že motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla, nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního předpisu.

Denní svítilny tedy základní povinnost splňují, ale jen tu základní. Jsou konstruované na to, aby vozidlo bylo vidět zepředu za dobrého denního světla. Nesvítí dozadu a neosvětlují vozovku.

Právě z toho vzniká nejčastější situace, kdy řidič jede formálně podle předpisu a přesto nebezpečně. Auto s automatickými světly zůstane v denním režimu i v hustém dešti nebo v soumraku, protože senzor jasu tuhle situaci vyhodnotí jako dostatečně světlou.

Snížená viditelnost je širší pojem, než se čeká

Zákon ji definuje jako situaci, kdy účastníci provozu dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci. Jako příklady uvádí dobu od soumraku do svítání, mlhu, sněžení, hustý déšť a tunel.

Není to tedy jen tma. Hustý déšť v poledne je snížená viditelnost stejně jako noc, a tunel jí je i za slunečného dne.

Za snížené viditelnosti musí mít vozidlo za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací nebo dálková světla. Denní svícení tady nestačí a je to přesně ten okamžik, kdy se vyplatí přepnout světla z automatiky na ruční ovládání.

Dálková světla a kdy se nesmí

Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena. Nesmí je užít ani tehdy, mohl-li by být oslněn řidič protijedoucího vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu.

Výčet je přitom širší, než se obvykle uvádí. Patří do něj i strojvedoucí vlaku, řidič jiného drážního vozidla a řidič plavidla. Silnice vedoucí podél trati nebo přehrady tedy vyžaduje stejnou ohleduplnost jako protijedoucí auto.

Zvláštní pravidlo platí u železničního přejezdu. Při zastavení vozidla před přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru.

Mlhovky: přední ano, zadní musí

Tohle je místo, kde se pravidla nejčastěji obracejí naruby. U předních a zadních mlhových světel totiž zákon říká něco jiného.

Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Je to tedy povolení omezené na konkrétní podmínky, ne volba pro zlepšení vzhledu vozu.

Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy. Tady nejde o možnost, ale o povinnost. Zadní mlhovka je jediné světlo, které je v husté mlze vidět na dostatečnou vzdálenost, a její nepoužití je právě to, co vede k nájezdům zezadu.

Druhá strana téže mince je nechat zadní mlhovku svítit po rozpuštění mlhy. Za normální viditelnosti oslňuje vozidlo za vámi natolik, že řidič ztrácí přehled o vzdálenosti.

Zakrytá a znečištěná světla

Krátké ustanovení, na které se zapomíná: činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna.

Zimní silniční sůl a jarní bláto sníží svítivost výrazně dřív, než si toho řidič všimne, protože oči si na postupné zhoršování zvyknou. Praktické pravidlo je otřít světla při každém tankování, což zabere pár vteřin.

Do stejné kategorie patří nosič kol nebo náklad, který zakryje zadní svítilny. V takovém případě je potřeba zopakovat osvětlení na nosiči.

Stojící vozidlo za snížené viditelnosti

Pravidla se nevztahují jen na jízdu. Vozidlo stojící za snížené viditelnosti v obci na místě, kde tvoří překážku provozu, nebo na pozemní komunikaci mimo obec, musí mít rozsvícena alespoň na straně přivrácené ke středu komunikace obrysová nebo parkovací světla.

Alternativou je osvětlení na téže straně alespoň jedním bílým neoslňujícím světlem viditelným zpředu i zezadu. Na parkovišti tahle povinnost neplatí.

Souvisejícím tématem je označení místa při poruše nebo nehodě, které rozebírá text o tom, co dělat, když se stane dopravní nehoda.

Když se vleče

Vlečení má vlastní pravidla, ve kterých hraje viditelnost hlavní roli. Při vlečení se smí jet rychlostí nejvýše 60 km v hodině.

Na laně se smí vléci jen vozidlo, které má bez závad řízení a účinné brzdy. Na tyči stačí bez závad řízení, ale pokud vlečené vozidlo účinné brzdy nemá, nesmí být jeho okamžitá hmotnost vyšší než okamžitá hmotnost vlečného vozidla.

Vzdálenost mezi vozidly nesmí být větší než šest metrů. U lana nesmí být menší než dva a půl metru, u tyče než jeden metr. Spojnice musí být zřetelně označena, tyč příčnými červenými a bílými pruhy širokými 75 milimetrů, lano červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 300 krát 300 milimetrů.

Co si projít, než přijde podzim

Většina závad na osvětlení se dá odhalit za pár minut a bez nářadí. Stačí k tomu zeď garáže nebo pomoc druhého člověka.

Šest bodů kontroly osvětlení

1. Postavte vozidlo čelem ke zdi a projděte tlumená, dálková a obrysová světla.
2. Nechte si zkontrolovat brzdová světla, včetně třetího uprostřed.
3. Ověřte couvací světla a osvětlení registrační značky, ta se přehlížejí nejčastěji.
4. Vyzkoušejte přední i zadní mlhovku, ať víte, kterým ovladačem se zapínají.
5. Otřete rozptylky, u zažloutlých plastů zvažte renovaci, protože rozptylují světlo do stran.
6. Zkontrolujte sklon světlometů, hlavně po zásahu do zavěšení nebo po jízdě s těžkým nákladem.

Časté otázky

Musí se svítit celý rok?

Ano. Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla, nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno. Povinnost není vázaná na roční období ani na denní dobu.

Stačí denní svícení za deště?

Nestačí. Hustý déšť je podle zákona snížená viditelnost a za ní musí mít vozidlo rozsvícena obrysová a potkávací nebo dálková světla. Denní svítilny navíc nesvítí dozadu, takže vás vozidlo jedoucí za vámi nevidí.

Kdy smím rozsvítit přední mlhovky?

Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Mimo tyto podmínky je jejich použití porušením pravidel, protože oslňují ostatní.

Musím používat zadní mlhovku?

Za mlhy, sněžení nebo hustého deště ano, tady zákon ukládá povinnost, ne možnost. Jakmile se viditelnost zlepší, je naopak potřeba ji zhasnout, protože oslňuje vozidlo jedoucí za vámi.

Co je snížená viditelnost?

Situace, kdy účastníci provozu dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na komunikaci. Zákon jako příklady uvádí dobu od soumraku do svítání, mlhu, sněžení, hustý déšť a tunel. Není to tedy jen tma.

Vadí špinavá světla?

Ano, zákon výslovně říká, že činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna. Totéž platí pro zadní svítilny zakryté nosičem kol nebo nákladem, kde je nutné osvětlení na nosiči zopakovat.

Mohlo by vás zajímat

• Technická prohlídka: lhůty a stupně závad
• Povinná výbava vozidla: co musíte vozit
• Dopravní nehoda: co dělat na místě
• Autobaterie: jak poznat, že končí
• Co u auta řešit a v jakém pořadí

Aktualizováno k srpnu, kdy byl text naposledy ověřen proti platnému znění zákona.

Zdroje: zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, § 2 (definice snížené viditelnosti), § 32 (osvětlení vozidla, dálková světla, mlhová světla, znečištění), § 33 (stojící vozidlo za snížené viditelnosti), § 34 (vlečení motorových vozidel). Konkrétní výše pokut se do textu nedostala, protože se odvíjí od způsobu projednání.