Počasí na Tenerife po měsících: proč sever a jih nejsou totéž
Počasí na Tenerife nerozhoduje teplotou, ale tím, na které straně ostrova zrovna stojíte. Sever má skoro čtyřnásobek srážek jižního pobřeží a v hlavní sezoně je nad ním nejhustší oblačnost roku. Za všechno může pasátní inverze, tedy vrstva, kterou silnice na Teide protíná. Text shrnuje, jak to funguje a kdy jet kam.
Ve zkratce
- Sever má skoro čtyřnásobek srážek jižního pobřeží a víc než čtyřnásobek deštivých dnů.
- Inverze je nejnižší a nejsilnější v létě, ne v zimě.
- Nejvyšší polohy nejsou nejdeštivější, vrchol je sušší než severní svah.
- Nad inverzí svítí slunce víc než na pobřeží, a to i v zimě.
- Saharský prach přichází v létě nad inverzí, lidí se dotkne až v zimě.
- Roční rozdíl teplot na pobřeží je jen kolem sedmi stupňů.
Tři věci, které dělají klima
První je sestupné proudění subtropického pásu, které nastoluje trvalou stabilitu. Druhá jsou pasáty od severovýchodu, které vanou prakticky po celý rok. Třetí je relativně chladný oceán pod nimi, protože ostrovy leží v systému Kanárského proudu s výstupnými proudy a s teplotou hladiny nižší, než by odpovídalo zeměpisné šířce.
Když se to spojí, vznikne pasátní inverze. Chladná hladina ochlazuje spodek vzduchového sloupce, sestupný ohřátý vzduch ho shora přiklápí, a mezi nimi se utvoří vrstva, která odděluje vlhkou mořskou vrstvu od suché volné troposféry. Alespoň jedna teplotní inverze se v regionu vyskytuje prakticky každý den v roce.
Skok vlhkosti přes tuhle hranici je v průměru zhruba polovina stupnice relativní vlhkosti a nemá výraznou sezonní změnu. Dvě vzdušné hmoty nad sebou jsou tedy zcela jiné.
Čtvrtým prvkem je orografie. Ostrov staví napříč pasátu horskou překážku vysokou přes tři a půl tisíce metrů, zatímco inverze leží pod dvěma tisíci. Vzduch proto nemůže přes hřeben přejít vlhký: opře se o severní svah, kondenzuje, a na jižní stranu sestupuje už vysušený.
Sever a jih jsou dvě různá místa
Severní svah v poloze kolem šesti set metrů má roční úhrn kolem pěti set dvaceti milimetrů a čtyřiašedesát dnů se srážkami, zatímco jižní letiště kolem sto třiceti milimetrů a jen patnáct dnů. To je skoro čtyřnásobek ve srážkách a víc než čtyřnásobek v počtu deštivých dnů.
Rozdíl je vidět i na slunci. Jihovýchodní pobřeží má roční sumu svitu kolem dvou tisíc devíti set hodin, severní svah kolem dvou tisíc čtyř set, tedy zhruba o pětinu míň, což je rozdíl přes pět set hodin ročně. V prosinci má jihovýchodní pobřeží zhruba o čtvrtinu víc slunce než sever.
V zimě se propast prohlubuje. Od listopadu do března má severní svah kolem osmdesáti milimetrů měsíčně a sedm až devět deštivých dnů, zatímco jih patnáct až třicet milimetrů a méně než čtyři dny. Rozdíl je v té části roku zhruba trojnásobný až pětinásobný.
Kdy je moře oblaků nejníž
Tohle jde proti intuici. Inverze je nejnižší a zároveň nejmocnější v létě: mezi červencem a srpnem leží zhruba mezi osmi sty a čtrnácti sty metry a je v průměru přes pět set metrů silná. Od října do ledna se naopak zvedá ke čtrnácti až osmnácti stovkám metrů a ztenčuje se zhruba na dvě třetiny.
Zároveň je v červenci nejčastější, vyskytuje se zhruba v devíti dnech z deseti, zatímco v březnu jen zhruba ve dvou třetinách dnů. Severní svah je proto nejzamračenější právě v hlavní sezoně.
Pro návštěvníka z toho plyne praktický závěr: silnice na Teide tu vrstvu protíná a nad ní je jiné počasí. Nad inverzí svítí slunce víc než na pobřeží i v zimě, v lednu tam připadá kolem dvou set dvaceti hodin svitu proti sto padesáti na severním svahu.
Výš neznamená deštivěji
Srážky s výškou nejprve rostou, ale nad inverzí zase klesají. Severní svah v šesti stech metrech má kolem pěti set dvaceti milimetrů, zatímco vrcholová stanice ve dvou tisících třech stech metrech jen kolem tří set devadesáti. Vrchol ostrova je tedy sušší než jeho severní svah v poloviční výšce.
Teplotní úbytek s výškou vychází zhruba na pět stupňů na tisíc metrů. Vrcholová stanice má v lednu průměr kolem čtyř stupňů a průměrná minima kolem jednoho, takže mráz je u země v zimě běžný. V nejteplejším měsíci je nahoře zhruba tak teplo jako na pobřeží v prosinci.
Správa národního parku k tomu doporučuje horskou obuv a teplé oblečení, i když je dole horko, protože podmínky ve vysokých horách se mohou rychle změnit, dále sluneční brýle, pokrývku hlavy a opakované nanášení ochranného krému, protože sluneční záření je ve výškách intenzivní. Upozorňuje také, že výstup na vrchol může být kvůli nedostatku kyslíku nebezpečný zejména pro lidi s onemocněním srdce nebo plic, že v některých obdobích pokrývá části parku led a sníh a že je namístě nechodit sám a držet se značených tras.
Prach, který se vás většinou netýká
Tohle je nejpřekvapivější zjištění celého textu. Vzdušné hmoty z afrického sektoru mají maximum mezi červencem a zářím, ale přicházejí ve spodní a střední volné troposféře, tedy nad inverzí. Do mořské vrstvy u pobřeží se dostávají prakticky jen v zimě, a to méně často.
Letní saharský prach tedy z velké části letí nad hlavami turistů, ne mezi nimi. Zimní vpády naopak jdou přízemní vrstvou a lidí se dotýkají. Výzkum vedený atmosférickou observatoří přitom v posledních letech pozoruje prudký nárůst zimních prachových vpádů nad západním Středomořím, spojený s odříznutými tlakovými nížemi a blokujícím prouděním.
Španělská meteorologická agentura provozuje systém výstrah se čtyřmi úrovněmi, tedy zelenou, žlutou, oranžovou a červenou, přičemž prahové hodnoty jsou stanovené zvlášť pro každý ostrov.
Šest věcí, které o tenerifském počasí neplatí
- Že je na malém ostrově počasí všude stejné, rozdíl je čtyřnásobný.
- Že je v létě nad ostrovem jasno, inverze je tehdy nejnižší a nejhustší.
- Že čím výš, tím víc prší, nad inverzí srážek zase ubývá.
- Že nahoře je zataženo, nad inverzí svítí víc než dole.
- Že letní prach dýcháte, v létě jde nad vámi.
- Že se počasí mění se sezonou, na pobřeží je rozdíl jen kolem sedmi stupňů.
Kdy tedy jet
Prakticky celoročně, protože roční rozdíl teplot je na pobřeží kolem sedmi stupňů a teploty se pohybují zhruba mezi osmnácti a pětadvaceti. Není měsíc, který by byl teplotně nevhodný, takže rozhoduje srážkový a oblačný režim.
Od května do září je na celém ostrově bezsrážkové okno, jižní pobřeží má v těch měsících jednotky milimetrů nebo nulu a svit vrcholí. Nevýhodou je, že právě tehdy je inverze nejčastější a nejnižší, takže sever bude nejzamračenější.
Od listopadu do března platí pravý opak. Sever je mokrý a jih zůstává suchý, takže se v téhle části roku vyplatí bydlet na jihu. Zima je paradoxně nejlepší čas na výjezd nad inverzi, protože ta je vysoko a moře oblaků zůstane pod nohama, jen je nahoře nutná plná zimní výbava.
Duben, květen a říjen jsou kompromis, kdy už nebo ještě není nejmokřejší období a inverze je ve střední poloze. Kdo se rozhoduje mezi kanárskými ostrovy a Madeirou, najde vodítko v textu srovnávajícím Kanáry a Madeiru. Program mimo pláž rozebírá přehled toho, co vidět na Tenerife, včetně povolení na vrchol. Co má krytí obsahovat u vysokohorské turistiky, shrnuje text o tom, jak vybrat cestovní pojištění.
Časté dotazy
Proč je na severu Tenerife jiné počasí než na jihu?
Kvůli pasátní inverzi a orografii. Vlhký vzduch přichází od severovýchodu, opře se o horskou překážku a kondenzuje na severním svahu, zatímco na jižní stranu sestupuje už vysušený. Sever má proto skoro čtyřnásobek srážek jižního pobřeží a víc než čtyřnásobek deštivých dnů.
Kdy je moře oblaků nejníž?
V létě. Mezi červencem a srpnem leží inverzní vrstva zhruba mezi osmi sty a čtrnácti sty metry a je nejmocnější, zatímco od října do ledna se zvedá ke čtrnácti až osmnácti stovkám metrů a ztenčuje se. V červenci je zároveň nejčastější, vyskytuje se zhruba v devíti dnech z deseti.
Prší na vrcholu ostrova nejvíc?
Ne, srážky s výškou nejprve rostou, ale nad inverzí zase klesají. Severní svah v šesti stech metrech má kolem pěti set dvaceti milimetrů ročně, zatímco vrcholová stanice ve dvou tisících třech stech metrech jen kolem tří set devadesáti.
Je nahoře víc zataženo než dole?
Naopak. Nad inverzí svítí slunce víc než na pobřeží, a to i v zimě. V lednu připadá na vrcholovou stanici kolem dvou set dvaceti hodin svitu proti sto padesáti na severním svahu. Nahoře je ale v zimě běžný mráz a led, takže je nutná zimní výbava.
Kdy hrozí saharský prach?
Pro návštěvníka hlavně v zimě. Africké vzdušné hmoty mají sice maximum mezi červencem a zářím, ale přicházejí nad inverzí, takže se pobřeží skoro nedotknou. Do přízemní vrstvy se dostávají prakticky jen v zimě.
Kdy je na Tenerife nejlepší počasí?
Záleží, co hledáte. Od května do září je bezsrážkové okno na celém ostrově, ale sever je tehdy nejzamračenější. Od listopadu do března je sever mokrý a jih zůstává suchý. Roční rozdíl teplot je na pobřeží jen kolem sedmi stupňů, takže rozhoduje srážkový režim, ne teplota.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k srpnu, kdy byl text naposledy ověřen podle klimatických normálů a recenzovaných zdrojů.
Zdroje: klimatické normály španělské státní meteorologické agentury pro čtyři stanice na ostrově, tedy jižní letiště, přístavní město na jihovýchodě, severní letiště a vrcholovou observatoř, odborná práce atmosférické observatoře a univerzity k charakterizaci vzdušných hmot v subtropické oblasti nad Kanárskými ostrovy, ze které pocházejí údaje o výšce, mocnosti a četnosti pasátní inverze a o původu vzdušných hmot, recenzovaná práce k nárůstu saharských prachových vpádů nad západním Středomořím, recenzované práce k systému Kanárského proudu a k jeho výstupným proudům, doporučení pro návštěvníky vydaná španělským ministerstvem pro ekologickou transformaci jako správcem sítě národních parků, a systém výstrah španělské meteorologické agentury. Do textu se záměrně nedostaly tabulky s čísly ani výčty teplot po měsících, protože se čísla píšou slovy a poměry, dále ceny a předpovědi počasí. Nedostaly se do něj měsíční hodnoty teploty moře, konkrétní prahové hodnoty výstrah pro Kanárské ostrovy ani klimatologie horkých vln a lesních požárů na ostrově, protože se je z povolených zdrojů doložit nepodařilo a dostupná čísla o teplotě vody pocházejí jen z komerčních portálů. Ministerstvo zahraničí klimatická rizika u Španělska neuvádí.
