Tlak v pneumatikách: jaký má být a jak ho měřit
Tlak v pneumatikách předepisuje výrobce vozidla, ne výrobce pneumatiky. Číslo vylisované na bočnici, podle kterého se řada řidičů řídí, je konstrukční maximum pneumatiky, a huštění na tuhle hodnotu znamená ve většině případů výrazné přehuštění. Text vysvětluje, kde se správná hodnota hledá, proč je na štítku dvakrát, jak měření ovlivňuje teplota a co znamená rozdíl mezi svítící a blikající kontrolkou.
Ve zkratce
- Správnou hodnotu určuje výrobce vozidla, údaj na bočnici je maximum pneumatiky.
- Hustit na tlak předepsaný výrobcem vozidla je právní povinnost, ne doporučení.
- Dvě sady hodnot na štítku odpovídají různému zatížení vozidla.
- Měří se za studena, tedy před jízdou.
- Trvale svítící kontrolka znamená nízký tlak, blikání přecházející ve svícení poruchu systému.
- Nefunkční systém monitorování tlaku je při technické prohlídce závada.
Kdo hodnotu určuje
Povinnost je formulovaná jednoznačně: pneumatiky musí být řádně nahuštěny na tlak předepsaný výrobcem vozidla a maximální huštění předepsané výrobcem pneumatiky se přitom nesmí překročit. Neurčuje tedy konkrétní číslo, ale říká, čí číslo platí.
Hodnota je na štítku výrobce vozidla, typicky na sloupku nebo hraně dveří u řidiče, případně na vnitřní straně víčka plnicího hrdla paliva, a v návodu k obsluze.
Co je vlastně na bočnici
Mezinárodní předpis pro schvalování pneumatik vyžaduje, aby bylo na bočnici označeno maximální zatížení pneumatiky a tlak, který mu odpovídá. Je to konstrukční a zkušební parametr samotné pneumatiky, ne provozní doporučení pro konkrétní auto.
Výrobce pneumatik to popisuje stejně: číslo na boku je maximální konstrukční limit, nikoli doporučení, a při jeho použití je jízda tvrdá a trakce zhoršená. Tohle je nejrozšířenější omyl celého tématu.
Proč jsou na štítku dvě hodnoty
Protože potřebný tlak roste se zatížením nápravy. Předpis požaduje, aby konstrukce, provedení, rozměry i huštění pneumatik odpovídaly podmínkám provozu, zejména největší povolené hmotnosti vozidla, povolenému zatížení náprav a nejvyšší konstrukční rychlosti.
Jedna sada tedy platí pro běžné, částečné obsazení, druhá pro plně naložené vozidlo, případně pro trvale vyšší rychlost. Kdo jede na dovolenou s plným kufrem a pěti lidmi, má sáhnout po druhé sadě.
Co dělá špatný tlak
U podhuštění je nejlépe doložený vliv na spotřebu. Evropský zákonodárce zavedl povinné systémy monitorování tlaku výslovně s odůvodněním, že snížení emisí oxidu uhličitého z pneumatik se má dosáhnout kombinací pneumatik s nízkým valivým odporem a právě systémů monitorování tlaku.
Výrobce pneumatik dále uvádí zvýšené a nerovnoměrné opotřebení, horší ovladatelnost a riziko prasknutí. Přehuštění naopak zhoršuje trakci, dělá jízdu tvrdší a opotřebovává střed běhounu.
Co v článku záměrně nenajdete, je konkrétní číslo o prodloužení brzdné dráhy při daném podhuštění. Taková čísla kolují, ale z technických a legislativních zdrojů se je doložit nepodařilo. Souvislostem mezi tlakem, opotřebením a životností se věnuje starší text o tom, co ovlivňuje životnost pneumatik.
Jak správně měřit
Vždy za studena, tedy před jízdou, kdy pneumatika nebyla zahřátá provozem. Doporučené hodnoty se ke studenému stavu vztahují.
Teplota totiž hodnotu posouvá znatelně. Podle technické dokumentace výrobce pneumatik stoupne tlak při zvýšení teploty o deset stupňů Celsia zhruba o desetinu baru, přičemž různé materiály uvádějí rozpětí přibližně sedm až čtrnáct setin baru.
Prakticky z toho plynou dvě použitelné metody. Buď se měří opravdu za studena a hustí přesně na hodnotu ze štítku, nebo se měří po dojezdu na čerpací stanici a je potřeba počítat s tím, že naměřená hodnota je vyšší než ta studená. Co nefunguje, je měřit teplé a hustit na štítkovou hodnotu, protože po vychladnutí bude pneumatika podhuštěná.
Zima tlak snižuje
S poklesem venkovní teploty se vzduch v pneumatice smršťuje a tlak klesá. Hodnota nahuštěná v teplé garáži se po vyjetí do mrazu ukáže jako nižší. Není to únik, je to fyzika, a je to důvod, proč se kontrola po prvním ochlazení vyplatí. Souvisí to i s tím, kdy má smysl přezouvat, jak popisuje text o tom, kdy nasadit zimní pneumatiky.
Jak často kontrolovat, se zdroje mírně liší. Výrobce pneumatik doporučuje jednou měsíčně a před delší cestou nebo před jízdou s vyšším nákladem, preventivní materiály Policie České republiky uvádějí optimálně jednou za čtrnáct dní a nejméně jednou měsíčně.
Systém monitorování tlaku
Není to výbava navíc, je povinná. Vozidla kategorie M1, tedy osobní automobily, musí být vybavena přesným systémem monitorování tlaku, který na problém upozorní řidiče uvnitř vozidla. Povinnost platila pro nově schvalované typy od listopadu roku dva tisíce dvanáct a pro nově registrovaná vozidla od listopadu roku dva tisíce čtrnáct.
Původní nařízení bylo od července roku dva tisíce dvacet dva nahrazeno novým nařízením o obecné bezpečnosti vozidel, které požadavek rozšířilo i na další kategorie vozidel včetně užitkových a nákladních.
Kdy má systém varovat
Funkční požadavky jsou konkrétní. Systém musí varovat, klesne li provozní tlak v některé pneumatice o dvacet procent nebo na sto padesát kilopascalů, podle toho, která hodnota je vyšší. Při náhlé ztrátě tlaku má rozsvítit výstrahu nejpozději do deseti minut jízdy, při pomalém unikání nejpozději do hodiny. Pracovat musí od rychlosti čtyřicet kilometrů v hodině výš.
Z toho plyne důležitý závěr: dvacetiprocentní pokles je poměrně velká odchylka. Systém tedy ruční kontrolu nenahrazuje, jen zachytí to nejhorší.
Svítí, nebo bliká
Tenhle rozdíl zná málokdo, přitom je normovaný. Pro poruchu samotného systému se používá stejná kontrolka, ale výstražný signál nejprve bliká a po krátké době zůstane svítit trvale, dokud porucha trvá. Blikání se opakuje při každém zapnutí zapalování, dokud není závada odstraněna.
Praktický překlad: trvale svítící kontrolka bez předchozího blikání ukazuje na nízký tlak v některé pneumatice. Blikání přecházející do trvalého svícení ukazuje na poruchu systému samotného, tedy třeba na vybitý snímač v kole.
A technická prohlídka
Evropská směrnice o pravidelných technických prohlídkách má systém sledování tlaku v pneumatikách jako samostatnou kontrolovanou položku. Vadná funkce systému se hodnotí jako lehká závada, stav, kdy systém zjevně nefunguje, jako závada vážná. Ve stejné položce je i hloubka vzorku pneumatiky, kde nesoulad s požadavky znamená rovněž vážnou závadu.
Šest věcí, na které se u tlaku zapomíná
- Rezerva, kterou běžný systém monitorování nesleduje.
- Druhá sada hodnot na štítku pro plně naložené vozidlo.
- Kontrola po prvním výrazném ochlazení.
- Že se měří za studena, ne po dojezdu na pumpu.
- Že hodnota z bočnice je maximum, ne doporučení.
- Že kontrolka varuje až při poklesu o pětinu.
Kdy zajet do servisu
Neprodleně, pokud tlak v jedné pneumatice opakovaně klesá i po dohuštění. Znamená to únik, ať už ventilkem, poškozeným diskem, nebo defektem, a takový stav se sám nespraví.
Bez odkladu, když kontrolka bliká a poté zůstane svítit, protože to signalizuje poruchu systému, ne nízký tlak. Nefunkční systém navíc znamená závadu při technické prohlídce.
Na kontrolu patří i nerovnoměrně sjetý běhoun, protože opotřebení uprostřed ukazuje na dlouhodobé přehuštění a opotřebení po krajích na podhuštění. A samostatně: po přezutí nebo po opravě je namístě ověřit, že systém monitorování zase pracuje, protože po zásahu do kol často vyžaduje nové nastavení. Vliv tlaku na provozní náklady rozebírá i text o tom, co ovlivňuje spotřebu paliva.
Časté dotazy
Kde najdu správný tlak pro své auto?
Na štítku výrobce vozidla, typicky na sloupku nebo hraně dveří u řidiče, případně na vnitřní straně víčka plnicího hrdla paliva, a v návodu k obsluze. Předpis ukládá hustit na tlak předepsaný výrobcem vozidla, nikoli výrobcem pneumatiky.
Platí tlak napsaný na boku pneumatiky?
Ne. Mezinárodní předpis pro schvalování pneumatik vyžaduje, aby bylo na bočnici označeno maximální zatížení a tlak, který mu odpovídá. Je to konstrukční limit pneumatiky, ne doporučení pro konkrétní vozidlo. Huštění na tuhle hodnotu znamená ve většině případů výrazné přehuštění.
Proč jsou na štítku dvě různé hodnoty?
Protože potřebný tlak roste se zatížením nápravy. Jedna sada platí pro běžné, částečné obsazení vozidla, druhá pro plné zatížení, případně pro trvale vyšší rychlost. Před dovolenou s plným kufrem má tedy smysl sáhnout po vyšší sadě.
Jak měřit, když se má měřit za studena?
Buď skutečně před jízdou a hustit přesně na hodnotu ze štítku, nebo měřit po dojezdu a počítat s tím, že naměřená hodnota je vyšší než studená. Tlak se mění zhruba o desetinu baru na každých deset stupňů Celsia rozdílu. Co nefunguje, je měřit zahřáté pneumatiky a hustit na štítkovou hodnotu.
Mám v zimě hustit více?
Předpis stanoví hodnotu výrobce vozidla za studena a nic navíc nepředepisuje. S poklesem teploty ale tlak reálně klesá, protože se vzduch smršťuje, takže po prvním výrazném ochlazení má kontrola smysl. Doporučení přidávat pevný příplatek je zvyklost, ne předepsaná hodnota.
Co znamená svítící kontrolka tlaku?
Trvale svítící kontrolka bez předchozího blikání ukazuje na nízký tlak v některé pneumatice. Pokud kontrolka nejdřív bliká a pak zůstane svítit, jde o poruchu systému samotného. Nefunkční systém sledování tlaku je při technické prohlídce vážnou závadou.
Mohlo by vás zajímat
- Co ovlivňuje životnost pneumatik
- Zimní pneumatiky a kdy přezout
- Spotřeba paliva a co ji sníží
- Interval výměny oleje
- Generace motoru 2.0 TDI
Aktualizováno k červenci, kdy byl text naposledy ověřen podle evropských předpisů k pneumatikám, k systémům monitorování tlaku a k technickým prohlídkám.
Zdroje: evropská nařízení o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska obecné bezpečnosti, předpisy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů k pneumatikám a k systémům monitorování tlaku v pneumatikách, směrnice o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel, česká prováděcí vyhláška o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel, preventivní materiály Policie České republiky a technická dokumentace výrobce pneumatik. Do textu se záměrně nedostalo žádné číslo o vlivu podhuštění na brzdnou dráhu, protože se je z použitých zdrojů nepodařilo doložit, ani minimální hloubka dezénu v milimetrech, protože doslovné znění příslušné přílohy vyhlášky se nepodařilo ověřit z primárního zdroje.
