Úrok z prodlení: jak se stanovuje a jak si ho spočítat
Úrok z prodlení se nesjednává, vzniká sám ze zákona, jakmile dlužník nezaplatí včas. Jeho výše se přitom neurčuje podle toho, kdy dluh vznikl ani kdy byl nakonec zaplacen, ale podle sazby platné k prvnímu dni pololetí, ve kterém prodlení začalo. Právě tenhle detail dělá největší potíže při vymáhání a je i důvodem, proč mohou dvě faktury od téhož odběratele nést jinou sazbu. Text vysvětluje vzorec, okamžik vzniku prodlení a co k úroku může věřitel přidat.
Ve zkratce
- Na úrok z prodlení má věřitel nárok ze zákona, i když si o něm ve smlouvě nic neujednal.
- Sazba odpovídá repo sazbě České národní banky platné k prvnímu dni pololetí, ve kterém prodlení nastalo, zvýšené o osm procentních bodů.
- Jednou určená sazba se pro danou pohledávku už nemění, i kdyby prodlení trvalo roky.
- Prodlení začíná prvním dnem po marném uplynutí splatnosti.
- Mezi podnikateli je cena splatná do třiceti dnů, pokud si strany neujednaly jinak.
- Ve vztazích mezi podnikateli náleží věřiteli navíc paušální náhrada nákladů, a to za každou pohledávku zvlášť.
Vzorec a jeho tři vstupy
Výši úroku z prodlení určuje nařízení vlády, na které odkazuje občanský zákoník. Pravidlo je jednoduché a od roku 2014 se nezměnilo: výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
Která sazba
Nařízení mluví obecně o repo sazbě. Centrální banka ve svém výkladu upřesňuje, že jde o dvoutýdenní repo sazbu, tedy hlavní měnověpolitickou sazbu. Právě pod označením 2T repo sazba ji na jejích stránkách najdete. Co je zač a proč se mění, vysvětluje samostatný text o tom, jak funguje repo sazba centrální banky.
K jakému dni
Tohle je místo, kde se chybuje nejčastěji. Rozhodný není den splatnosti, den zaplacení ani den podání žaloby, ale první den kalendářního pololetí, ve kterém prodlení nastalo. Tedy prvního ledna nebo prvního července.
Kolik se přičítá
K sazbě se připočte osm procentních bodů. Výsledek je roční sazba, ze které se denní úrok odvozuje podílem počtu dnů prodlení k počtu dnů v roce.
Proč se sazba během prodlení nemění
Sazba se určí jednou, k prvnímu dni pololetí vzniku prodlení, a pro tu konkrétní pohledávku už zůstává stejná. Nezmění se, ani když centrální banka repo sazbu později zvýší nebo sníží, a nezmění se ani po letech vymáhání.
Praktický důsledek stojí za zapamatování. Dvě faktury od téhož odběratele mohou nést různou sazbu, pokud u jedné nastalo prodlení v prvním a u druhé ve druhém pololetí. Rozhoduje pololetí vzniku prodlení, ne rok vystavení faktury ani datum, kdy se věřitel rozhodl dluh řešit.
Odkdy prodlení běží
Dlužník je v prodlení, jakmile svůj dluh řádně a včas nesplní. Otázka tedy zní, kdy měl splnit. Odpověď se liší podle toho, co si strany dohodly.
Když je splatnost sjednaná
Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Prodlení tedy začíná prvním dnem po marném uplynutí této doby a nikdo nemusí nic připomínat.
Když sjednaná není
Pokud se strany na době plnění nedohodly, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Prodlení tedy nenastane automaticky, ale až po výzvě věřitele a marném uplynutí přiměřené doby. Kdo nevystavil fakturu a nikdy nic neurgoval, se úroku dovolává obtížně.
Zvláštní pravidlo mezi podnikateli
Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů. Lhůta se počítá ode dne doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, případně ode dne dodání zboží či poskytnutí služby, pokud den doručení faktury nelze určit nebo pokud faktura přišla dřív než plnění. Totéž pravidlo dopadá i na vztah mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem. Co všechno musí faktura obsahovat, aby byla nezpochybnitelná, shrnuje text o náležitostech faktury. Kdo dlouhodobě nezaplatí, riskuje i záznam v registrech dlužníků.
Zákonná sazba versus smluvní ujednání
Zákonná výše nastupuje podpůrně. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením. Strany si tedy mohou dohodnout jinou, ale ne libovolně.
Zákon chrání věřitele před ujednáním, které jeho postavení zhoršuje bez spravedlivého důvodu. Ve vztazích mezi podnikateli jde ještě dál: ujednání o času plnění, o úroku z prodlení nebo o náhradě nákladů, které je pro věřitele zvláště nevýhodné, je neplatné, a ujednání vylučující právo na úroky z prodlení se za zvláště nevýhodné považuje přímo.
Opačný směr, tedy nepřiměřeně vysoký smluvní úrok, zákon pevným stropem neomezuje. Posuzuje se obecnými korektivy soukromého práva, tedy dobrými mravy a zákazem zneužití práva, a rozhoduje o něm soud podle okolností konkrétního případu.
Co může věřitel žádat navíc
Úrok z prodlení nebývá jediná položka. Podle povahy vztahu se k němu mohou přidat další nároky.
Paušální náhrada nákladů
Ve vzájemných závazcích podnikatelů a ve vztahu podnikatele k veřejnému zadavateli má věřitel vedle úroků právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky. Nařízení vlády ji stanoví na dvanáct set korun jako minimální výši, přičemž náklady nad tuto částku lze uplatnit navíc.
Tři vlastnosti stojí za zdůraznění. Nárok vzniká přímo ze zákona samotným prodlením, věřitel tedy nemusí prokazovat, že mu nějaké náklady skutečně vznikly. Náleží za každou pohledávku zvlášť, ne jednou za dlužníka. A ve vztahu ke spotřebiteli nevzniká vůbec. Částku stanoví nařízení vlády, takže ji vláda může změnit.
Smluvní pokuta
Ta se od úroku z prodlení liší v podstatě ve všem. Vzniká jen z výslovného ujednání, dopadá i na nepeněžité povinnosti, její výši si určují strany a soud ji může na návrh dlužníka snížit, je-li nepřiměřeně vysoká. Souběh obojího za totéž porušení zásadně možný je, limitem je přiměřenost.
Náhrada škody
Na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu má věřitel právo jen tehdy, není-li krytá úroky z prodlení. Úrok tedy škodu do své výše pohlcuje.
V čem se liší vztah ke spotřebiteli
Ne všechna pravidla dopadají na spotřebitele stejně. Paušální náhrada nákladů se u něj neuplatní, protože zákon ji váže výslovně na vztahy mezi podnikateli a na vztah k veřejnému zadavateli. Nedopadá na něj ani třicetidenní zákonná splatnost, u spotřebitele se splatnost řídí obecným pravidlem. U spotřebitelského úvěru navíc zákon taxativně vymezuje, co si věřitel pro případ prodlení může vůbec sjednat, a smluvní pokutu omezuje zvláštními stropy.
Šest chyb, které vymáhání úroku zkomplikují
- Počítat sazbu podle dne zaplacení místo podle prvního dne pololetí, kdy prodlení vzniklo.
- Používat u starší pohledávky dnešní sazbu, přestože se sazba během prodlení nemění.
- Nemít sjednanou splatnost a zároveň nikdy nevyzvat k plnění.
- Nedoložit, kdy byla faktura doručena, u vztahu mezi podnikateli.
- Uplatnit paušální náhradu nákladů vůči spotřebiteli, kde nárok nevzniká.
- Sjednat smluvní pokutu tak vysokou, že ji soud na návrh dlužníka sníží.
Časté dotazy
Musí být úrok z prodlení sjednaný ve smlouvě?
Ne. Nárok vzniká přímo ze zákona, jakmile je dlužník v prodlení. Neujednají-li si strany výši, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Ujednání si strany dohodnout mohou, ale ve vztazích mezi podnikateli je ujednání, které právo na úroky z prodlení vylučuje, považováno za zvláště nevýhodné pro věřitele, a tedy neplatné.
Jak se výše úroku z prodlení počítá?
Odpovídá ročně repo sazbě České národní banky platné pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Rozhodný je tedy první leden nebo první červenec toho pololetí, ve kterém prodlení začalo. Výsledek je roční sazba, denní úrok se z ní odvodí podílem počtu dnů prodlení.
Mění se sazba, když centrální banka změní repo sazbu?
Ne. Sazba se určí jednou, k prvnímu dni pololetí vzniku prodlení, a pro tu konkrétní pohledávku zůstává stejná po celou dobu prodlení. Dvě faktury od téhož dlužníka proto mohou nést různou sazbu, pokud u každé nastalo prodlení v jiném pololetí.
Odkdy je dlužník v prodlení?
Prvním dnem po marném uplynutí splatnosti. Je-li čas plnění sjednaný, musí dlužník plnit i bez vyzvání. Není-li sjednaný, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je pak povinen splnit bez zbytečného odkladu, prodlení tedy začne až po výzvě. Mezi podnikateli je cena splatná do třiceti dnů.
Co je paušální náhrada nákladů a komu náleží?
Pevná částka, kterou má věřitel vedle úroků právo požadovat ve vzájemných závazcích podnikatelů a ve vztahu podnikatele k veřejnému zadavateli. Nárok vzniká samotným prodlením bez prokazování skutečných nákladů a náleží za každou pohledávku zvlášť. Ve vztahu ke spotřebiteli nevzniká.
Jaký je rozdíl mezi úrokem z prodlení a smluvní pokutou?
Úrok z prodlení vzniká ze zákona a dopadá jen na peněžitý dluh, jeho výši stanoví nařízení, pokud si strany nedohodly jinak. Smluvní pokuta vzniká jen z výslovného ujednání, může se vázat i na nepeněžitou povinnost, výši si určují strany a soud ji může na návrh dlužníka snížit. Souběh obojího je zásadně možný.
Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů. Lhůta se počítá ode dne doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, případně ode dne dodání zboží či poskytnutí služby, pokud den doručení faktury nelze určit nebo pokud faktura přišla dřív než plnění. Totéž pravidlo dopadá i na vztah mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem. Co všechno musí faktura obsahovat, aby byla nezpochybnitelná, shrnuje text o náležitosti faktury.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k červnu, kdy byl text naposledy ověřen podle občanského zákoníku, nařízení vlády o výši úroků z prodlení a výkladu České národní banky.
Text má informativní charakter a nejde o právní poradenství. Konkrétní případ konzultujte s advokátem, který zná všechny okolnosti.
Zdroje: občanský zákoník v částech o prodlení dlužníka, o čase plnění a o smluvní pokutě, nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výklad České národní banky k výpočtu úroku z prodlení. Aktuální číselná výše sazby v textu záměrně není, mění se každé pololetí a ověřuje se u zdroje. Do textu se nedostaly konkrétní stropy smluvní pokuty u spotřebitelského úvěru ani zvláštní režim úroku z prodlení u výživného, protože se je nepodařilo doložit z autentického znění předpisu.
