Zimnice bez teploty: co ji způsobuje a kdy je varovným signálem
Zimnice bez teploty zní jako rozpor, ale ve skutečnosti dává fyziologicky smysl. Třesavka není důsledkem horečky, je to způsob, jakým si tělo teplotu teprve zvyšuje poté, co se přenastaví jeho vnitřní termostat. Naměřená hodnota tak může být ještě normální. Text vysvětluje, jak zimnice vzniká, proč měření v podpaží klame, kdy je varovným signálem a čím se liší od trvalého pocitu chladu, který mívá úplně jiné příčiny.
Ve zkratce
- Nejdřív se přenastaví termostat v mozku, teprve pak tělo teplo vyrábí třesem.
- Ne každá infekce musí být provázena horečkou.
- Měření v podpaží může teplotu podhodnotit, ovlivňuje ho teplota okolí.
- U septického šoku může být teplota naopak snížená a zimnice přítomná.
- Trvalý pocit chladu bez třesu ukazuje spíš na štítnou žlázu nebo nedostatek železa.
- Po návalu horka v přechodu často následuje pocit chladu a zimnice.
Jak zimnice vzniká
Národní zdravotnický informační portál popisuje zimnici jako pocit chladu doprovázený třesem svalů. Podstatné je pořadí dějů. Nejprve se při horečnatém onemocnění uvolní do krve látky, které přenastaví tělesný termostat v hypotalamu na vyšší hodnotu. Tělo pak vnímá svou aktuální teplotu jako nedostatečnou a začne teplo vyrábět.
A vyrábí ho právě třesem. Rychlé stahy velkých svalů produkují velké množství tepla, takže třesavka způsobí poměrně rychlý vzestup teploty. Je to týž mechanismus jako obyčejný třes, když je zdravému člověku zima.
Odtud plyne i to, proč je člověku zima v teple místnosti: zatímco tělo usiluje o vyšší teplotu, mění se pocitově vnímaná příjemná teplota okolí. Při běžné pokojové teplotě má člověk s nastupující horečkou pocit chladu. Odtud název zimnice.
Proč teploměr ještě nic neukazuje
Když je třesavka nástrojem, jak teplotu teprve zvednout, je logické, že v tu chvíli ještě nemusí být zvýšená. Odborný přehled v Medicíně pro praxi navíc uvádí, že ne každá infekce a zánět musí být horečkou provázeny vůbec.
Druhým důvodem je způsob měření. Tentýž zdroj upozorňuje, že měření v podpaží nemusí být přesné kvůli ovlivnění teplotou okolí a dalšími faktory, a doporučuje ho zopakovat nebo použít jiné místo. Rozlišuje se totiž teplota povrchová a teplota tělesného jádra, přičemž lepším ukazatelem je ta druhá, a povrchová je ovlivněná prokrvením dané oblasti.
Třetím důvodem je léčba. U lidí užívajících kortikoidy, nesteroidní antirevmatika nebo léčbu tlumící imunitu bývá zvýšení teploty při infekci typicky málo výrazné.
Kolik je vlastně normální
Podle rejstříku zdravotnického portálu je normální tělesná teplota v pásmu šestatřicet až necelých sedmatřicet stupňů, zvýšená teplota od sedmatřiceti do necelých osmatřiceti a horečka od osmatřiceti výš. Pod pětatřicet stupňů se mluví o podchlazení.
Tahle pásma ale platí pro jednorázové měření a je nutné je číst spolu s denním kolísáním. Článek téhož portálu o horečce u dětí uvádí, že normální teplota je do sedmatřiceti a dvou desetin ráno a až do sedmatřiceti a sedmi desetin navečer, takže kolísání až o půl stupně během dne je zcela normální. Večerní hodnota, která by podle tabulky byla zvýšenou teplotou, tedy může být v pořádku.
Odborný přehled navíc definuje horečku výslovně jako teplotu tělesného jádra nad osmatřicet stupňů. Tabulková čísla proto nelze bez výhrady přenášet na měření v podpaží. Zlatým standardem pro teplotu jádra zůstává měření v konečníku, v ambulantních podmínkách se doporučuje bezkontaktní ušní teploměr.
Když za tím není infekce
Řada stavů vyvolává třes nebo pocit chladu, aniž by šlo o nastupující horečku. Je ale potřeba rozlišovat: české zdroje u nich mluví většinou o pocitu chladu nebo o třesu, ne o třesavce v rámci termoregulace.
Přechod
Nejpřímější doklad zimnice bez teploty. Zdravotnický portál uvádí, že se závažné příznaky projevují náhlým pocitem horka šířícím se po horní části těla a obličeje, zčervenáním kůže a silným pocením, a že po návalu horka často následuje pocit chladu a zimnice. Návaly obvykle trvají několik minut, výjimečně až čtvrt hodiny.
Nedostatek železa a chudokrevnost
Mezi projevy nedostatku železa portál řadí únavu, vyčerpanost, poruchy udržování tělesné teploty, kdy je člověku téměř neustále zima, a zvýšenou náchylnost k infekcím. Chudokrevnost sama se projevuje bledostí, slabostí, bolestmi hlavy, bušením srdce nebo dušností. Podrobněji se tomu věnuje text o tom, jak se projevuje nedostatek železa.
Snížená funkce štítné žlázy
Projevuje se zpomalením tělesných funkcí: únavou, pocitem chladu a zácpou, ale i psychicky, tedy nezájmem, nevýkonností a poruchou soustředění. Později se přidává zhrubnutí hlasu, přibývání na váze, suchá kůže, vypadávání vlasů a pomalý srdeční tep. Jde tedy o trvalý pocit chladu, ne o záchvatovitou třesavku.
Nízká hladina cukru a úzkost
Mírný pokles hladiny cukru se nejčastěji projeví třesem, pocením, zrychleným tepem a nervozitou, s velmi častým pocitem hladu nebo nejasnou únavou. Jde o reakci na vyplavení adrenalinu, ne o termoregulaci.
Podobně panická ataka: příznaky vystupňují na maximum během několika minut a patří k nim zrychlené bušení srdce, pocení, třes a dušnost, přičemž postižený může pociťovat horko nebo chlad či brnění končetin. Souvislostem se věnuje text o tom, jak vypadají úzkost a deprese v běžném životě.
Léky
Horečku mohou vyvolat i léčiva, a to několika doloženými mechanismy: zhoršením schopnosti těla regulovat teplotu, přecitlivělostí, vzájemnou interakcí léků nebo uvolněním pyrogenu při léčbě některých infekcí. V naprosté většině případů odezní do čtyř dnů od vysazení léku. Vysazovat léky sám ale nikdo nemá.
Kdy je zimnice varovným signálem
Nejdůležitější zjištění celého tématu. Zdravotnický portál u septického šoku výslovně uvádí mezi příznaky abnormální tělesnou teplotu, tedy zvýšenou nebo sníženou, a zároveň zimnici. Spolu s tím chladné a bledé končetiny, závratě, zrychlený srdeční tep, nízký tlak, neklid, letargii nebo zmatenost a dušnost.
Jinými slovy: normální nebo dokonce nízká teploměrná hodnota závažný stav nevylučuje. Sepse je přitom podle portálu život ohrožující stav, který bez včasné diagnózy a léčby může skončit úmrtím.
Odborný přehled uvádí seznam symptomů, kterým je u horečnatého člověka nutné věnovat zvýšenou pozornost: změněný duševní stav, bolest hlavy nebo ztuhlost šíje, drobná krvácení do kůže, nízký tlak, dušnost, výrazně zrychlený tep nebo dech, teplota nad čtyřicet stupňů nebo pod pětatřicet, cestovatelská anamnéza a užívání léků tlumících imunitu. Podobná varovná kombinace platí i u horečky u dětí.
Šest situací, kdy zimnice není banalita
- Přidá se zmatenost, netečnost nebo neklid.
- Objeví se ztuhlost šíje nebo silná bolest hlavy.
- Na kůži jsou skvrny, které při zatlačení neblednou.
- Tep nebo dýchání jsou výrazně zrychlené, případně je přítomná dušnost.
- Teplota je nad čtyřicet stupňů nebo naopak pod pětatřiceti.
- Člověk užívá léčbu tlumící imunitu nebo se vrátil ze vzdálených zemí.
Kdy vyhledat lékaře
Neodkladně, tedy voláním záchranné služby, v situacích ze seznamu výš. Zvlášť u kombinace zimnice se změnou duševního stavu, s nebledoucí vyrážkou, s nízkým tlakem nebo s dušností.
Bez odkladu tehdy, pokud máte oslabenou imunitu nebo užíváte léčbu, která ji tlumí, protože horečka pak může být málo výrazná nebo chybět úplně. Rovněž po návratu ze zemí s výskytem závažných horečnatých onemocnění a tehdy, když se zimnice a třesavka opakují a provázejí je noční pocení nebo úbytek hmotnosti.
Objednat se k praktickému lékaři má smysl, pokud se opakovaně cítíte prochladlí a teploměr nic neukazuje, a k tomu přibývá únava, bledost, dušnost při námaze nebo bušení srdce. Podobně při trvalém pocitu chladu s únavou, zácpou, přibýváním na váze a suchou kůží, při třesu a pocení vázaném na jídlo nebo hladovění, po nasazení nového léku a při náhlých atakách horka a chladu v období přechodu, které zhoršují kvalitu života.
Praktická poznámka k měření: než uzavřete, že teplotu nemáte, měření zopakujte nebo použijte jiné místo. Teploměr v podpaží může hodnotu podhodnotit.
Časté dotazy
Proč mě roztřásla zimnice, i když teploměr nic neukazuje?
Protože třesavka teplotu teprve zvyšuje. Nejdřív se přenastaví termostat v hypotalamu na vyšší hodnotu, pak tělo teplo vyrábí rychlými stahy svalů, a naměřená hodnota v tu chvíli ještě může být normální. Ne každá infekce navíc musí být horečkou provázena a měření v podpaží bývá nepřesné.
Jaká je normální tělesná teplota?
Podle rejstříku zdravotnického portálu šestatřicet až necelých sedmatřicet stupňů, zvýšená teplota od sedmatřiceti a horečka od osmatřiceti. Norma ale zahrnuje denní kolísání až o půl stupně, takže večerní hodnota kolem sedmatřiceti a půl může být v pořádku. Hranice se navíc vztahují k teplotě tělesného jádra.
Kde se měří teplota nejpřesněji?
Zlatým standardem pro teplotu jádra je měření v konečníku. V ambulantních podmínkách se podle odborného přehledu doporučuje bezkontaktní ušní teploměr. Nejběžnější měření v podpaží je zároveň nejméně spolehlivé, protože ho ovlivňuje teplota okolí a prokrvení kůže.
Může být zimnice bez teploty příznakem něčeho vážného?
Ano. Zdravotnický portál u septického šoku uvádí mezi příznaky zimnici spolu s abnormální teplotou, tedy zvýšenou nebo sníženou. Normální hodnota na teploměru tedy závažný stav nevylučuje. Rozhodují doprovodné příznaky, hlavně zmatenost, nízký tlak, dušnost a nebledoucí skvrny na kůži.
Co znamená, když je mi pořád zima, ale netřesu se?
Trvalý pocit chladu bez záchvatovité třesavky je něco jiného. Zdroje ho spojují se sníženou funkcí štítné žlázy, kde ho provází únava, zácpa, přibývání na váze a suchá kůže, a s nedostatkem železa, kde je uváděn jako porucha udržování tělesné teploty spolu s únavou a vyšší náchylností k infekcím.
Proč mě po návalu horka v přechodu roztřese zima?
Je to doložený průběh. Zdravotnický portál uvádí, že po návalu horka, který se šíří po horní části těla a obličeje a bývá provázen zčervenáním a silným pocením, často následuje pocit chladu a zimnice. Návaly obvykle trvají několik minut, výjimečně až čtvrt hodiny.
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno k červenci, kdy byl text naposledy ověřen podle Národního zdravotnického informačního portálu a podle přehledových článků v Medicíně pro praxi.
Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Neobsahuje doporučení k léčbě ani k užívání léčiv.
Zdroje: Národní zdravotnický informační portál Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky, zejména hesla k tělesné teplotě, zimnici, sepsi a septickému šoku a články o horečce u dětí, o přechodu, o onemocněních štítné žlázy a o železe, dále přehledové články v Medicíně pro praxi a Interní medicíně pro praxi o horečce u dospělých a o lékové horečce. Do textu se záměrně nedostalo časové určení, o kolik zimnice předchází vzestupu teploty, protože se ho z povolených zdrojů nepodařilo doložit, ani vysvětlení, že za nepřesností měření v podpaží stojí stažení kožních cév, protože tuhle příčinnou souvislost žádný z použitých zdrojů neuvádí.
