Zkažené mléčné zuby: proč vznikají a co s nimi dělat

Zkažené mléčné zuby se ošetřují, a to i když je jasné, že stejně vypadnou. Důvod není estetický: infekce z postiženého dočasného zubu se přenáší na zárodek trvalého zubu pod ním a může způsobit jeho vývojovou vadu. Druhá věc, která překvapí, je, že o vzniku kazu nerozhoduje množství cukru, ale to, jak často ho dítě během dne dostává. Text popisuje, jak kaz vzniká, čím mu předcházet a proč se odkládání ošetření nevyplatí.

Ve zkratce

• Kaz vzniká, když bakterie v zubním plaku mění cukry ze stravy na kyseliny, které ničí povrch zubu.
• Mléčné zuby mají tenčí sklovinu, takže u nich kaz postupuje rychleji.
• Rozhoduje frekvence příjmu cukrů, ne jejich celkové množství.
• Bakterie způsobující kaz nejsou v ústech od narození, přenášejí je na dítě dospělí.
• Infekce z neošetřeného mléčného zubu může poškodit vývoj trvalého zubu.
• Čistit se začíná hned s prořezáním prvního zubu.

Jak kaz vzniká

Na povrchu zubu se tvoří plak, tedy měkký povlak. Bakterie v něm rozkládají cukry ze stravy a vytvářejí kyseliny, které ničí povrch zubu. Trvale vysoký příjem volných cukrů, nedostatečný přísun fluoridu a neodstraňování plaku kartáčkem vedou ke kazu, k bolesti a někdy ke ztrátě zubu.

Proč u mléčných zubů rychleji

Mléčné zuby mají tenčí sklovinu než zuby trvalé, což je činí náchylnějšími. K tomu se přidává nízká odolnost skloviny krátce po prořezání. Kaz proto u dítěte postupuje rychleji, než by rodič čekal podle vlastní zkušenosti.

Odkud se bakterie berou

Tohle bývá překvapení. Bakterie způsobující zubní kaz nejsou v ústech přítomné při narození. Dětem je předávají rodiče a další blízké osoby během prvních let života. Rodič, který olízne lžíci nebo dudlík a pak je dá dítěti, riskuje přenos právě těchto bakterií.

Odborná literatura popisuje období mezi devatenáctým a jedenatřicátým měsícem věku jako dobu nejvyššího rizika osídlení, takzvané první infekční okno.

Kaz raného dětství

Odborně jde o přítomnost jedné nebo více kazivých lézí, výplní nebo ztráty zubu následkem kazu na kterémkoli dočasném zubu u dítěte mladšího šesti let. Lidově se mu říká kojenecký kaz nebo kaz z láhve.

Vzniká z více příčin současně: přítomnost kariogenních bakterií v ústech, vysoký příjem cukrů, nízká odolnost skloviny krátce po prořezání a chyby ve složení a podávání stravy.

Proč rozhoduje frekvence, ne množství

Tohle je nejužitečnější poznatek celého textu. Nejhorší formou příjmu cukrů je jejich časté, stálé užívání během dne, a to i v malém množství. Cukry v rámci hlavních jídel, po kterých následuje vyčištění zubů, škodí méně než neustálé pojídání mezi jídly.

Mechanismus je v slinách. Ty neutralizují kyseliny a podílejí se na remineralizaci skloviny, tedy na vracení minerálů zpět. Potřebují k tomu ale čas. Při častém pojídání mezi jídly ho nemají, protože kyselé prostředí se obnovuje dřív, než ho stačí vyrovnat. Během noci se navíc tvorba slin snižuje, což bakteriím vyhovuje, a proto je večerní čištění zásadní.

Praktický důsledek: sladká svačina snědená najednou je menší problém než tentýž cukr rozložený do celého odpoledne. Slinám lze pomoct neslazenou a nesycenou vodou, která proces vyrovnání pH urychlí.

Proč se mléčné zuby ošetřují

Argument „stejně vypadnou“ má tři doložené protiargumenty.

Poškození trvalého zubu

Infekce z postižených dočasných zubů se přenáší na zárodky stálých zubů a způsobuje vývojové defekty skloviny. Odborná literatura popisuje i případ, kdy zánět dočasného zubu vede k vývojové vadě jeho trvalého nástupce, která pak vyžaduje estetické a kořenové ošetření. Trvalý zub tedy může vyrůst poškozený dřív, než se vůbec objeví.

Bolest a ztráta zubu

Vývoj kazu postupuje od počátečních bílých skvrn přes žlutohnědé zbarvení a průnik sklovinou až k zásahu hlubších vrstev a může vyústit v zánět nervu s intenzivní bolestí. Bez zásahu vznikne v zubu díra a hrozí ztráta zubu.

Následky ztráty

Mléčné zuby drží místo trvalým a jejich předčasná ztráta může vést k nesprávnému uspořádání trvalého chrupu. Zasahuje to i do osvojování řeči. Neošetřený kaz je navíc podle Světové zdravotnické organizace nejčastější příčinou bolesti zubů a hospitalizací malých dětí a ovlivňuje docházku do školy i schopnost dítěte jíst, hrát si, odpočívat a spát. Souvislosti kolem vývoje chrupu rozebírá text o tom, kdy vypadávají mléčné zuby a v jakém pořadí.

Prevence

Odkdy a čím čistit

Péči je potřeba zahájit hned s prořezáním prvního mléčného zubu. Používá se vatová tyčinka nebo měkký dětský kartáček s plastovými štětinami s kulatými konci a menší hlavičkou.

Zásadní je, že čištění zubů je dovednost, se kterou se nikdo nerodí. Děti si zuby nedokážou důkladně vyčistit přibližně do druhé třídy základní školy, takže dočišťování je odpovědností rodiče, ne dítěte.

Jak čistit

Vždy směrem od dásně k zubu, jemným tlakem s kroužícími pohyby. Vodorovné pohyby patří jen na kousací plošky. Nevynechávat vnitřní strany zubů. Tvrdý povlak, který už kartáček nesundá, patří odborníkovi, jak popisuje text o tom, k čemu je ultrazvuk na zubní kámen. Kartáček se mění zhruba každé dva měsíce a po prodělané nemoci. Čistí se alespoň dvakrát denně, zejména večer před spaním. U dočasného chrupu se jako mezizubní pomůcka doporučuje flosspick místo mezizubního kartáčku.

Fluoridy

Fluorid je doložená součást prevence a Světová zdravotnická organizace doporučuje čistit zuby dvakrát denně pastou s fluoridem. U malých dětí je ale nutná opatrnost, protože děti do šesti let ještě neumějí pastu vyplivnout a při čištění ji většinou spolknou. Ve dvou až třech letech spolknou až sedmdesát procent použité pasty, v pěti letech až polovinu, a proto by neměly používat pasty pro dospělé.

Dlouhodobě vysoký příjem fluoridu způsobuje potíže se zuby a kostmi, projevem jsou křídově bílé až hnědé skvrny na zubech. Konkrétní koncentraci pro věk vašeho dítěte si nechte potvrdit od zubního lékaře. Stejná pravidelná hygiena působí i proti tvorbě čepů na mandlích. Doporučení dostupných zdrojů se u nejmenších dětí liší natolik, že uvádět jedno číslo by bylo zavádějící.

Jak vypadá ošetření

Časně rozpoznaný kaz lze léčit fluoridy, které podporují remineralizaci skloviny a brání dalšímu postupu. U počátečních fází se používá i metoda infiltrace.

Při hlubším kazu je nutné odstranit poškozenou tkáň a uzavřít ji výplňovým materiálem. Při rozsáhlém poškození přicházejí v úvahu částečné nebo úplné korunky, ošetření kořenových kanálků a v krajním případě vytržení.

Kazy přitom nejsou vždy vidět zvenčí a mohou se skrývat i pod starou výplní. Pomáhají rentgenové snímky přizpůsobené diagnostice kazu a přístroje prosvěcující mezizubní prostory.

Šest chyb, které kaz u dětí podporují

1. Olizování lžičky nebo dudlíku dospělým, čímž se přenášejí kariogenní bakterie.
2. Časté pojídání sladkého mezi jídly místo v rámci hlavních jídel.
3. Usínání s lahví se slazeným nápojem.
4. Spoléhání na to, že si dítě vyčistí zuby samo, dřív než to skutečně umí.
5. Vynechání večerního čištění, přestože v noci klesá tvorba slin.
6. Odkládání ošetření s tím, že zub stejně vypadne.

Kdy vyhledat zubního lékaře

Objednejte se, jakmile se na zubu objeví bílá skvrna nebo žlutohnědé zbarvení. Jde o rané stadium kazu, které lze ještě řešit remineralizací fluoridy, tedy bez vrtání.

Neodkládejte návštěvu, pokud zub bolí, zvlášť intenzivně, protože to odpovídá zánětu nervu, tedy pokročilému stadiu. Stejně tak, pokud je v zubu viditelná díra, protože bez zásahu hrozí ztráta zubu.

K vyšetření patří i každé dítě mladší šesti let, které má na kterémkoli mléčném zubu kazivou lézi nebo výplň, případně mu zub kvůli kazu chybí, protože to je definice kazu raného dětství. A samozřejmě dítě, které nebylo na první prohlídce mezi šestým a dvanáctým měsícem nebo nechodí dvakrát ročně.

Časté dotazy

Proč se mléčné zuby ošetřují, když stejně vypadnou?

Protože infekce z postiženého dočasného zubu se přenáší na zárodek trvalého zubu pod ním a může způsobit jeho vývojovou vadu. Neošetřený kaz navíc vede k bolesti a ke ztrátě zubu, a předčasná ztráta mléčného zubu ohrožuje uspořádání trvalého chrupu i osvojování řeči.

Rozhoduje množství cukru, nebo jak často ho dítě jí?

Frekvence. Nejhorší je časté, stálé užívání cukrů během dne, a to i v malém množství. Cukry v rámci hlavních jídel, po kterých následuje vyčištění zubů, škodí méně než neustálé pojídání mezi jídly, protože sliny potřebují čas na neutralizaci kyselin.

Odkud se berou bakterie způsobující kaz?

Nejsou v ústech přítomné při narození. Dětem je předávají rodiče a další blízké osoby během prvních let života, typicky olíznutím lžičky nebo dudlíku. Období mezi devatenáctým a jedenatřicátým měsícem věku je dobou nejvyššího rizika osídlení.

Odkdy čistit dítěti zuby?

Hned s prořezáním prvního mléčného zubu, vatovou tyčinkou nebo měkkým dětským kartáčkem. Čistí se alespoň dvakrát denně, zejména večer před spaním, protože v noci klesá tvorba slin. Děti si zuby nedokážou důkladně vyčistit přibližně do druhé třídy, takže dočišťování je na rodiči.

Jakou pastu použít u malého dítěte?

Pastu určenou pro daný věk, ne pastu pro dospělé, protože děti do šesti let ještě neumějí pastu vyplivnout a většinou ji spolknou. Konkrétní koncentraci fluoridu si nechte potvrdit od zubního lékaře, doporučení dostupných zdrojů se u nejmenších dětí liší natolik, že jedno číslo by bylo zavádějící.

Dá se kaz zastavit bez vrtání?

V raném stadiu ano. Časně rozpoznaný kaz, tedy ve fázi bílé skvrny, lze léčit fluoridy, které podporují remineralizaci skloviny a brání dalšímu postupu, případně metodou infiltrace. Právě proto se vyplatí objednat se hned, jak si bílé skvrny všimnete.

Mohlo by vás zajímat

• Čepy na mandlích
• Mléčné zuby a kdy vypadávají
• Ultrazvukový čistič zubů a jeho rizika
• Horečka u dětí a kdy volat lékaře

Aktualizováno k červnu, kdy byl text naposledy ověřen podle Národního zdravotnického informačního portálu, materiálů edukačního projektu České stomatologické komory, odborného časopisu České stomatologické komory a materiálů Světové zdravotnické organizace.

Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou stomatologickou péči. Neobsahuje doporučení konkrétních přípravků. O ošetření rozhoduje zubní lékař.

Zdroje: Národní zdravotnický informační portál Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky, články o zubním kazu, o jeho diagnostice a léčbě, o technice čištění zubů, o péči o zuby u kojenců a dětí a o fluoridu, edukační projekt České stomatologické komory, odborný časopis Česká stomatologie ke kazu raného dětství, Světová zdravotnická organizace k orálnímu zdraví. Konkrétní koncentrace fluoridu pro jednotlivé věkové skupiny se do textu nedostala, protože se dostupné zdroje u nejmenších dětí zásadně rozcházejí. Nedostaly se do něj ani možnosti ošetření nespolupracujícího malého dítěte, které se nepodařilo doložit.