Zkušební doba: kdy se sjednává, jak dlouho trvá a kdy se prodlužuje sama
Zkušební doba se nedá sjednat kdykoli a nedá se ani libovolně prodloužit. Zákon určuje nejzazší okamžik, kdy vzniká, dva různé stropy podle pozice a jedno pravidlo, které ji prodlužuje samo od sebe, aniž o tom kdokoli rozhoduje. Text vysvětluje, kdy se sjednává, jak dlouho smí trvat, kdy se prodlužuje a za jakých podmínek v ní jde pracovní poměr zrušit.
Ve zkratce
- Sjednat ji lze nejpozději v den vzniku pracovního poměru, později už ne.
- Musí být sjednána písemně.
- Nejvýše čtyři měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše osm měsíců.
- U poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání.
- Prodlužuje se sama o dny, kdy zaměstnanec neodpracoval celou směnu.
- Zaměstnavatel nesmí zrušit poměr v prvních čtrnácti dnech dočasné pracovní neschopnosti.
Kdy se zkušební doba sjednává
Rozhodující je okamžik. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Den vzniku poměru je přitom den nástupu do práce sjednaný ve smlouvě, ne den podpisu.
Dodatek podepsaný týden po nástupu tedy zkušební dobu platně nezaloží. Kdo dostane k podpisu papír se zkušební dobou až po prvním odpracovaném dni, měl by vědět, že takové ujednání přišlo pozdě. Zkušební doba musí být navíc sjednána písemně, ústní dohoda nestačí.
Dva stropy podle pozice
Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než čtyři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. U vedoucího zaměstnance je strop dvojnásobný, tedy osm měsíců po sobě jdoucích.
Rozdíl se odvíjí od toho, jestli jde skutečně o vedoucí pracovní místo, ne od názvu pozice v inzerátu. Označení v anglickém titulu na vizitce na délku zkušební doby vliv nemá. Stropy jsou nejzazší hranice, nikoli automatická délka: sjednat lze i dobu kratší a v praxi to bývá běžné.
Zvláštní pravidlo u doby určité
U pracovního poměru na dobu určitou přibývá třetí omezení. Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání poměru. U poměru sjednaného na šest měsíců tedy nesmí zkušební doba přesáhnout tři měsíce, přestože obecný strop by dovolil čtyři.
Obě omezení platí najednou a použije se to přísnější. U ročního poměru na dobu určitou je polovinou šest měsíců, ale obecný strop čtyř měsíců drží dál. Podrobnosti o tom, jak se doba určitá vůbec sjednává a jak často smí být opakována, rozebírá text o tom, co obsahuje pracovní smlouva.
Prodloužení, o které nikdo nežádá
Tohle je ustanovení, které překvapí obě strany. Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.
Prodloužení nastává ze zákona, nikdo o něm nerozhoduje a není k němu potřeba dohoda. Kdo v průběhu tříměsíční zkušební doby stonal deset pracovních dnů a čerpal pět dnů dovolené, má zkušební dobu delší o patnáct pracovních dnů. Konec zkušební doby se tedy posouvá a je dobré si ho spočítat, ne odhadnout podle kalendáře.
Dodatečné prodloužení dohodou
Vedle automatického prodloužení existuje ještě prodloužení smluvní. Zkušební doba může být za svého trvání dodatečně prodloužena písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem, ale jen v mezích obou stropů popsaných výše.
Platí tu dvě podmínky, které se snadno přehlédnou. Prodloužit lze jen za trvání zkušební doby, tedy ne poté, co už uplynula, a jen do zákonného maxima. Ze čtyřměsíční zkušební doby u řadového zaměstnance se tak pětiměsíční udělat nedá ani po vzájemné dohodě.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Ve zkušební době mohou zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Není to výpověď a neběží žádná výpovědní doba, jde o samostatný způsob rozvázání poměru.
Forma je ale závazná. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Ústní oznámení tedy poměr neukončí. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není li v něm uveden den pozdější. Rozhodující je den doručení druhé straně, ne den, kdy byl dokument sepsán.
Jediná ochrana, kterou zákon dává
Volnost zaměstnavatele má jednu výjimku. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance.
Ochrana je úzká a časově omezená. Po uplynutí těchto čtrnácti dnů může zaměstnavatel poměr zrušit, i když neschopnost dál trvá. Zaměstnance ve zkušební době přitom nechrání ostatní ochranné doby, které platí u výpovědi, protože zrušení ve zkušební době výpovědí není. Kdo se rozvázáním poměru dostane do výpadku příjmu, ocení, proč se vyplatí mít připravenou finanční rezervu na horší měsíce.
Když je zrušení neplatné
Neplatné zrušení ve zkušební době řeší zákon stejně jako neplatnou výpověď. Oznámí li zaměstnanec písemně zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, jeho poměr trvá i nadále a přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud to neoznámí, platí, že poměr skončil dohodou dnem, kdy měl tímto zrušením skončit, a zaměstnanec má právo na náhradu mzdy za dobu výpovědní doby.
Neplatnost je nutné uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto rozvázáním skončit. Lhůta je propadná a soud ji nemůže prominout. Kdo se po nečekaném konci poměru rozhoduje mezi novým zaměstnáním a prací na sebe, najde srovnání v textu o tom, jak funguje podnikání při zaměstnání.
Pět chyb, které zkušební dobu shodí
- Sjednání až po dni vzniku pracovního poměru, tedy po nástupu do práce.
- Sjednání pouze ústně, bez písemné formy.
- Delší doba, než je polovina sjednané doby u poměru na dobu určitou.
- Prodloužení dohodou nad zákonný strop nebo až po uplynutí zkušební doby.
- Zrušení poměru ústně, bez písemného dokumentu doručeného druhé straně.
Časté dotazy
Jak dlouhá může být zkušební doba?
Nejvýše čtyři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucího zaměstnance nejvýše osm měsíců. U poměru na dobu určitou nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání.
Do kdy je možné zkušební dobu sjednat?
Nejpozději v den vzniku pracovního poměru, tedy v den nástupu do práce. Musí být sjednána písemně. Ujednání podepsané později zkušební dobu platně nezaloží.
Prodlužuje se zkušební doba při nemoci?
Ano. Prodlužuje se o pracovní dny, v nichž zaměstnanec během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Nastává to ze zákona, bez dohody.
Může zaměstnavatel zrušit poměr ve zkušební době během nemoci?
Nesmí to udělat v době prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Po uplynutí této doby poměr zrušit může, i když neschopnost trvá dál.
Musí být zrušení ve zkušební době písemné?
Ano. Vyžaduje se písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení druhé straně, není li v něm uveden den pozdější.
Musí být uveden důvod zrušení ve zkušební době?
Nemusí. Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.
Lze zkušební dobu dodatečně prodloužit?
Lze, ale jen písemnou dohodou, jen za trvání zkušební doby a jen v mezích zákonných stropů. Po uplynutí zkušební doby už ji prodloužit nejde.
Mohlo by vás zajímat
Text popisuje obecná pravidla podle zákoníku práce a neslouží jako právní rada ke konkrétnímu případu. Spor o platnost zrušení poměru patří k advokátovi, obzvlášť kvůli dvouměsíční propadné lhůtě pro podání žaloby. Aktualizováno k září.
Zdroje: zákoník práce, zejména paragrafy 35, 66 a 69 až 72, ověřeno ve dvou nezávislých úplných zněních, v příručce Ministerstva práce a sociálních věcí a v samostatné sbírce právních předpisů, které se ve všech citovaných ustanoveních shodují. Do textu se záměrně nedostaly konkrétní částky ani letopočty, protože se mění, a nedostala se do něj ani judikatura k tomu, kdy je pracovní místo vedoucí, protože jednotlivá rozhodnutí soudů se nepodařilo ověřit v úplném znění v databázi soudu.
