Pokojovky umí čistit vzduch. Jaké to dokážou?

Pokojové rostliny jako čističky vzduchu jsou jedno z nejrozšířenějších tvrzení o bydlení a zároveň jedno z nejlépe vyvrácených. Představa pochází ze studie NASA z konce osmdesátých let, jenže ta probíhala v malé uzavřené komoře. Když vědci přepočítali výsledky desítek pokusů na podmínky běžného bytu, vyšlo číslo, které tvrzení o čištění vzduchu prakticky ruší. Text ukazuje, co rostliny se vzduchem opravdu dělají.

Ve zkratce

  • Přehledová studie z roku 2020 přepočítala 196 výsledků z dvanácti publikovaných prací.
  • Medián účinnosti jedné rostliny vyšel na 0,023 metru krychlového za hodinu.
  • Aby se rostliny vyrovnaly běžné výměně vzduchu, bylo by jich potřeba deset až tisíc na metr čtvereční podlahy.
  • Rychlost odbourávání látek byla ve všech případech řádově pomalejší než běžné větrání budovy.
  • Studie NASA z roku 1989 probíhala v utěsněné laboratorní komoře, ne v obývaném pokoji.
  • Rostliny mají doložený vliv na vlhkost a na pohodu, ne na koncentraci škodlivin.
  • Na kvalitu vnitřního vzduchu má největší vliv větrání a odstranění zdroje znečištění.

Odkud se představa vzala

V roce 1989 zveřejnila NASA výzkum, podle kterého mohou rostliny odstraňovat z ovzduší látky spojované se vznikem rakoviny. Tisková zpráva Drexelovy univerzity k pozdější přehledové práci popisuje jádro problému: pokusy probíhaly v utěsněné komoře v laboratoři, tedy v podmínkách, které se zásadně liší od skutečných domů a kanceláří s přirozenou nebo nucenou výměnou vzduchu.

V uzavřené komoře nemá vzduch kam odcházet, takže jakékoli pohlcení látky rostlinou se v měření projeví. V pokoji, kde se vzduch průběžně vyměňuje, je tentýž efekt schovaný pod mnohem silnějším dějem.

Co ukázal přepočet na reálné podmínky

Přehledová studie Bryana Cummingse a Michaela Waringa z Drexelovy univerzity, publikovaná v Journal of Exposure Science and Environmental Epidemiology, prošla dvanáct publikovaných prací s komorovými pokusy a přepočítala 196 experimentálních výsledků na jednotnou veličinu. Tou je takzvaný clean air delivery rate, tedy objem vzduchu, který zařízení nebo rostlina za hodinu zbaví sledované látky.

Medián pro jednu rostlinu vyšel na 0,023 metru krychlového za hodinu. V abstraktu z toho autoři odvozují, že by pro dosažení stejného účinku, jaký už poskytuje běžná výměna vzduchu, bylo potřeba umístit deset až tisíc rostlin na metr čtvereční podlahové plochy budovy.

Co to znamená pro obývák

Vezměte místnost o dvaceti metrech čtverečních. I při spodní hranici odhadu by v ní muselo stát dvě stě rostlin, aby se jejich vliv vyrovnal tomu, co dělá běžné větrání samo od sebe. Autoři shrnují, že rychlost, jakou rostliny odbourávaly těkavé organické látky v komoře, byla v každém jednotlivém případě řádově pomalejší než standardní výměna vzduchu v budově.

Čemu rostliny prospívají

Vyvrácení jednoho tvrzení neznamená, že rostliny v bytě nemají smysl. Znamená jen, že jejich přínos leží jinde než v odstraňování škodlivin.

Vlhkost vzduchu

Rostliny odpařují vodu listy, takže v místnosti zvyšují vzdušnou vlhkost. V topné sezoně, kdy vlhkost v bytech klesá, to bývá vítané. Má to ale i odvrácenou stranu: tam, kde je vlhkost už tak vysoká, jde o krok špatným směrem, protože plísni svědčí právě vlhko. Kdo řeší plíseň v koupelně nebo za nábytkem, najde souvislosti v textu o tom, proč rostliny plíseň nezaženou.

Pohoda a vnímání prostoru

Autoři přehledové studie sami doporučují, aby se další výzkum zaměřil jinam, mimo jiné právě na zdravotní a psychologické přínosy rostlin a na biofiltrační technologie, tedy zařízení, která vzduch aktivně protahují kořenovým prostředím. To je jiná kategorie než hrnek s pokojovkou na parapetu. Rostlina si přitom svou hodnotu drží i bez čisticího účinku, ať už jde o zamiokulkas do tmavé chodby, nebo o kvetoucí druhy v obýváku.

Co na kvalitu vzduchu skutečně funguje

Pořadí účinnosti je poměrně jednoznačné a rostliny v něm nefigurují.

  1. Odstranit zdroj. Čerstvě lakovaný nábytek, otevřené lepidlo nebo kouření v místnosti přebijí jakékoli následné opatření.
  2. Větrat. Výměna vzduchu je podle přepočtu Cummingse a Waringa řádově účinnější než rostliny.
  3. Řešit vlhkost. Nadměrná vlhkost vede k plísni, která sama zhoršuje kvalitu vnitřního prostředí.
  4. Omezit prach. Pravidelný úklid odstraňuje část látek navázaných na částice, a to i z listů pokojových dřevin, které se omývají vlažnou vodou.
  5. Zvážit čističku. Zařízení se posuzuje podle stejné veličiny, tedy podle objemu vyčištěného vzduchu za hodinu, a dosahuje jí řádově vyšší než rostlina.

Časté otázky

Čistí pokojové rostliny opravdu vzduch?

V měřitelné míře ne. Přehledová studie z roku 2020 spočítala, že by k účinku srovnatelnému s běžnou výměnou vzduchu bylo potřeba deset až tisíc rostlin na metr čtvereční podlahy. V bytě jich stojí zlomek toho počtu.

Proč se tedy o čištění vzduchu rostlinami tolik mluví?

Tvrzení vychází ze studie NASA z roku 1989, která probíhala v utěsněné laboratorní komoře. V uzavřeném prostoru se pohlcení látky projeví, v běžně větraném pokoji je stejný jev řádově slabší než samotná výměna vzduchu.

Kolik vzduchu jedna rostlina vyčistí?

Medián zjištěný v přehledu 196 experimentálních výsledků je 0,023 metru krychlového za hodinu na jednu rostlinu. Pro srovnání, běžná výměna vzduchu v místnosti pracuje s objemy o několik řádů vyššími.

K čemu jsou tedy pokojovky dobré?

Zvyšují vzdušnou vlhkost a mají doložený vliv na pohodu obyvatel. Autoři studie sami doporučili zaměřit další výzkum na tyto přínosy a na biofiltrační technologie, ne na pasivní čištění vzduchu rostlinou v květináči.

Pomůže víc rostlin?

V praxi ne. Rozdíl mezi pěti a padesáti rostlinami je vzhledem k potřebnému počtu zanedbatelný, navíc vyšší počet rostlin zvyšuje vlhkost, což v místnostech náchylných k plísni škodí.

Co na kvalitu vnitřního vzduchu funguje nejlépe?

Odstranění zdroje znečištění a pravidelné větrání. Teprve pak přichází na řadu omezení prachu a případně čistička, která se posuzuje podle stejné veličiny jako rostliny v citované studii, jen dosahuje řádově vyšších hodnot.

Mohlo by vás zajímat

Aktualizováno v srpnu 2026.

Zdroje: Bryan E. Cummings a Michael S. Waring, Potted plants do not improve indoor air quality: a review and analysis of reported VOC removal efficiencies, Journal of Exposure Science and Environmental Epidemiology, 2020, abstrakt v databázi PubMed. Drexel University, tisková zpráva k téže studii, listopad 2019.

Lenka Váhová

Lenka Váhová

Lenka Váhová píše pro Walles.cz o interiérovém designu, moderní architektuře, cestování a nejen to. Přináší prémiovou inspiraci pro nadčasový životní styl.